Kozlov u Bochova – Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Raně gotický farní kostel stojí na mírném návrší nad okrouhlou návsí osady Kozlov (německý název osady je Kosslau), patrně již od vzniku obce samé, což je možné přisoudit ke kolonizačním aktivitám pánů z Rýzmburka. Předpokládaný vznik kostela je možné vsadit do poloviny 14. století, první písemná zmínka však pochází až z roku 1365, kdy byl už zřejmě plně funkční. Někteří autoři, jako např. (Líbal, 2001), datují vznik kostela do 60. let 14. století. Kostel byl duchovním centrem nejenom pro samotnou ves Kozlov (Kosslau), ale také pro Mirotice (Miroditz), Dlouhou Ves, Teleč (Teletsch), Pávice, Pěčkovice (Peschkowitz), Sovolusky (Zoboles), Jesínky (Gessing) a Hlineč (Lintsch).

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je jednolodní, obdélný s pětiboce zakončeným presbytářem se sakristií a křestní kapli po severní straně. Presbytář je s hrotitými okny a opěráky, v jižní stěně lodi dvě hrotitá okna, ostatní obdélná, v západní průčelí opěráky (Poche, 1978). Stěny hlavní lodi jsou vyzděny z lomového kamene (Hrabcová et al., 2007). Presbytář kostela, jehož stěny jsou prolomeny jedním segmentovým a trojicí hrotitých oken, jejichž kružby se nedochovaly, byl původně bez opěráků s nárožími armovanými kvádry (Kruliš, 2015). V západní části se nachází dřevěná dvoupatrová kruchta, která ve druhém patře nesla kostelní varhany. Kruchta je přístupná pouze krytým schodištěm zvenku kostela. Rok výroby a autor varhan není znám. V severní straně presbytáře se nachází gotický sedlový portál. Impozantní je hrotitý triumfální oblouk. Vlevo od triumfálního oblouku je zobrazen erb Kryštofa Martina ze Štampachu, vpravo erb jeho manželky Anny Kateřiny ze Štampachu, rozené ze Steindorfu, u obou s datem 1667 (Kruliš, 2015). Nad vstupem do křestní kaple jsou v severní straně lodi umístěny tři erby. Zleva je jako první vyobrazen erb Pikartů z Grüntalu (poloviční orel a měsíc s třemi hvězdami), dále erb Rackelů ze Weinsdorfu (dva rohy hojnosti) a erb pánů ze Štampachu (Kruliš, 2015). Na východní části jižní stěny zvenku je zavěšený dřevěný kříž, umístěný mezi dvěma gotickými okny. Na kříži byla v minulosti umístěna figura Ježíše Krista, v současnosti je na něm pouze destička nesoucí nápis INRI (Hrabcová et al., 2007). Podlaha hlavní lodi je kryta žulovou dlažbou. V severní straně kostela se nachází křestní kaple, která byla ke kostelu přistavěna v roce 1708. V severní straně v nice byla umístěna socha světce, která byla v roce 2015 odcizena (Idnes, 2015). Nad oltářní menzou v křestní kapli visel obraz Ukřižování z poloviny 18. století připisovaný Petru Brandlovi, nebo jeho dílně, po stranách oltáře byly zavěšeny oválné obrazy Madony a sv. Terezie z počátku 18. století a akantových rámech (Kruliš, 2015). V kostele se stále nachází osmiboká kamenná křtitelnice. Ve východním výklenku křestní kaple se nachází dodnes socha sv. Jana Nepomuckého (Hrabcová et al., 2007). V prostorách přízemí věže se nachází pamětní deska obětem 1. světové války, pod deskou je umístěna dřevěná klekací lavice a jejíž autorem je akademický sochař Anton Holey z Drahovic (Träger, 1993).

Ve východní části kostela se nachází vstup do krypty, který je kryt náhrobníkem. Pro koho byla krypta vystavěna a kdo v ní byl uložen není z náhrobníku jasné. Jediný čitelný doklad o úmrtí poskytuje nápis vpravo. Ten lze jednoznačně přiřadit k úmrtí Marie Elisabethy Kagerin de Stampach, která zemřela v Kozlově 17. Července 1770 ve věku nedožitých 18 let (Kruliš, 2015).

Samotný kostel je původně ryze gotickou stavbou, která však byla ovlivněna mnohými úpravami, přestavbami a dostavbami. Velmi rozsáhlou byla úprava ve 2. polovině 16. století, která nepochybně souvisela se stavebními aktivitami prováděnými ve vsi rodem nových majitelů Uttenhoferů z Uttenhoferů, kteří v Kozlově ve stejné době zahájili stavbu nového panského sídla – zámku (Kruliš, 2015). V této době zřejmě došlo také zazdění spodních částí oken a z okenních výplní byly odstraněny kružby (Homolka, 2004). Za zdržení Pikhartů prošel kostel dalšími, tentokráte výraznými úpravami, kdy roku 1807 byla k jižní stěně lodi přistavěna věž na čtvercové základně, která se v prostoru druhého patra mění v osmibokou (Hrabcová et al., 2007). Touto přestavbou přišel kostel o původní vchodové dveře, které se přístavbou věže dostaly dovnitř kostela. V době vrcholného baroka byla ke kostelu přistavěna také křtící kaple čtvercového půdorysu (Homolka, 2004).

