Přírodní rezervace Chlum

Přírodní rezervace Chlum je vyhlášena na jihozápadním úpatí Chlumské hory, v nejjižnějším výběžku jihozápadního okraje Karlovarského kraje nedaleko barokní perly severního Plzeňska města Manětína.

Území dnešní přírodní rezervace bylo prohlášeno za přírodní rezervaci vyhláškou Ministerstva školství a osvěty ze dne 24.02.1947 pro udržení původního dřevinného porostu a původní květeny. Výnosem České socialistické republiky ze dne 29.11.1988 bylo území prohlášeno jako státní přírodní rezervace (SPR). Vyhláškou č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny získalo území opět statut přírodní rezervace.

Jak uvádí Plán péče o přírodní rezervaci Chlum na období 2010 – 2022 podle výpisu z Ústředního seznamu ochrany přírody a literatury (ve zřizovacím předpisu není výměra ZCHÚ uvedena) je výměra rezervace 3,45 ha. Rozdíl oproti geodetickému zaměření a vytyčení (a údajům v KN) je markantní. Dle prověrek z roku 1984 je uváděná rozloha 11,92 ha. V terénu je dokonce patrno několikeré značení hranic rezervace a ani jedno není v terénu dobře dohledatelné. Dle zákresu na základní mapě má ZCHÚ výměru 3,94 ha, dle lesnických podkladů (OPRL 9 – Rakovnicko – kladenská pahorkatina) 9,95 ha.

Předmětem ochrany je mozaika teplomilných doubrav, sutí a suťových lesů s výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin, zejména s populací endemického jeřábu manětínského (Sorbus rhodanthera). Hlavním motivem ochrany jsou společenstva teplomilných doubrav, skalní teplomilné vegetace a suťových lesů na čedičovém kopci. Jedná se o mozaiky teplomilných doubrav přecházející v dubohabřiny a na sutích ve spodní části rezervace do suťových javořin.

Základním dlouhodobým cílem péče je zabezpečit a udržet přirozený vývoj území, tj. zachování druhově a prostorově přirozených a přírodě blízkých lesních porostů s typickou druhovou skladbou, které budou jen minimálně ovlivňovány hospodářskými zásahy, v mozaice se suťovými poli, lesními výslunnými světlinami, křovinami a skalkami. Cílem je zároveň zachování a udržení dostatečných populací všech zvláště chráněných a ohrožených druhů vyjmenovaných v části předměty ochrany. Zejména se jedná o významné populace endemického jeřábu manětínského (Sorbus rhodanthera). Je třeba provádět taková opatření, která nezhorší kvalitu dotčeného území, naopak povedou k jeho zlepšení. Vhodným prostředkem pro udržení jedinečnosti území je eliminace invazních druhů dřevin trnovník akát (Robinia pseudoacacia) a expanzních křovin (svída krvavá (Cornus sanguinea), trnka obecná (Prunus spinosa), apod. Na světlinách a skalnatých stráních bude vhodnými managementovými opatřeními zachováno bezlesí s travinobylinnou vegetací a podporována floristická diverzita.

Vegetační kryt je tvořen především formací teplomilné doubravy svazu Quercion petraeae, přecházejících na sutích a v nižších polohách svahů v suťové lesy svazu Tilio- Acerion. Ve stromovém patře dominují duby (Quercus petraea). Vtroušeny jsou borovice lesní (Pinus sylvestris), lípa srdčitá (Tilia cordata), javor mléč (Acer platanoides), jeřáb ptačí a manětínský (Sorbus aucuparia, S. rhodanthera) a vzácně se vyskytuje dub cerový (Quercus cerris). V bylinném patře jsou hojné lipnice hajní (Poa nemorosa), válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea) a tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria). Na mělkých skeletovitých půdách lze najít vegetaci svazů Alysso-Festucion pallentis a Geranion sanguinei. Vyskytuje se zde řada vzácnějších teplomilných druhů – pupava Biebersteinova (Carlina biebersteinii), třezalka horská (Hypericum montanum), kakost krvavý (Geranium sanguineum) a další. Nejvýznamnější je výskyt nedávno popsaného endemického druhu jeřábu manětínského (Sorbus rhodanthera). Tento druh se vyskytuje pouze na masívu Chlumské hory, kde se vyskytuje několik stovek jedinců. Popsán byl panem RNDr. Miloslavem Kovandou.  Jedná se o pravděpodobného křížence mezi jeřábem břekem (Sorbus torminalis) a jeřábem dunajským (S. danubialis). Mapováním jeřábu se zabývá ČSOP Alter Meles již od roku 2003 a střední lesnická škola ve Žluticích.

Chráněné druhy vyskytující se v přírodní rezervaci: okrotice červená (Cephalanthera rubra), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), pupava Biebersteinova (Carlina biebersteinii), dub cerový (Quercus cerris), jalovec obecný (Juniperus communis), hrachor horský (Lathyrus linifolius), bělolist rolní (Filago arvensis), hnilák smrkový (Monotropa hypopitys), ožanka hroznatá (Teucrium botrys), vikev hrachovitá (Vicia pissiformis), čáp černý (Ciconia nigra).

Další významné druhy v území: česnek šerý horský (Allium senescens subsp. montanum), rmen barvířský (Anthemis tinctoria), bělozářka větvitá (Anthericum ramosum), bodlák nící (Carduus nutans), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), lýkovec jedovatý (Daphne mezerum), kruštík širokolistý (Epipactis helleborine), kostřava sivá (Festuca pallens), kakost krvavý (Geranium sanguineum), hlístník hnízdák (Neotia nidus-avis), smldník jelení (Peucedanum cervaria), prvosenka jarní (Primula veris), hrušeň polnička (Pyrus pyraster), jeřáb břek (Sorbus torminalis), jetel alpský (Trifolium alpestre) a rozrazil jarní (Veronica verna).

 

Chráněné území je součástí Manětínské kotliny, podcelku Manětínské vrchoviny v celku Rakovnické pahorkatiny Poberounské soustavy. Nachází se v nadmořské výšce 532 až 640,5 m. Převýšení lokality je velmi výrazné. Plochý povrch stolové hory je členěn nevýraznými vyvýšeninami a prudce se lomí na jihozápadní straně. Na tomto svahu jsou vyvinuty mrazové sruby, balvanité osypy a svahové sutě. Expozice je jihozápadní. Geologickým podkladem je nefelinický bazanit třetihorního stáří, budující rozsáhlou stolovou horu na zbytcích lávového příkrovu. Na silně skeletovitých svazích bazických hornin se vyvinuly mělké půdy typu rankerů – ranker typický (litický), s kambizemí rankerovou a menšími plochami litozemí.

 

 

Přírodní rezervace Chlum

Přírodní rezervace Chlum

Přírodní rezervace Chlum

Přírodní rezervace Chlum




Sponzoři

logo MŽP

logo ČSOP

Loga Karlovarského kraje a Živého kraje