Zachraňme Lomnické pinky — prohlášení Kritického klubu

Do našeho redakčního emailu nám dorazila žádost o uveřejnění prohlášení Kritického klubu pro záchranu Lomnických pinek. Tyto stránky jsou médiem objektivním a proto toto prohlášení uveřejňujeme bez jakéhokoliv komentáře.

Zní to jako sen. Na okraji průmyslového Sokolova, uprostřed dolů a výsypek, existuje pět kilometrů čtverečních půvabné, divoké a zcela jedinečné jezerní krajiny s natolik mimořádnou rozmanitostí rostlin a tvorů, že se může srovnávat i s národní biosférickou přírodní rezervaci Pálava. Překvapení přírodovědci zde již našli více než čtyři stovky rostlinných a ještě mnohem více živočišných druhů. Z toho jen dřevin přes 50 druhů a motýlů neuvěřitelných více než 350 druhů. Ten sen je skutečný a má jméno Lomnické pinky. Představuje poddolovanou, ale podivuhodně zachovalou oázu někdejší romantické podkrušnohorské krajiny 19. století, ráj nedotčený zemědělskou chemizací, ozvláštněný stovkami propadlin plných průzračné dešťové vody a jinde nevídaného života. Roste tu velmi vzácná a kriticky ohrožená vratička heřmánkolistá, masožravá bublinatka jižní, silně ohrožený hvozdík pyšný, rdest alpský nebo trávolistý. Zákonem přísně chránění jsou i zdejší obyvatelé ropucha krátkonohá a zelená, rosnička zelená, skokan rašelinný, čolek velký, ještěrka obecná, modrásek očkovaný nebo blatnice bahenní. Naprostým unikátem, obývajícím velkou pinku Lví Dvůr, je hnědásek chrastavcový, téměř vyhynulý motýl přísně chráněný Bernskou úmluvou o ochraně fauny a flóry, Směrnicí Rady Evropského společenství, evropským projektem Natura 2000 a podle nové Koncepce ochrany přírody a krajiny Karlovarského kraje mimořádně významný druh pro ochranu fauny tohoto regionu.

Tento nebývalý a zcela jedinečný soubor rozmanitých vodních, lučních i lesních biotopů skýtá klidný úkryt, potravu i hnízdiště mnoha druhům ptáků a slouží také jako významná zastávka a křižovatka hejnům táhnoucím napříč Evropou. Zdejší neobyčejně cenná mokřadní společenstva jsou bohatá na porosty orobinců, ostřic, pcháčů a obývá je nesčetně druhů vzácného hmyzu jako chrostík, potápník a buchanka. Druhové bohatství těchto zdejších biotopů je podle odborníků pro českou kulturní krajinu zcela mimořádné. Těžko si lze představit lepší útočiště a přirozený zdroj života pro budoucí zpětné rozšiřování rostlinných a živočišných druhů při znovuosidlování příměstského území kolem dokola zdevastovaného povrchovou těžbou uhlí. Příroda zde sama nabízí ten nejefektivnější a nejlevnější způsob rekultivace. Těžko si lze v Sokolově představit krásnější vycházku, než na přírodní naučnou trasu Lomnické pinky naplánovanou v nedávné osvícené studii architektů Ing. Romana Kouckého a Ing. Mileny Novákové Na hraně okolo Sokolova. Těžko si lze v Sokolově představit větší turistickou atrakci, než je unikátní "krajina luk s desítkami jezírek schovaných v šípkových a hlohových keřích či březových hájích, vzácnou květenou, mezi kterou nechybí hmyzožravé bublinatky, krajina nebývale bohatá ptactvem i obojživelníky", jak popisuje Lomnické pinky sokolovský biolog RNDr, Jaroslav Michálek v půvabné několikajazyčné publikaci místního muzea nazvané Příroda Sokolovska. Ten sen se ale nyní stává noční můrou. Těžaři uhlí se dovolávají třicet let starého rozhodnutí komunistických úřadů, které zahrnuly jedinečné přírodní biocentrum Lomnické pinky do tzv. dobývacího prostoru. Odřezávají přítoky vody a rovnají se zemí les tvořící poslední hranici mezi pinkovištěm a důlními velkostroji. Útočiště stovek biologických druhů včetně přísně i mezinárodně chráněných rostlin a živočichů se má během několika let proměnit v obří mrtvou jámu. Nulovou ochranu pinkoviště a dokonce souhlas orgánů zodpovědných za ochranu přírody se těžařům daří dosáhnout tím, že již několik let organizují tzv. přemisťování vzácných organismů na nedalekou výsypku. Výsledky této akce jsou přitom přirozeně problematické, a to zejména u vodních živočichů, jak v časopisu Ochrana přírody uvedl RNDr. Ivo Přikryl z firmy Enki Třeboň, která přemisťování uskutečňuje: "Tito tvorové si evidentně vybírají vhodné nádrže a toky a vlastnosti půdy i chemismus vody jsou na výsypkách výrazně odlišné od původní lokality". Lomnické pinky lze ještě zachránit, a to jejich urychleným prosazením na seznam zvláště chráněných území, například jako přírodní památku podle § 36 zákona č. 114/1992 Sbírky. Vyzýváme proto všechny orgány ochrany přírody: Zachraňme sokolovský přírodní unikát Lomnické pinky, dostůjme platným zákonným předpisům a mezinárodním úmluvám naší země o kriticky ohrožených organismech. Nenechme v době nadbytku a vývozu elektrické energie z ČR, v době skleníkových změn klimatu kvůli spalování fosilních paliv nevratně zvítězit několikaletý energetický zájem nad staletým zájmem biologické rozmanitosti přírody kolem nás, našich dětí a vnuků. Nenechme si vzít sen, který je skutečností - Lomnické pinky.

Vyšlo dne 1.2.2007 jako dokument č.1 Kritického klubu (KrK)v Sokolově, jehož mluvčími jsou Jan Hadrava a Tomáš Kábrt

Další články o tomto tématu:

Hejtmanství rozhodlo. Těžbu nic nezastaví

Chránit, nebo těžit? (2)

Neomezujte těžbu, píší lidé

Boj o krajinu: chránit či těžit?

SUAS kvůli Kritickému klubu zastavila sponzorování klubů

oficiální stránky "Kritického klubu" zde

Diskuse k tomuto tématu zde

 

 

Kráterovitá pinka s mělkými okraji

Rozsáhlejší prosluněná pinka s širokým lemem ostřicových porostů

Typická kráterovitá pinka s lemem orobince

Typická kráterovitá pinka

Větší mělká a přistíněná pinka s mimořádně vysokou druhovou diverzitou




Sponzoři

logo MŽP

logo ČSOP

Loga Karlovarského kraje a Živého kraje