Karlovy Vary — rozhledna Diana
V nejstarších dobách vedla na tento kopec jen neudržovaná lesní cesta, která až do roku 1804 víceméně sloužila jen k občasnému svážení dřeva. Nádherný výhled z Diany objevil, údajně jako první, karlovarský nožíř V. Drumm, synovec kronikáře a historika L. Stöhra.
Další kronikářův synovec, novinář a zároveň karlovarský radní R. Mannl pak nechal na vrcholku kopce upevnit tabulku s nápisem Výšina přátelství, tehdy to byl samozřejmě nápis německý „Freund-schaftshöhe". Tento název se poměrně rychle a snadno ujal. K četným poutníkům na nově upravenou vyhlídku, se během let přidali i význační návštěvníci města, například Johan Wolfgang Goethe či Theodor Körner. Pěšky museli výletníci šplhat na poměrně strmý kopec až do počátku 20. století.
V roce 1909 odsouhlasila městská rada projekt na výstavbu lanové dráhy a dalších budov. Celý projekt byl zadán karlovarskému staviteli Fouskovi, který započal se stavbou na jaře roku 1913. Již 27. května 1914 byla celá stavba předána do užívání. Radní vybrali projekt karlovarského architekta Breinla, který navrhl postavit loveckou chatu s jedním hlavním a dvěma vedlejšími sály, vše s kapacitou 250 osob (náklad 110 000 korun). Součástí zděné rozhledny (za 76 000 korun). Rozhledna je 40 metrů vysoká a jíž od počátku je vybavena elektrickou zdviží (poslední rekonstrukce r. 1998). Sportovně založení návštěvníci mohou k ochozu vystoupat po 150 schodech. Lanovka je pak o pouhé dva roky starší než výše uvedené stavby (zahajovací jízda 5.8.1912). Přes 50 let po její dráze jezdily otevřené vagóny, takže v zimě, respektive po sezóně se provoz vždy přerušil. V roce 1965, po velké rekonstrukci, se na Dianu rozjely nové kryté vozy. Vydržely však pouhých 16 let a pak byl provoz na lanovce opět přerušen. Od konce r. 1988, tehdy skončila nákladná a dlouhá rekonstrukce, zde jezdí vagóny z Polska.
Od prosince 1981 je rozhledna Diana zapsána v seznamu kulturních památek.
Zdroj dat: informační cedule a Naše rozhledny, Pavel Miškovský, Dokořán, Praha 2005
RSS kanál