Příroda Karlovarska.cz

Kokořovci z Kokořova

západočeský, původně rytířský rod (v erbu shora půlený štít červené a černé barvy, nad helmou rohy týchž barev). Jejich předkem byl jistý PETR Z TATINÉ, připomínaný kolem r. 1401 jako majitel tvrze Kokořov u Nekmíře (tvrziště dochováno). Katolický rod se postupně rozrostl a získal značné jmění.

Patrně jeho vnuk PETR z KOKOŘOVA (zemřel 1531) získal Všeruby a jeho podnikavý syn JIŘÍ KOKOŘOVEC (žemřel po 1578) roku 1539 Šťáhlavy se Starým Plzencem a posléze krátce před smrtí ještě Žlutice (1575). Z jeho synů si PETR ponechal Žlutice, KAREL (zemřel 1605) Šťáhlavy, Kokořov a Všeruby (okres Plzeň-sever) a nejmladší JAN statek Prádlo u Nepomuka. Tím byly zároveň založeny tři hlavní kokořovské větve. Pozice žlutické větve posílil Petrův syn ADAM JIŘÍ, hejtman Žateckého kraje, který r. 1614 přikoupil Štědrou a 1623 ještě Vlkýš (fzemřel 1633 bezdětný). Majitel Prádla Jan vyženil ještě Oselce s Kotouní (majetkem rodu do 1671) a jeho potomkům patřily postupně do 18. století i další blízké statky na Klatovsku - Chocenice, Bzí, Petrovice, Předslav, Otín. Šťáhlavské panství si po svém otci Karlovi Kokořovcovi (zemřel 1605, pohřben v kostele P. Marie ve Starém Plzenci, kde je zachován jeho malovaný renesanční epitaf) rozdělili r. 1624 bratři JIŘÍ PETR (Šťáhlavy) a KRYŠTOF KAREL (Nebílovy, zemřel již kolem 1636). Zmíněný Jiří Petr (zemřel 1650) svůj majetek značně rozšířil o Žlutice získané dědictvím po bezdětném bratranci Adamovi Jiřím (+1633) a byl také r. 1637 povýšen do panského stavu.

Šťáhlavy po něm získal syn ADAM VÁCLAV (+ 1673) a Žlutice mladší syn FERDINAND HROZNATA (+ 1708). Syn Adama Václava JAN JINDŘICH získal sice r. 1680 i hraběcí hodnost (zároveň se svým strýcem Ferdinandem Hroznatou), ale špatným hospodařením přišel o Nečtiny (1685) a ještě před jeho smrtí 1721 zaniká i kokořovské panství nad tehdy již silně zadluženými Šťáhlavy (1711). Jeho strýc, zmíněný Ferdinand Hroznata (mladší syn šťáhlavského Jiřího Petra), byl lepším hospodářem a zděděné panství Žlutice udržel. Za jeho vlády dochází k poněmčení Žlutic a okolí (poslední český zápis v rejstříku žlutického městského úřadu datován k r. 1673). Žlutice byly pak majetkem jeho potomků až do r. 1872. Rod Kokořovců vymřel r. 1878.

Zdroj: Osobnosti a Západní Čechy, 1. díl, Jan Kumpera, Ševčík nakladatelství, 2005