Plavenští z Plavna

Mocný německý rod píšící se podle města Plavno (Plauen) ve Voigtlandu nedaleko českých hranic. Zakladatel rodu JINDŘICH ZVANÝ BOHATÝ, který získal od císaře Jindřicha VI. koncem 12. století Plavno, zavedl k vděčnosti k císaři, že všichni mužští členové rodu budou pojmenováni Jindřich.

Ve 14. -16. století vlastnili páni z Plavna rozsáhlý majetek v západních Čechách a odtud také zasahoval i do dějin českého státu. Do popředí dění vystoupili Plavenští počátkem 15. století. Zásluhu na novém rodovém vzestupu má zejména JINDŘICH I. starší Z PLAVNA (+ kolem 1430), jmenovaný římským králem Zikmundem r. 1417 říšským hofrychtéřem a r. 1426 míšeňským purkrabím. Na západočeské scéně se připomíná již r. 1402 jako držitel hradu Kynžvart a r. 1411 rozšířil svá panství v oblasti Slavkovského lesa o hrad Bečov (do 1424), který získal od Oldřicha Zajíce z Házmburka. Již od počátku husitských válek se zapojil do bojových akcí plzeňského katolického landfrýdu, zvláště potrápil Žižkukoncem 1421, kdy jej donutil k ústupu z Plzeňska na sever k hoře Vladař. Počátkem roku 1430 proti němu husité vytáhli pod velením Prokopa Holého, dobyli tehdy saské Plavno, ale Jindřichův západočeský hrad Kynžvart jim odolal. Podobně jako jeho otec vystupoval jako zarputilý nepřítel husitů a později i Jiřího z Poděbrad i JINDŘICH II. Z PLAVNA (+ po 1476). Svou moc v západních Čechách opíral o zděděné hrady Bečov a Kynžvart, po r. 1448 získal i krušnohorské panství a město Kraslice. Proto se připojil k protipoděbradské jednotě zelenohorské (ustavené r. 1465). Křižácké vojsko pod jeho velením zpustošilo r. 1466 toužimské panství a vypálilo městečko Útvina u Toužimi. Patrně téhož roku 1466 se Jindřich II. zmocnil hradu Andělská Hora. Jindřich II. byl poděbradským vojskem zajat a jeho rodu bylo andělskohorské a bečovské panství (dočasně) zabaveno a podle dohody krále Jiřího se saským kurfiřtem přišel i o Plavno a své další statky ve Voigtlandu.

O další posílení moci Plavenských se zasloužil JINDŘICH III. (f 1492), který za vlády Vladislava Jagellonského a s jeho souhlasem získal r. 1482 pro svůj rod zpět Bečov (ten však r. 1495 prodal Pluhům z Rabštejna) a též, tentokrát již do dědičného vlastnictví panství a hrad Andělskou Horu, který rozšířil a přestavěl na pozdně gotickou rodovou rezidenci. Vlastnil také blízké městečko Bochov s nedalekým hradem Hartenštejnem. Patřily mu i krušnohorské Kraslice. Také poslední významný představitel rodu Plavenských JINDŘICH V. (+ 1554) na přestavěném hradu Andělská Hora často pobýval. Byl oblíbencem Ferdinanda I., který jej povýšil do nejvyšší zemské funkce, a tak od r. 1542 až do své smrti byl nejvyšším kancléřem Království českého. Jindřich V. koupil r. 1537 od Vřesovců Žlutice, kterým r. 1540 potvrdil městské výsady a které jeho potomkům patřily do r. 1565. Tato česká větev pánů z Plavna vymřela jeho syny JINDŘICHEM VI. a VII. (+1572).

 

 

Zdroj: Osobnosti a Západní Čechy, 1. díl, Jan Kumpera, Ševčík nakladatelství, 2005

 

 




Sponzoři

logo MŽP

logo ČSOP

Loga Karlovarského kraje a Živého kraje