Toužim – horní městská brána

V rámci budování vévodské rezidence za držení Toužimi Juliusem Jindřichem, vévodou ze Saska, Engernska a Wwestfálska byla velká pozornost věnována zvýšení obranyschopnosti města, k čemuž dal vybudovat Zámecký rybník a opevnit část předměstí.

 

Opevněná část předměstí se sestávala z jednoduché hradební zdi široké 0,5 m a vysoké až 4 m a opatřené jednoduchými střílnami, kterou doplňoval příkop a zřejmě i val. Zeď začínala někde u Kostelní městské brány, ohrazovala dolní a horní Předměstí a dále Stodoly, kde navazovala na ohradní zeď zámeckého parku. Do takto ohrazeného předměstí se vjíždělo Předměstskou bránou. Ulici vedoucí z náměstí k východu uzavírala Horní brána a městská věž. Na paměť potvrzení městských privilegií vévodou Juliem Heinrichem sasko-lauenburským byla na průčelí Horní brány v roce 1661 osazena kamenná deska. Obnova Horní městské brány a věže nebyla krajským úřadem v Plzni povolena kvůli výstavbě nové silnice Plzeň-Loket. Brána spolu s Dolní musela být stržena. Kostelní brána byla snížena a upravena na židovskou synagogu, po r. 1872 byla pak také stržena.

 

 

 

 

 

Použitá literatura:

MĚSTSKÝ ÚŘAD V TOUŽIMI. 525 let města Toužimi. Toužim: Městský úřad v Toužimi, 1994.

KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2008, 991 s. ISBN 978-80-7277-041-0.

 

 

Toužim - horní městská brána, mědirytina z roku 1836 od Glassera

pohled na horní městskou bránu na mapě stabilního katastru




Sponzoři

logo MŽP

logo ČSOP

Loga Karlovarského kraje a Živého kraje