Nová Role — kostel sv. Michaela

Obec proslulá kvalitní porcelánovou výrobou. Uprostřed obce na bývalém hřbitově kostel sv. Michaela.

Původně románsko-raně gotický kostel z doby po roce 1240, připomínaný roku 1293 (zachován presbytář a sakristie), základy lodi ze 16. století, poslední úpravy byly provedeny v roce 1781. Tehdejším pražským biskupem nazvána Kaple při Nové Roli a náležela kostelu v Sedleci. Bez historických dokladů se traduje, že kaple byla postavena na popud sestry Václava I. Anežky (1211 - 1288). První zmínka o této kapli pochází z roku 1293 z doby Václava II.

Jednolodní s pravoúhlým presbytářem se sakristií po severní straně a s novější předsíní v západním průčelí. Bez opěrných pilířů, kryt vysokou sedlovou střechou s dřevěnou zvonicí.

Presbytář s původními románskými okny ve východní a jižní zdi, zaklenut polem křížové klenby s nízko sbíhajícími žebry o profilu zkoseného klínu, na vejčitých konzolách. V sakristii hmotná hrotitá klenba, loď kryta rákosovým stropem.

Zařízení kostela nedochováno, zachována pouze kazatelna z roku 1777 od sochaře J. Preusse z Nejdku a zbytky oltářů. Na původním hřbitovu kolem kostela se nachází železný kříž z roku 1877.

Kostel je cennou církevní památkou Karlovarska, památkově chráněný objekt, je zařazen do II. kategorie stavebních historických památek, ve slohu ranně-gotickém. "Dějiny českého výtvarného umění" jej uvádějí na prvním místě mezi dochovanými venkovskými klášterními kostelíky z doby Přemysla Otakara I. a Václava I.

Původní kaple byla postavena v letech 1240 až 1255, tehdejším pražským biskupem Tomášem a byla nazvána "Kaple při Nové Roli" a náležela ke kostelu v Sedleci.

Během dlouhých staletí kaple prodělala několik úprav. Je zachován zbytek původního zdiva v zadní části presbytáře. Základy hlavní části chrímové lodě pocházejí z poloviny 16. století. Úpravy kostela do dnešní podoby provedli Nosticové roku 1781. Tehdy byly obvodové zdi zvýšeny o 3/4 lokte (45 cm), byla postavena vysoká sedlová střecha s dřevěnou zvonicí a malou věžičkou.

Chrámová loď je bez opěrných pilířů a strop je zaklenut kolem křížové klenby s nízko ubíhajícími žebry profilu zkoseného klínu na vejčitých konzolách. Sakristie má hmotnou hrotovou klenbu.

Vnitřní zařízení z této doby nebylo dochováno, až z pozdější doby pochází dřevěné lavice, které sem byly znovu umístěny. Vzácná ke křtitelnice z roku 1500, která je vytesána z jediného kusu pískovce.

Kostel byl po více let veden jako filiální, až roku 1355 se stal farním, když zde byl ustanoven farářem Mikuláš z Brunnersdorfu. V 17. století patří prvně k farnímu kostelu Jindřichovice, později k Sedleci a konečně k Dolnímu Chodovu. V roce 1707 je uváděn jako farní kostel a patřil kostelu Hroznětín. V roce 1967 kostelu Stará Role, po roce 1945 byl kostel několikrát poškozen a opakovanými povodněmi rozvodněné Rolavy. Nejvíce utrpělo vnitřní zařízení kostela v roce 1961, kdy došlo k zaplavení chrámové lodě radioaktivním bahnem. Tehdejší režim nedbal o záchranu církevních památek, a tak i v Nové Roli došlo ke zničení vnitřního zařízení kostela a navíc k úplnému rozkradení varhanových píšťal. 

Gotický oltář byl původně barokní se starým obrazem patrona kostela sv. Michaela Archanděla. Na hlavním oltáři byly plastiky sv. Marie a sv. Josefa, na jižní straně presbytáře byla barokní soška sv. Floriána s hořícím domem a hasičskou konví.  

První známé varhany postavil roku 1687 za 92 zlatých Franz Kannhäuser. Další varhany pak postavil nejmenovaný varhanář roku 1769. Ten přestavěl 1858 za 75 zlatých varhanář a zhotovitel harmonik Anton Völker z Jindřichovic. Nové varhany postavil roku 1889 Christof Müller. Inventář kostela z roku 1769 uvádí kromě varhan ještě violon, violu, 5 houslí, 4 trompety, 2 příčné flétny, 2 hoboje a pár tympánů.

Po listopadu 1989 se neutěšený stav kostela sv. Michaela dočkal nápravy. Došlo k vytvoření "občanské iniciativy" jejíchž zásluhou byla v letech 1991 až 1993 provedena celková rozsáhlá oprava kostela, včetně celého prostranství.

Dnešní výzdoba kostela je skromná a to sochami dovezenými s Perninku a to španělským rolníkem Isidorem a rakouskou svatou, která se modlí k úrodě a oltářní obraz sv. Michaela znovu namaloval malíř Hošna.

 

 

Zdroj dat: Umělecké památky Čech, E. Poche a kol., Academia 1978, informační cedule u kostela a Varhany a varhanáři Sokolovska a Karlovarska, Lubomír Tomší, Okresní muzeum Sokolov, 1998 a XVII. Historický seminář Karla Nejdla, Sborník přednášek, Karlovy Vary 2008

 

 




Sponzoři

logo MŽP

logo ČSOP

Loga Karlovarského kraje a Živého kraje