konvalinka vonná — Convallaria majalis L.

Convallariaceae - konvalinkovité

Popis: vytrvalá až 30 cm vysoká bylina. Oddenek má podzemní a plazivý, článkovaný a větvený. Listy má řapíkaté, dosahující výšky květenství nebo dorůstá mírně nad květenství. Čepel široce eliptická až 10 cm dlouhá, na vrcholu špičatá. Čepel má charakteristickou souběžnou žilnatinu a je svěže až sytě zelená, lysá a v mládí na lícové straně ojíněná, na rubové straně lesklá. Řapíky a stvol na bázi pochvovitě obalené šupinovitými, zelenými, často též bělavými až nachově fialovými listy. Stvol má konvalinka nejčastěji 3hranný. Hrozen má vrcholový, jednostranný s 18ti nícími květy. Květy má na bázi s periklasem, výrazně vonné. Okvětí má konvalinka otevřené, zvonkovité, nebo kulovitě zvonkovité až kulovité. Okvětních lístků má zpravidla šest, nejčastěji do poloviny srostlé, mléčně bílé, zřídka světle krémové, nafialovělé nebo narůžovělé. Plodem konvalinky je kulovitá bobule, až 13 mm v průměru, oranžové až šarlatově červené.

Variabilita: známe několik nevýznamných kříženců a poddruhů, které však nelze považovat za nové druhy, jedná se většinou o odchylky nebo ektomorfózy.

Rozšíření: roztroušeně až dosti hojně v lesnatých oblastech celé republiky. Vzácně nebo zcela vůbec se vyskytuje v přirozených smrčinách a nad hranicí lesa například v Krkonoších a vyšších partií Krušných hor.

Stanoviště: světlé listnaté a smíšené lesy, lužní lesy, kary, křovité stráně. Na půdách humózních, živinami bohatých, zásaditých až slabě kyselých, hlinitých až hlinitopísčitých. Mimo ekologické optimum, zejména na suchých, chudších půdách a zastíněných místech vytváří zpravidla jen sterilní porosty.

Využití: konvalinky byly využívány i pěstovány již od starověku.     

 

 

 

 

Použitá literatura: Květena České republiky 8, Jitka Štěpánková, Academia 2010

 

 

 

Tento druh můžete mapovat pomocí naší nálezové databáze

 

 




Sponzoři

logo MŽP

logo ČSOP

Loga Karlovarského kraje a Živého kraje