Příroda Karlovarska.cz

jehlice trnitá — Ononis spinosa L.

Fabaceae – bobovité

Popis: Vytrvalá bylina s tuhou a bohatě větvenou lodyhou s krátkými a výrazně tuhými trny (odtud její české pojmenování). Listy eliptické trojčetně dlanité, kopinaté, na vrcholu špičaté. Květy v hroznech, růžové nebo vzácně bílé. Plodem je luska. Druh je velmi variabilní, rozdíly jsou patrné ve velikosti rostliny, velikosti a tvaru listů a barvy květenství.

Doba květu: červen až srpen Hemikryptofyt: vytrvalé rostliny, pupeny ve vegetačním klidu těsně nad zemí, chráněny odumřelou hmotou a sněhem proti mrazu

Léčivka: léčivá rostlina

Léčivé části rostliny: kořen

Účinné látky: flavonoidy, saponiny, silice

Účinky: výrazný močopudný účinek, působí proti revmatismu a dně

Ochrana: hojná, není ohrožena

Celkové rozšíření: na celém území ČR poměrně hojně

Rozšíření na Karlovarsku: vzácnější druh, vyžadující pozornost

Biotop: suché louky, úhory, podél komunikací, často na rumištích Záměny: v ČR se nevyskytuje podobný druh

Zajímavost: Rodové jméno je odvozeno z latinského onos - v překladu znamená krmivo pro osly. Ve středověkých herbářích se uvádějí mladé, nasolené výhony jehlice jako potravina. Známý byl již i močopudný účinek kořenů. Povařené kořeny v octě měly pomáhat při bolestech zubů. Český lidový název jehlice je babí hněv. V Německu se rostlina lidově nazývala „Weiberkrieg" - ženská válka, protože sukně se zaplétaly do trnů a ženy byly s rostlinou „na válečné noze".

Léčitelství: kořeny voní po lékořici a chutnají zprvu sladce a sliznatě, potom hořce a škrablavě. Čaj z kořenů jehlice zvyšuje množství moče, proto pomáhá proti písku v ledvinách a také při slabých zánětech močového měchýře -močení je častější, ale po každé s menším množství moče a je trochu bolestivé.Pozitivní vlastnosti se rozvinují velmi mírným způsobem a nedochází přitom k dráždění ledvin. Proto můžeme čaj pít i preventivně, ale po 5-7 dnech máme zařadit přestávku a 5 dnů čaj nepít, aby se efekt nesnižoval. Čaj z jehlice se připraví krátkým povařením jemně rozmělněných kořenů ve vodě - na 1 šálek vody se dává 1 čajová lžička kořenů a po povaření se kořeny ponechají 20 minut ve vodě. Doporučuje se pít vícekrát denně 1 šálek čaje. Kořeny nepůsobí tak silně jako například listy břízy, proto je pro přípravu čajové směsí vhodná kombinace s jinými rostlinami. Pro čaj, který pří zánětu močového měchýře účinkuje navíc i trochu dezinfekčně, můžeme smísit 1 díl kořenů jehlice s 1 dílem listů břízy a s 1 dílem listů medvědice lékařské. Tří čajové lžičky této směsi se přelijí 1 šálkem vroucí vody a ponechají se 10 minut ustát. Jinou možností je zalití rostlinných částí studenou vodou, vyluhování po dobu 6 hodin a potom krátké povaření. Čtyřikrát až pětkrát denně pít 1 šálek tohoto čaje, ale vzhledem k obsahu listů medvědice ne déle než 1 týden a nikoliv častěji než pětkrát v roce. Pro jarní kúru, která ve spojení s dietou povzbuzuje látkovou výměnu, se dobře osvědčuje jehlice ve směsí se stejnými díly listů břízy, pampelišky a listů cesmíny paraguayské, která pročišťuje a trochu zahání pocit hladu. Dává se 1 čajová lžička na 1 šálek vařící vody, 10 minut se ponechá stát, pije se třikrát denně 1 šálek.

 

 

Použitá literatura: Léčivé stromy a keře, Alberts Mullen Spohn, nakladatelství Beta Dobrovský - Ševčík, 2006

 

 

Další druhy z této čeledi:

Jetel kaštanový - Trifolium spadiceum L.

hrachor lesní - Lathyrus sylvestris

hrachor luční - Lathyrus pratensis