křivatec žlutý — Gagea lutea

Liliaceae - liliovité

 

Popis: vytrvalá až 40 cm vysoká, téměř lysá bylina vyrůstající z jedné vejcovité podzemní cibule, ukryté v okrovém až světle hnědém obalu. Křivatec má pouze jeden přízemní list, který je široce čárkovitý až 40 cm dlouhý a je širší než dolní lodyžní list. Obvykle přesahuje květenství, na vrcholu má výraznou kápovitou špičku. Lodyžní listy má křivatec nejčastěji dva, vstřícné, nestejně dlouhé. Dolní list je úzce podlouhlý a dosahuje vrcholu květenství. Listy nekvetoucích rostlin jsou níťovité, vždy hranaté, obvykle 5ti hranné s plochou lícní stranou. Na bázi jsou listy bělavé, starší a širší jsou plochéa na rubu se třemi až sedmi vyniklými žilkami. Květenství křivatce je až deseti květý okolík. Květní stopky má lysé, které se v průběhu květenství a za plodu prodlužují. Okvětní lístky nálevkovitě rozestálé, podlouhlé, na vrcholu zaokrouhlené, na vnitřní straně jsou žluté, na vnější straně s málo zřetelnou souběžnou žilnatinou. Okvětní lístky mají nejčastěji barvu žlutozelenou, po odkvětu zelenají. Semena má křivatec válcovitě elipsoidní s nápadným podélným masitým přívěskem (tzv. masíčkem).

Variabilita: poměrně variabilní druh co do variability listů, tvaru a velikosti podzemní cibule a v počtu květů.

Rozšíření: nejhojnější druh křivatce, vyskytující se roztroušeně až hojně v termofytiku a mezofytiku téměř po celém státě. Ve vyšších polohách se vyskytuje vzácně, na příznivějších stanovištích jako např. v karech její areál stoupá až nad hranici lesa.

Stanoviště: lužní lesy, dubohabřiny, suťové lesy, od středních poloh i na lukách v aluviích potoků a řek. Roste na čerstvě vlhkých až vlhkých, provzdušněných, dusíkem bohatých, zásaditých až slabě kyselých půdách.

 

 

 

 

Použitá literatura: Květena České republiky 8, Jitka Štěpánková, Academia 2010

 

 

 

Tento druh můžete mapovat pomocí naší nálezové databáze

 

 




Sponzoři

logo MŽP

logo ČSOP

Loga Karlovarského kraje a Živého kraje