lilie zlatohlavá — Lilium martagon

Liliaceae - liliovité

 

Popis: vytrvalá až 150 cm vysoká bylina vyrůstající z podzemní vejcovité cibule, která je složená ze střechovitě se kryjících žlutých šupin. Lodyha lilie zlatohlavé je přímá, jednoduchá, oblá, lysá jen nahoře krátce drsně chlupatá. Lodyha je zelená, pýřitě chlupatá, načervenalá a v dolní části neolistěná. Listy ve střední části lodyhy jsou obvykle ve 3 až 8četném přeslenu, přisedlé nebo kratičce řapíkaté, eliptické až obkopinaté. V paždí listů se oproti příbuzné lilii cibulkonosné (Lilium bulbiferum) pacibulky nevytvářejí. Listy v dolní části lodyhy jsou střídavé, užší a menší. Listy v horní části lodyhy jsou úzce kopinaté nebo obkopinaté přecházející v listeny. Květenství lilie je volné, vytváří až 30květý hrozen obvykle nících květů. Listeny na bázi květních stopek obvykle po dvou. Květy až 4 cm v průměru, nevonné. Okvětní lístky má podlouhlé až podlouhle eliptické, obloukovitě nazpět zahnuté, na bázi zúžené v nehet s kratičce chlupatým štěrbinovitým nektáriem, špinavě nachově červené s tramami hnědavými skvrnkami. Semena má lilie vejcovitá a hnědá.

Variabilita: není variabilní druh.

Rozšíření: roztroušeně na většině území od nížin do hor. Vyhýbá se pouze oblastem s absencí listnatých nebo smíšených lesů, pravděpodobně zcela chybí v širší oblasti Českomoravské vrchoviny.

Stanoviště: listnaté a smíšené lesy, křoviny, vlhčí horské louky a nivy. Roste na humózních, živinami bohatých, hlinitých nebo jílovitých, čerstvě vlhkých půdách, hojněji na zásaditých podkladech. 

Ochrana: dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., je zařazen do kategorie ohrožený druh. Patří mezi druhy vyžadující další pozornost (C4).

 

 




Sponzoři

logo MŽP

logo ČSOP

Loga Karlovarského kraje a Živého kraje