Naučná stezka SOOS
Národní přírodní rezervace SOOS je charakteristická unikátními, mokřadními, slanomilnými a reliktními společenstvy s pestrou mozaikou slanišť, rašelinišť, slatinišť, olšin, ostřicových porostů a rákosin v nichž rostou kriticky ohrožené druhy rostlin. Naučná stezka je zaměřená na geologii, botaniku a zoologii.
| Lokalita | Nový Drahov (Hájek) na žel. trati č. Tršnice - Luby. |
| Mapa KČT | č. 1 Ašsko a Chebsko |
| Značení | Bez značení, v terénu jsou umístěny informační panely. |
| Začátek | Cca 200 m od žel. zastávky Nový Drahov. |
| Zastávky | č. 1 Geologická mapa, Hydrologická mapa, Profil Chebské pánve. č. 2 Sooská kotlina, Plán NPR SOOS. č. 3 Císařský pramen. č. 4 Fauna - živočichové v rezervaci. č. 5 Profil ložiska křemeliny - křemelinový štít. č. 6 Mofety (Profil Sooské kotliny v prostoru mofet). č. 7 Slanomilná flora v rezervaci. č. 8 Rašeliništní květena. č. 9 Pramen Věra (Plán pramenné oblasti SOOS, Profil vzniku pramenů v SOOSu, Plán vzniku pramenů v Chebské pánvi). Součástí expozic jsou i další tabule mimo samotnou stezku (plán expozic u parkoviště, záchranná stanice pro poraněné dravce, expozice dinosaurů, expozice muzea v budově). |
| Konec | V místě začátku. |
| Délka stezky | 2 km |
| Druh přesunu | Pěší turistika (vjezd na kole není dovolen), trasa je bezbariérově upravená, s výjimkou expozice Ptačí svět a Příroda Chebska. |
| Náročnost terénu | Nenáročný, rovinatý terén vede částečně po dřevěných vyvýšených chodnících, částečně po upravené cestě. Návrat od poslední zastávky je po komunikaci s občasným provozem. |
| Časová náročnost | Do 1 hodiny. |
| Dostupnost | Vlakem z Tršnic (žel. trať 144), po silnici autem od Chebu, Fr. Lázní nebo Kynšperka n.O., pěšky po červené TZT z Chebu (14 km) nebo z Fr. Lázní (6,5 km). |
| Poznámka | NS je přístupná v době od 1.3. do 15.11. a pouze se vstupenkou, vstupenka platí i do dalších expozic v přírodní rezervaci Soos tj. do pavilonu Dino (s modely pravěkých ještěrů v životní velikosti), expozice Příroda Chebska a Soosu a Ptačí svět Chebska. |
| Doporučujeme | V lese za osadou Kateřina je několik přírodně zajímavých jezírek vzniklých po těžbě kaolinu (možné koupání). Přístup je stejnou cestou, po které se NS vrací do místa začátku, ale od zast. č. 9 (pramen Věra) opačným směrem. |
Západní Čechy se stovky minerálních pramenů kdy jen malá část zůstala nevyužitá a v přírodním stavu. To je případ i přírodní rezervace SOOS. Mělká kotlina mezi Vonšovským a Sooským potokem je rozdělena valem křemičitého písku na dvě části. V severní, která má odtok do Sooského potoka, se vytvořilo hluboké rašeliniště. V bezodtoké jižní části vzniklo mělké jezero. Tyto podmínky nejvíce vyhovují tzv. rozsivkám což jsou jednobuněčné řasy s křemičitými schránkami. Na Soosu tak vznikl uprostřed vyklenutý křemelinový štít o mocnosti několika metrů.
Z některých vývěrů se sykotem uniká plynný oxid uhličitý (tzv. mofety), jiné tvoří nepravé bahenní sopky, ve kterých bublá voda a bahno. Za dešťů se zaplňují vodou, za mrazů kolem nich vznikají ledové pyramidy a sloupy.
Národní přírodní rezervace SOOS leží v centru Chebské pánve. Horninové podloží kvartérní tvoří hlubozrnné písky a jíly vonšovských jílů třetihorního stáří. Organické sedimenty se počaly utvářet před asi 12-10 tisíci lety. Vznikly slatiny, v jihozápadní části chráněného území s příměsí křemeliny. Výrony suchého oxidu uhličitého tzv. mofety, jsou soustředěné v tzv. mofetovém poli. Mezi vývěry kyselek jsou nejmohutnější Císařský pramen a pramen Věra.
Rašelina a slatina se zde těžilaod 19. století zprvu jako topný materiál, později především pro lázeňské účely. Současně se těžila křemelina na výrobu žáruvzdorných cihel, izolačníchj obkladů a prášků. Ložisko křemeliny bylo do roku 1936 využíváno též firmou Mattoni, která v solivaru vyluhovala z křemeliny minerální soli.
Místní půda je prosycena solemi z minerálních pramenů a za sucha je pokryta krystalky bílé Glauberovy soli, červenavě zbarvenými oxidy železa a žlutavými a zelenavými krystalky různých síranů. Obsah soli je tak vysoký, že na části území nerostou skoro žádné rostliny, jinde jen takové, které toto prostředí snáší. Některé rostliny naopak zasolenou půdu potřebují, a najdeme je proto jen zde. Opakovaně zde byl potvrzen mech drobnolístek nahý (Discelium nudum). Nalezena zde byla i nová řasa Percursaria percursa. Nelesní část tvoří pestrá mozaika slanišť, slatinišť, olšin, ostřicových porostů a rákosin. Rostou zde kriticky ohrožené druhy bublinatka bledožlutá (Utricularia ochroleuca), hadí mord maloúborný (Scorzonera parviflora), hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba) nebo kuřička solná (Spergularia marina).
Při četných faunistických průzkumech bylo v území nalezeno přes 73 druhů střevlíkovitých brouků, 296 druhů motýlů a 146 ptačích druhů. Ze vzácnějších můžeme jmenovat např. batolce duhového (Apatura iris), otakárka fenyklového (Papilio machaon), perleťovce severního (Boloria aquilonaris), ropuchu krátkonohou (Bufo calamita), rosničku zelenou (Hyla arborea), blatnici skvrnitou (Pelobates fuscus). V rákosinách se vyskytují různé druhy ptáků jako např. jeřáb popelavý (Grus grus), moták pochop (Circus aeruginosus), chřástal kropenatý (Porzana porzana) nebo slavík modráček (Luscinia svecica).
Další naučné stezky na tomto webu.
RSS kanál