lýkožrout smrkový — Ips typographus

Curculionidae - nosatcovití

Popis: délka těla kolem 0,6 mm. Tělo je malé, válcovité, žlutohnědé až černé s hnědými krovkami. Tělo je hnědě chlupaté a má silné nohy připomínající hnojníky. Tykadla má lýkožrout krátké se zřetelnou paličkou na konci. Konec krovek je sešikmený a na každé straně opatřen čtyřmi zuby. Hlava ukryta pod štítem, který je mohutný, stejně široký jako krovky. 

Rozšíření: Evropa a severní Asie.

Rozšíření v ČR: velmi hojný.

Stanoviště: jehličnaté a smíšené lesy.

Živná rostlina: smrk (Picea spp.).

Vývoj a ochrana: v posledních desetiletích patří u nás k největším škůdcům v lesním hospodářství. Je to škůdce sekundární, který nejvhodnější podmínky vývoje nalézá ve stromech vyvrácených, rozlámaných větrem nebo sněhem, oslabených suchem nebo václavkou. V příznivých podmínkách má škůdce rychlý vývoj. dvě až tři pokolení v roce.

Ochrana lesa proti tomuto škůdci je založena na třech základních opatřeních:

a) odstranění veškerého kůrovcem napadeného dříví a jeho asanace

b) odstranění veškerého atraktivního dříví pro kůrovce nebo jeho odkornění

c) soustřeďování brouků v době rojení do lapačů nebo na lapáky

Nutné je zejména zpracovat atraktivní msrkové dříví z větrných či sněhových kalamit, a to nejpozději do doby výletu nové generace, tj. obvykle do 30. června. Zvláštní důraz se klade na úplné zpracování a odvoz kůrovcového dříví nejpozději do 31. března, popřípadě do 30. dubna u horských oblastech nad 800 m.n.m.  Lýkožrout smrkový se kontroluje u všech porostů starších 60 let, v nichž je smrk zastoupen alespoň 20%. Při základním stavu, tj. tam, kde objem kůrovcového dříví nepřesáhl v předchozím roce v průměru 1m3 na 5 ha plochy, se může lýkožrout kontrolovat pouze pochůzkou.  

Lapače se instalují v porostech nejpozději 14 dnů před předpokládaným rojením a feromonová návnada se vyvěšuje až těsně před počátkem rojení. Vzdálenost lapače by neměla přesáhnout 10 m, od okraje porostu nebo od smrku staršího 40 let. 

Při boji s lýkožroutem smrkovým se dále používají lapáky. Jedná se o poražené smrky přikryté větvemi. Lapáky I. serie se připravují nejpozději v březnu, v horských oblastech do konce dubna. Lapáky II. serie se instalují nejpozději týden před předpokládaným rojením.  Lapáky I. serie se umisťují v okrajích porostů, 2/3 na výsluní a 1/3  obvykle do polostínu. Lapáky se stejně jako lapače kontrolují v intervalu 7 až 10 dnů. 

 

 

 

 

Použitá literatura:

ŠVESTKA, Milan, Richard HOCHMUT a Vlastislav JANČAŘÍK. Praktické metody v ochraně lesa. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Silva Regina, 1996. ISBN 80-902033-0-3.   

REICHHOLF-RIEHMOVÁ, Helgard. Hmyz a pavoukovci. 1. vyd. Praha: Ikar, 1997, 287 s., barev. obr. Průvodce přírodou. ISBN 80-720-2196-6.   

 

 

lýkožrout smrkový - Ips typographus

lýkožrout smrkový - Ips typographus

lýkožrout smrkový - Ips typographus

lýkožrout smrkový - Ips typographus

lýkožrout smrkový - Ips typographus




Sponzoři

logo MŽP

logo ČSOP

Loga Karlovarského kraje a Živého kraje