Rabštejnové z Rabštejna

S predikátem vztahujícím se k hradu Rabštejnu nad Střelou se psaly tři navzájem odlišné rody, lišící se i svými erby. Jednak to byli Puhové z Rabštejna s pluhem ve znaku, poté páni z Rabštejna se zlatostříbrným půleným štítem, k němuž později připojovali lva, a konečně Lozští (Loští) z Rabštejna, v jejichž erbu byly tři obrněné nohy.

Předkem pánů z Rabštejna byl JINDŘICH, sídlící na Hrádku u Rabštejna, kterému se později říkalo Sychrov. Jindřich získal před r. 1379 ještě Vseruby u Plzně, Rabštejn pak zdědil jeho syn JAN, jenž si r. 1416 dal v Praze napsat tzv. Královskou bibli. Do českých dějin se zapsali jeho synové Prokop a Jan. PROKOP Z RABŠTEJNA (+ 1472) se stal r. 1437 písařem císařské kanceláře, kde se seznámil s papežským diplomatem E. S. Piccolominim, pozdějším papežem Piem II. Za svoji věrnost katolické víře obdržel od papeže Evžena IV. r. 1446 právo pečetit červeným voskem (pro sebe i svůj rod). Roku 1453 byl novým králem Ladislavem jmenován nejvyšším kancléřem Království českého a tento úřad zastával i za Jiřího z Poděbrad. Ačkoliv katolík, sloužil věrně svému kališnickému králi a snažil se o usmíření husitských Čech s Římem (marné jednání s papežem Piem II. o potvrzení kompaktát). Stoupencem raného humanismu a náboženské tolerance byl i jeho mladší bratr JAN mladší Z RABŠTEJNA (+ 1473), ovlivněný renesanční Itálii (studium teologie a práv na univerzitě v Bologni, kde dosáhl r. 1454 doktorátu). Jako vlivný vyšehradský probošt podporoval ve snaze o dosažení vnitřního míru krále Jiřího z Poděbrad, později se však přiklonil k uherskému králi Matyášovi, v jehož službách zemřel v Budíně. Jeho duchovním odkazem je latinský spis Dialogus, nábožensko-politické dílko humanistické formy i obsahu, v němž autor ve fiktivním rozhovoru čtyř českých šlechticů radí k umírněnosti a usmíření s ohledem na zájmy vlasti. Tento rod Rabštejnů vymřel r. 1580 (posledním jeho představitelem VOLF Z RABŠTEJNA), v 16. století vlastnili Rabštejnové statky v povodní horní Radbuzy - Hostouň a Svržno.

2. Lozští (Loští) z Rabštejna se pyšnili rodokmenem sahajícím až do 12. století. Skutečným doložitelným předkem byl až jistý JINDŘICH, který před r. 1269 založil na ostrohu nad Střelou hrádek či tvrz Rabštejn (ve 14. století patrně zcela přestavěný). Jeho potomci však rabštejnské zboží počátkem 14. století rozprodali. Vlastnili pak drobné statky na severním Plzeňsku -Tlucnou a Lozu (zde seděl r. 1420 JAN Z RABŠTEJNA), po níž se pak jeho potomci nazývali. Tento rod vymřel r. 1543 a od něj odvozená větev Martických z Rabštejna po r. 1555.

 

 

Zdroj: Osobnosti a Západní Čechy, 1. díl, Jan Kumpera, Ševčík nakladatelství, 2005

 

 




Sponzoři

logo MŽP

logo ČSOP

Loga Karlovarského kraje a Živého kraje