Přírodní rezervace Blažejský rybník

Přírodní rezervace Blažejský rybník se rozkládá v Karlovarském kraji, v katastrálním území Branišov a Nežichov. Dominantou tohoto chráněného území je samotný Blažejský rybník, památná Blažejská lípa a ruina kostela sv. Blažeje. Celková výměra přírodní rezervace činí 47,1208 ha, ochranné pásmo je vymezeno na ploše 14,5633 ha.

Přírodní rezervace Blažejský rybník byla zřízena Nařízením Karlovarského kraje č. 2/2014 ze dne 24.03.2014 na území bývalé evropsky významné lokality Blažejský rybník (CZ0410023).

Hlavním předmětem ochrany je zachovalá mozaika přírodních stanovišť – především vlhkých a podmáčených biotopů (vlhká tužebníková lada, střídavě vlhké bezkolencové louky, přechodové rašeliniště) a na ně vázané refugium vzácné flory a fauny.

Cílem ochrany je zachování a zlepšení stavu stanovišť, především společenstev, která jsou předmětem ochrany. Zmírnění nepříznivých vlivů působících na samovolné vývojové procesy ekosystémů, zejména obnovení vodního režimu mokřadních společenstev. Snížení hromadění odumřelé biomasy, která působí ústup konkurenčně slabších druhů na úkor dominujících trav pravidelnou sečí, pastvou či narušováním drnu. Zachování vhodných podmínek pro přežití druhům ohroženým v důsledku minulých zásahů do jejich přirozeného prostředí, zvýšení mozaikovitosti stanovišť.

Z hlediska ochrany přírody jsou významné především kvalitní mokřadní biotopy. Jejich význam podtrhuje hojný výskyt některých vzácnějších druhů, zvláště významný je výskyt zdrojovky potoční (Montia hallii), vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata) a bohatý výskyt prstnatce májového (Dactylorhiza majalis). Z vegetačního pohledu se jedná o pestrou mozaiku přírodovědně velmi cenných vodních, mokřadních, lučních a lesních společenstev. Z naturových biotopů byla v území potvrzena makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod na kterou navazují střídavě vlhké bezkolencové louky a vlhká tužebníková lada, lesní porosty jsou tvořeny údolními jasanovo-olšovými luhy. Na sušších loukách nad mokřadními biotopy byly zaznamenány mezofilní ovsíkové louky. Zřejmě nejvýznamnější je menší přechodové rašeliniště v západní části území s největší frekvencí vzácných a chráněných druhů (Dactylorhiza majalis, Menyanthes trifoliata, Potentilla palustris a Valeriana dioica). V severovýchodní části se na sušších místech objevují menší plošky sekundárních podhorských a horských vřesovišť bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis).

Při aktuálním inventarizačním průzkumu bylo ve vegetační sezóně roku 2011 nalezeno celkem 165 taxonů cévnatých rostlin, přičemž z tohoto počtu je 5 druhů vedeno v Černém a červeném seznamu cévnatých rostlin (PROCHÁZKA 2001). V kategorii silně ohrožených druhů byla zjištěna zdrojovka potoční (Montia hallii; §2, C2). V kategorii ohrožených druhů byly evidovány prstnatec májový (Dactylorhiza majalis; §3, C3) a vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata; §3, C3). V kategorii druhů vyžadujících další pozornost byly zaznamenány zábělník bahenní (Potentilla palustris; C4a) a kozlík dvoudomý (Valeriana dioica; C4a). Druhy uvedené v červeném seznamu představují 3% druhové rozmanitosti lokality. Tato druhová bohatost na ploše přibližně 50 ha řadí území evropsky významné lokality mezi botanicky a ochranářsky cennou lokalitu Karlovarského kraje. 3 nalezené druhy jsou zvláště chráněny podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. Konkrétně se jedná o zdrojovku potoční (Montia hallii; §2, C2) v kategorii silně ohrožených druhů, prstnatec májový (Dactylorhiza majalis; §3, C3) a vachtu trojlistou (Menyanthes trifoliata; §3, C3) v kategorii ohrožených druhů. Výsledkem entomologického průzkumu je hlavně zjištění, že se lokalita nachází na pomezí dvou klimatických regionů, což vede k výskytu vysokého druhového spektra živočichů jak nížin, tak podhorských a horských oblastí. Přítomnost luk a mokřadů tuto diverzitu ještě podtrhuje. Významný je také výskyt hnědáska chrastavcového.

Na území evropsky významné lokality byl zaznamenán výskyt celkem 47 druhů ptáků. Mezi zjištěnými druhy je 7 druhů zařazených mezi zranitelé (VU): čáp černý (Ciconia nigra), labuť velká (Cygnus olor), kopřivka obecná (Anas strepera), moták pochop (Circus aeruginosus), chřástal polní (Crex crex), žluna šedá (Picus canus) a krkavec velký (Corvus corax), 1 druh je řazen mezi téměř ohrožené (NT): ťuhýk obecný (Lanius collurio).

Z hlediska výskytu ptáků lze území hodnotit jako málo hodnotné, a to zřejmě ze tří hlavních hledisek: (1) vysoká míra zarybnění a malá průhlednost vody – zabraňuje perspektivnímu výskytu vodních druhů ptáků, (2) trasa naučné stezky a zřejmě i sezónní vysoká návštěvnost území – trasa stezky je vedena necitlivě v příbřežních porostech po obvodu vodní plochy, tato skutečnost prakticky znemožňuje zajištění klidu pro hnízdění především větším ptačím druhům (kachny, chřástali, pochop aj.), (3) izolovanost území – na území téměř všemi směry navazuje významně hospodářsky využívaná krajina. Mezi častěji pozorovanými druhy se objevovali vlaštovka obecná (Hirundo rustica) holub hřivnáč (Columba palumbus), špaček obecný (Sturnus vulgaris), strnad obecný (Emberiza citrinella) a kachna divoká (Anas platyrhynchos) na hladině rybníka.

Některé druhy oproti předchozím průzkumům nebyly potvrzeny, řada z nich se ale v území pravděpodobně vyskytuje i nadále, jenom jim nebyla věnována dostatečná pozornost. Konkrétně se jedná o druhy tučnice obecná (Pinguicula vulgaris; C2, §2), ostřice blešní (Carex pulicaris; C2, §3), tolije bahenní (Parnassia palustris; C2, §3), všivec lesní (Pedicularis sylvatica; C3, §2), ostřice česká (Carex bohemica; C4a) a bublinatka jižní (Utricularia australis; C4a).

 

 

Přírodní rezervace Blažejský rybník




Sponzoři

logo MŽP

logo ČSOP

Loga Karlovarského kraje a Živého kraje