Hradiště Vladař u Žlutic na Karlovarsku — Tajemství minulosti

Stolová hora Vladař nedaleko Žlutic na Karlovarsku je výraznou dominantou v krajině. Ostatně to charakterizuje už její název. Není tedy divu, že lidé již v dávných dobách využili strategické polohy Vladaře k osídlení. Před více než třemi tisíci lety se zde začal systematicky budovat komplex hradiště, jehož plocha představuje úctyhodných 116,3 ha a systém opevnění mohutných příkopů a valů čítá dohromady 18,5 km!

 

Dodnes nevíme, kdy přesně bylo započato s výstavbou tak monumentálního sídla, kdo a jak jej vytvořil, ani proč došlo na přelomu našeho letopočtu k jeho opuštění a zániku. Jisté ale je, že „někdy“ v době, kdy Egyptu vládli faraónové Nové říše (mj. i Tutanchámon, jehož objevená nevykradená hrobka způsobila v r. 1923 archeologickou senzaci) existovalo v západním koutě české kotliny dílo na svou dobu a zeměpisnou polohu vskutku fascinující. Hradiště Vladař bylo ve své největší slávě pulsujícím centrem regionu, muselo zde žít a pracovat stovky, možná tisíce lidí, a přesto o tom všem máme jen útržkovité záznamy. V posledních několika letech se však podařilo vyprovokovat zvýšený zájem o tuto archeologickou lokalitu a s největší obezřetností zde probíhají výzkumné archeologické práce (především záchranného charakteru), pomocí satelitní techniky byly do map zaměřeny stávající příkopy a valy, proběhlo opakované letecké snímkování, archeobotanický výzkum „jezírka“ na akropoli hradiště, monitorování a povrchové sběry v bezprostředním okolí a bádali jsme i v historické literatuře. Že to není bádání jednoduché, o tom se přesvědčují odborníci jednotlivých oborů dnes a denně. Z historických pramenů víme, že strategické pozice Vladaře, jako útočiště při útěku před plzeňským landfrídem, využil Jan Žižka s husity, tábořiště zde našlo i švédské vojsko generála Bannera a poslední tři století se zde intenzivně zemědělsky hospodařilo.

Areál hradiště na Vladaři (116,3 ha!) lze rozčlenit na vnitřní část (akropole) o rozloze 13,4 ha, nalézající se na vrcholové plošině stolové hory a vnější část (předhradí) o rozloze 102,9 ha, která se nachází na severozápadním úpatí. Z předhradí směřují k akropoli strmými svahy dvě cesty ke klešťovitě utvořeným branám (brána A na západním svahu, brána B na severním svahu a pak je tu ještě třetí nevýrazný vstup na akropoli označovaný jako brána C od jihu). Na akropoli se mezi dvěma vyvýšenými vrcholy na západní (688m n.m.) a severovýchodní (693m n.m.) straně nalézá „jezírko“ o kterém dnes již s jistotou můžeme prohlásit, že bylo uměle vybudováno (jako zásobárna vody). Vnitřní i vnější areál hradiště je opevněn systémem mohutných příkopů a valů. Už z letmého pohledu na mapu s vyznačeným hradištěm je patrný záměr „architekta“ – maximálně využít původní přírodní prostředí a opevnit se! Výškové převýšení od říčky Střely, která obtéká hradiště ze severu, je k areálu předhradí zhruba 100m a k samotné akropoli je to dobrých 220m.

 

Řez valem na akropoli hradiště

K tomu, abychom se pokusili datovat vznik opevnění na akropoli, nám měl pomoci záchranný výzkum na řezu valem západně od brány B. Ten se zde uskutečnil v roce 2003 a přinesl tyto základní poznatky:

-          podařilo se prozkoumat, zachytit a zdokumentovat celý profil destruovaného valu, přičemž ze získaných údajů se dal odvodit původní profil hradby (po odečtu destrukčních sesypů bylo zjištěno, že původní hradba byla 8m široká, využívala dřevěné konstrukce a na vnějším líci dosahovala úctyhodné výšky 4,20m!

-          nalezené keramické střepy nijak nevybočovaly z očekávání (doba bronzová, halštat i latén)

-          uprostřed profilu valu byly v hojné míře zaznamenány spečené kameny svědčící pravděpodobně o velkém požáru dřevěné konstrukce hradby (což způsobilo následnou destrukci hradby a přeměnu na val)

-          byly nalezeny uhlíky spálených trámů, které byly odeslány na datování radiouhlíkovou metodou 14 C

A právě výsledky zkoumání uhlíků v poznaňské laboratoři přinesly snad největší překvapení, když původní nekalibrované datum zuhelnatělých dřevin české laboratoře (kolem roku 800 před Kristem) bylo zpřesněno po kalibraci na  1.350 let před Kristem (± 35 let). Překvapením je tedy stáří hradiště! Vzdálená historie Vladaře je tedy doposud velkou záhadou… Za to o konci tzv. zlaté éry hradiště si už můžeme udělat poměrně přesný obrázek,  díky jedinečnému výzkumu umělé vodní nádrže na akropoli.

 

 

 

Text a fotografie připravilo OS Vladař na ochranu a výzkum archeologických lokalit.

 

odkazy:

Knihy Vladař – Tajemství minulosti I.(2005)a II.(2007) (P. Zahradníček),  www.vladar.net

Archeologické rozhledy 1/2005

Opevněný areál na Vladaři a jeho zázemí (M. Chytráček, L. Šmejda)

Paleoenvironmentální výzkum na Vladaři (P. Pokorný, J. Sádlo, M. Kaplan, K. Mikolášová, J. Veselý)

 

 

Archeolog Miloslav Chytráček z ARÚ v Praze při výzkumu „řezu valem“ na akropoli hradiště. (foto: archiv Petra Zahradníčka)

Keramický střep s vymačkávaným okrajem který byl nalezen při povrchovém sběru na poli nedaleko Kolešova. (archiv: Petr Zahradníček)

Kolkovaný keramický střep nalezený na akropoli hradiště Vladař. (archiv: Petr Zahradníček)




Sponzoři

logo MŽP

logo ČSOP

Loga Karlovarského kraje a Živého kraje