Bolševník velkolepý – Heracleum mantegazzianum

Miříkovité – Apiaceae

Lidový název: zelený vetřelec, bolšán, paznecht

Popis: Statná a vytrvalá rostlina dorůstající výšky 1 až 5 metrů. Jde o víceletou rostlinu, která v prvním roce klíčí ze semene na konci února. Z kořenů napěchovaných zásobními látkami vyrůstají mohutné listové růžice. Druhým rokem na mohutných listových růžicích vyrůstají velké složené okolíky o průměru 1 m. Lodyha při bázi 2-10 cm v průměru, červeně skvrnitá, dutá a rýhovaná. Přízemní listy až 2 m dlouhé, vykrajované, jejich řapík je oblý, bez zřetelného žlábku. Květenství bílé, někdy nažloutlé až narůžovělé. Podle literatury vyprodukuje jedna rostlina až 30 000 semen, které si udržují klíčivost až 12 let. Přes velké množství semen se bolševník velkolepý částečně šíří i vegetativně (částmi rostliny). Na Karlovarsku se také šíří vodou, větrem a zvířaty.

Doba květu: červen až září

Hemikryptofyt: vytrvalé rostliny, pupeny ve vegetačním klidu těsně nad zemí, chráněny odumřelou hmotou a sněhem proti mrazu

Původ: Do Čech se bolševník velkolepý dostal roku 1862, jako okrasná rostlina, pravděpodobně jako dar ruského cara rakouskému kancléři Metternichovi. Ten si touto okrasnou rostlinou nechal vyzdobit park obklopující zámek Kynžvart nedaleko Mariánských Lázní. Pravděpodobný původ této invazní rostliny je oblast Kavkazu.

Ochrana: velmi hojný druh, zavlečený k nám z Kavkazu jako dekorativní rostlina. Odborníci na rostlinné invaze tuto rostlinu zahrnují do škály rostlin invazních.

Rizika: Celá část rostliny je silně jedovatá. Při poranění rostlina produkuje fototoxické furanokumariny. Jedná se o látky způsobující na denním světle těžké poleptání a zpuchýřnatění pokožky. Výsledkem jsou červenohnědé a pálící puchýře. Zranění jsou velice bolestivá, špatně se hojící a pigmentace poškození přetrvává několik měsíců, dokonce i let.

Obsah látek: fototoxické furanokumariny - jako psoralen, Angeličin, isobergapten. Dále estery, alkoholy a karboxylové kyseliny.

Invaze: Bolševník velkolepý je jeden z nejagresivnějších druhů invazních rostlin. Nové stanoviště obsazuje velmi rychle, svou velkou listovou plochou zabraňuje růstu jiných druhů rostlin. Potlačuje druhovou diverzitu a působí značné finanční škody ve vztahu k náročné likvidaci této rostliny. Invazní rostliny jsou podle míry jejich nebezpečnosti zařazeny do tří kategorií - bolševník velkolepý se tak nachází v první nejnebezpečnější kategorii.

Celkové rozšíření: v ČR na mnoha lokalitách. Rychlé šíření způsobuje přírůst několika nových lokalit během jednoho roku.

Rozšíření na Karlovarsku: V posledních několika letech se tento invazivní druh postupně dostává i na Karlovarsko. Bolševník nalezneme v okolí Otročína, Brtě, Teplé, Stanovic v okolí Karlových Varů.

Likvidace: Způsob likvidace bolševníku je jeho mechanické odstranění před vývojem květenství a semen. Nutné je vykopnout alespoň 10 - 20 cm hlavního kořene a vykopnuté části rostlin ihned zlikvidovat. Účinnější je však jeho chemická likvidace pomocí totálních herbicidů nejméně 2x ročně s důkladnou kontrolou po dobu minimálně pěti let. První postřik je dobré provést v květnu, před nasazením lodyhy. Druhý postřik na podzim. Záměny: v ČR se vyskytuje podobný druh bolševník obecný (Heracleum sphondylium), vzrůstem a okolíkem menší. Nelze vyloučit křížení uvedených druhů.

 

 




Sponzoři

logo MŽP

logo ČSOP

Loga Karlovarského kraje a Živého kraje