Violka Rivinova — Viola riviniana L.
Violaceae – violkovité
Popis: Vytrvalá až 15 cm vysoká bylina. Oddenek přímý někdy vystoupavý, až 5 cm dlouhý, hnědý, často s výběžky. Lodyhy obloukovitě vystoupavé až přímé. Přízemní růžice často vyvinuta z jednoho až čtyř listů. Listy dlouze řapíkaté, až 15 cm dlouhé, mělce vroubkovaně pilovité. Palisty široce až úzce kopinaté, hustě třásnitě zubaté. Květní stopky až 7 cm dlouhé, v horní třetině s čárkovitými listenci. Květy nevonné. Korunní lístky úzce obvejčité, úzké i s ostruhou. Ostruha až 6 mm silná, rovná nebo slabě nahoru zahnutá. Na konci sedlovitě vykrojená, špinavě až úplně bílá. Plodem je vejčitá tobolka.
Doba květu: duben až červen Hemikryptofyt: vytrvalé rostliny, pupeny ve vegetačním klidu těsně nad zemí, chráněny odumřelou hmotou a sněhem proti mrazu
Léčivka: ne
Ochrana: hojná, není ohrožena
Celkové rozšíření: na celém území ČR poměrně hojně
Rozšíření na Karlovarsku: hojná, v listnatých a smíšených lesích
Biotop: Listnaté a smíšené lesy, na humózních minerálně bohatých půdách
Zajímavost: Jedná se o myrmekochorní rostlinu, tj. její semeno obsahuje masitý výběžek tzv. „masíčko", které velmi rádi okusují lesní mravenci a přispívají tak k šíření druhu na relativně velké vzdálenosti.
Záměny: na stejném biotopu roste violka lesní (Viola riviniana), která má ostruhu sytě červenofialovou.
Další druhy z čeledi na tomto webu:
Violka lesní - Viola reichenbachiana L.
Violka bahenní - Viola palustris L.







