Račínové z Račína

Rytířský rod píšící se podle statku Račín u Toužimi. Jako první z toho rodu se připomínají bratři RACEK a PŘÍBRAM, kteří r. 1437 získali Vlkošov.

Majetkem Račínů byl pak dalších 186 let (až do r. 1623). Koncem 15. století se dostal do držení Račínů také blízký Brložec na Toužimsku. Podobně jako ve Vlkošově i zde vznikla vladycká tvrz, ale protože ADAM ONDŘEJ RAČÍN se aktivně zúčastnil stavovského povstání 1618-1620 (zabral nedaleký tepelský klášter), byly Račínům oba statky, Brložec i Vlkošov, po Bílé hoře zkonfiskovány. Krátce poté byl vlkošovský statek integrován do toužimského velkostatku sasko-lauenburských vévodů a Brložec připojen ke žlutickému panství Kokořovců. Druhá větev Račínů (čejkovská pošlost) sídlila v 16. -17. století na Sušičku, kde získala již r. 1538 Čejkovy a poté vlastnila v letech 1575-1683 Hrádek u Sušice. Z této katolické větve vynikl HUMPRECHT RAČÍN (+ kolem 1670), purkrabí Pražského hradu (1630-1633), královský rada a zemský soudce, roku 1655 povýšený do panského stavu. Zchudlý rod, jehož příslušníci působili převážně v úřednických a vojenských službách, vymřel r. 1816 (c. k. hejtman FRANTIŠEK RAČÍN).

 

 

Zdroj: Osobnosti a Západní Čechy, 1. díl, Jan Kumpera, Ševčík nakladatelství, 2005

 

 




Sponzoři

logo MŽP

logo ČSOP

Loga Karlovarského kraje a Živého kraje