Krudum – bájná a pověstmi opředená hora

Samotná hora Krudum se nalézá na okraji Chránění krajinné oblasti Slavkovský les v nadmořské výšce 838 m.n.m. nedaleko Horního Slavkova a obce Hrušková a zaniklé obce Třídomí. V současných mapách je velmi často uváděn nesprávný název Chrudim, který vznikl po druhé světové válce jako důsledkem počešťování názvů všech i původem neněmeckých.

 

Hora byla ve středověku významným místem pro těžbu cínu, mědi nebo železných rud. Podle nerostů, které se na území hory nalézaly, dostala hora další pojmenování jako: Zlatá hora, Stříbrná hora nebo Zelená hora. V období středověku byla hory významným signálním místem, kdy na vrcholku Krudumu se nacházel kámen s vysekanou prohlubní, který sloužil jako podklad pro odpaliště klestu, kdy dýmem oheň varoval přilehlé hrady (Bečov, Loket) o vpádu cizích vojsk do území.

Na vrchu Krudumu stála od roku 1932 kamenná rozhledna Andrease Kempfa, která postupem chátrala. V 60. letech 20. století docházelo k opadání kvádrů z vrcholové plošiny a v 80. a 90. letech došlo k její demolici. Od roku 2008 je na hoře zpřístupněna nová radiová věž, na kterou lze vystoupat do výšky cca 30 m a prohlédnout si část Slavkovského lesa a Krušných hor. Potřeba je zdolat 152 roštových schodů uvnitř zinkové konstrukce. Při větších poryvech větru se věž nepatrně hýbe.

Samotná hora Krudum je ale významná hlavně díky bájím, pověstem a legendám. Samotná hora i její bezprostřední okolí jsou totiž místem, kde se odehrává poměrně velké množství událostí zachycených v lidových bájích a pověstech. Například jedna z bájí vypráví, jak místní obyvatel mířící prodat sýr spočinul u Krudumu v odpočinku a sýr se proměnil v zlato. Zajímavá je i pověst o pokladech a stříbrných rudách na Krudumu.

Zajímavá pověst je citována v díle Jiřího Klsáka:

Skřítci a lesní lid žili v oblasti od sv. Mikuláše až po Špičák, a přes Krudum až k Lobezskému  potoku, po staletí v dobrém sousedství s lidmi obývajícími zdejší vesnice. Ale když se začali přepočítávat knedlíky v hrnci a chleba v peci, byli rozhodnuti odstěhovat se do Krušných hor. Jejich král se vydal k převozníkovi, aby s ním dojednal převoz přes Ohři, přičemž nechal na jeho rozhodnutí, zda bude chtít klobouk plný tolarů, nebo od každého skřítka jeden halíř.

Převozník zvolil první možnost a jezdil od rozbřesku do večera sem a tam, aniž by kohokoliv viděl. Poznal ale, že jeho přívoz při každé cestě zpět byl mnohem lehčí. Konečně se objevil král skřítků a řekl mu: „Děkuji ti, dostál si čestně svému slovu. Chceš vidět, kolik mých lidí jsi převezl?“. Převozník odpověděl, že samozřejmě ano, a pak král zvolal mohutným hlasem: „Klobouky dolů!“ A pak se objevila na velké louce na druhém břehu řeky spousta skřítků a v tu chvíli převozník poznal, že býval udělal lépe, kdyby zvolil od každého halíř. Od těch dob už nikdy nikdo na Krudumu a v jeho okolí skřítka neviděl.

 

 

 

 

Použitá literatura:

JAŠA, Luděk. Krudum: historie bájné hory a jejího okolí. Vyd. 1. Sokolov: Fornica, 2007?, 133 s. ISBN 978-80-239-9350-9.

PODRACKÝ, Vladislav a Jiří KLSÁK. Sv. Mikuláš pod Krudumem: tajemství vzniku, zániku a znovuobjevení jedné památky. Vyd. 1. Horní Slavkov: Sdružení dětí a mládeže Horní Slavkov, c2011, 367 s. ISBN 978-80-260-0246-8.

 

 

pohled na Krudum od kostela sv. Mikuláše, 2012

pohled z věže na Krudumu, část Slavkovského lesa

pohled z věže na Krudumu, pohled k Hornímu Slavkovu

pohled z věže na Krudumu, pohled na Krušné hory

pohled z věže na Krudumu, pohled na elektrárnu ve Vřesové

pohled z věže na Krudumu, nová radiologická věž




Sponzoři

logo MŽP

logo ČSOP

Loga Karlovarského kraje a Živého kraje