Mapování mravenců na území Třebouňského vrchu

Cílem projektu bylo postupné domapování mravenišť na Třebouňském vrchu a monitoring již zmapovaných kolonií lesních mravenců. Mapování bylo zaměřeno také na vliv mravenců na okolní lesní ekosystémy, jejich vliv na dynamickém růstu kalamitních škůdců lesního hospodářství, vliv hospodářských zásahů na populační dynamiku lesních mravenců a vliv hustoty hnízd na půdní vlastnosti. Výstupem projektu je přehledně zpracovaná data včetně návrhů ochrany hnízd před poškozením.

Mapování tohoto ohroženého druhu bylo prováděno na stolové hoře „Třebouňský vrch“ LHC Teplá, revír Toužim. Geologicky je Třebouňský vrch útvar nefelitický bazalit. Vrch sopečného původu s čedičovými vyvřelinami.

Většina mravenišť se nachází na okraji lesa a zemědělsky využívané krajiny nebo u okraji mýtin vzniklých holosečným způsobem hospodaření. Průměrná nadmořská výška je 740 m.n.m.. Procentuálně převládá zastoupení smrku (okolo 90%), buk (5%), borovice (5%). U většiny mravenišť není v okruhu 500 m žádný zdroj vody. Jedná se o lokality s velkou částí plochy s přímým dopadem slunečních paprsků. Půdy zde jsou méně bohaté na živiny ovšem s velkým podílem kamenitých složek. Průměrný věk porostů je 70 let. V lokalitě je největší problém se zvěří černou. Malá část mravenišť je každoročně poškozena. Větší poškození je těžbou.

Pro mapování byla využita metodika programu Formica. Odchylky metodiny nebyly použity. Mapovatelé: Václav Lupínek. K měření byla použita lesnická průměrka s pásmem. K mapování byl použit GPS přístroj Oregon 300. Determinace byla provedena RNDr. Petrem Wernerem. K determinaci bylo vybráno několik hnízd v početnějších komplexech. Nalezený druh Formica polyctena.

Celkem bylo zmapováno 188 hnízd. Plošně se jedná cca o 1/3 rozlohy Třebouňského vrchu, celkově tedy bylo zmapováno 2/3 plochy Třebouňského vrchu.

 

 




Sponzoři

logo MŽP

logo ČSOP

Loga Karlovarského kraje a Živého kraje