vraní oko čtyřlisté — Paris quadrifolia

Melanthiaceae - kýchavicovité

 

Popis: vytrvalá až 40 cm vysoká bylina s dlouhým šupinatým, plazivým a článkovitým oddenkem. Lodyha vyrůstající v úžlabí bělavých blanitých šupin, jemně rýhovaná, plná a lysá. Listy až v 8četném přeslenu, široce eliptické až téměř okrouhlé nebo široce obvejčité, na vrcholu krátce zašpičatělé. Na listech 3 hlavní vyniklé žilky, mezi nimiž se nachází síťnatá žilnatina. Povrch listů je bez chlupů, na vrchní straně jsou tmavě zelené, matné, na spodní straně světle zelené a lesklé. Květ má vraní oko pouze jeden koncový, většinou 4četný, vzácněji až 6tečný. Vnější okvětní lísky má kopinaté, zelené a čárkovitě trojúhelníkovité. Plodem je kulovitá bobule až 1 cm v průměru, černomodrá až 4pouzdrá. Semeno později vysychá a puká. Semena má vejcovitá až kulovitá, se svraskalým osemením, světle hnědá s nachovými skvrnami. Kvete od dubna do května.

Variabilita: variabilní co do počtu listů v jednotlivých přeslenech, počtu okvětních lístků apod. Nevytváří ohraničené poddruhy.

Rozšíření: v celém území roztroušeně s těžištěm výskytu v lesnatých oblastech. Bohatý výskyt je v západních Čechách v Podkrušnohoří a Poohří nebo v Lounském středohoří. Naopak se téměř nevyskytuje v oblasti jihomoravských úvalů.               

Stanoviště: vlhčí humózní listnaté lesy, bučiny. Lužní lesy a olšiny. Roste na půdách čerstvě vlhkých, humózních, hlinitých, kyprých, živinami bohatých, zásaditých až slabě kyselých.

Význam: celá rostlina je prudce jedovatá, zejména oddenek a bobule. K otravě může dojít nejčastěji u dětí, kdy lze plod zaměnit například za borůvku. Otrava se projevuje zvracením a silným průjmem. Listy se v lidovém léčitelství používaly zevně k léčitelství.

 

 

 

Použitá literatura: Květena České republiky 8, Jitka Štěpánková, Academia 2010

 

 

 

 

 

 




Sponzoři

logo MŽP

logo ČSOP

Loga Karlovarského kraje a Živého kraje