Ke kostelu vede kamenné schodiště, které bylo od roku 1772 doplněno o dvě sochy na kamenných soklech od neznámého autora. První z nich představovala Nejsvětější trojici, provedenou formou tzv. božího trůnu (sedící Bůh otec drží před sebou kříž s ukřižovaným Ježíšem, u nohou má holubici symbolizující Ducha Svatého), druhá pak sv. Mořice (Kruliš, 2015). Sousoší Nejsvětější trojice je dnes patrně uloženo v depozitu Žlutického muzea. Jakékoliv doklady však o této skutečnosti chybí.

Věž je zastřešena cibulovou bání, která byla opravována (pokryta novou krytinou a vyměněny některé části) v letech 1981 a 2011, kdy v roce 2011 bylo do báně vložena kovová schránka s dokumenty pro budoucí generace o současných informacích o Bochově, drobné mince a pamětní list (Karlovarský deník, 2015). Fotografie a informace lze nalézt například na webových stránkách Města Bochova zde (http://www.mesto-bochov.cz/mesto/fotogalerie-1/2011/kostel-kozlov-informace/). Datum výstavby věže (1708) dokladuje nápis letopočtu umístěný v nadpraží vstupního portálu věže.

letecké záběry na kostel v únoru 2014

 

Uvnitř kostela návštěvník nalezne dvojici renesančních mramorových epitafů osazených na severní straně, v interiéru presbyteria. První z epitafů, pochází z roku 1587 a je určen Jiřímu Uttenhoferovi z Uttenhofu, druhý je datován rokem 1594 a určen pro Jindřicha Uttenhofera z Uttenhofu (Hrabcová et al., 2007). Epitaf je opatřen z každé strany dvěma dvojicemi sloupů, na spodní straně jsou opatřeny čtyřmi kusy černých tabulek se zlatým latinským písmem. Západní epitaf Jiřího Uttenhofera a jeho ženy Sophie, rozené z Gleissentalu má v dolním poli nad ornamenty a zlatými třásněmi zdobenou oponou vyobrazený hrad s dvěma věžemi a v horním poli reliéfní zobrazení Klanění tří králů (Kruliš, 2015). Fotografii původního stavu jednoho z epitafů, včetně sochařské výzdoby, lze nalézt na straně č. 89 Krulišovi monografie „Dějiny Kozlova“.

Vybavení kostela bylo honosné, v současné době se v kostele nachází pouze zbytky a fragmenty. V kostele je stále, i když v neúplné podobě, hlavní oltář z druhé poloviny 18. století, který nesl obraz Nanebevzetí Panny Marie  a v nástavci obrazy Nejsvětější trojice, sochy sv. Floriána a sv. Jiří (Poche, 1978). Hlavní a boční oltáře byly původně bílé a zlacené.  Na oltáři sv. Anny stávala socha sv. Anny Samétřetí ze 17. století, na konzolách sochy sv. Vojtěcha a Prokopa, v nástavci sv. Václava (Kruliš, 2015). V sakristii stávala dřevěná lidová soška Panny Marie svatohorské z 19. století (Poche, 1978).

Po nuceném odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce kostel postupně chátral. V roce 2004 Ing. Jan Kruliš společně s Vlastimilem Pajmou založili občanské sdružení Kostel Kozlov (dnes Kostel Kozlov z.s.), které začalo s drobnými opravami s pořádáním dnů otevřených dveří a s propagací samotného kostela což postupně vedle po změně ve funkci starosty Města Bochova k větší iniciativě majitele objektu tj. Města Bochova.

Oprava kostela je financována z Programu na záchranu architektonického dědictví Ministerstva kultury ČR a z rozpočtu města Bochov. (Karlovarský deník, 2015) cituje starostu města Bochova Miroslava Egerta = „Za takto získané peníze se podařilo ještě udělat téměř celé odvodnění stavby a budeme pokračovat v opravě podlahy. Pak by měla přijít na řadu okna, lavice a malby v kostele. Práce a jejich rozsah vždy odpovídají tomu, kolik každý rok získáme peněz“.

 

 

 

 

Použité zdroje:

 

HOMOLKA, Jaromír (ed.). Gotické umění a jeho historické souvislosti III: sborník grantového projektu Gotika v severních Čechách. 1. Ústí nad Labem: Muzeum města Ústí nad Labem, 2004, 456 s. ISBN 978-808-6475-073.

HRABCOVÁ, Hana, Václav ŠTOCHL, Marcel HRON, Jiří FIALA a Šárka Kasalová. Stavebně historický průzkum - Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kozlově [online]. 1. Praha: ART KODIAK s.r.o., 2007, 1.11.2007, 102 s. [cit. 2016-01-05]. Dostupné z: http://www.artkodiak.cz/files/art_kodiak_pruzkumy_pamatek_kozlov.pdf

Kostel je už z nejhoršího venku. Karlovarský deník [online]. 2015, 2015-09-12, 2015(12/9), 1 [cit. 2016-01-06]. Dostupné z: http://karlovarsky.denik.cz/zpravy_region/kostel-je-uz-z-nejhorsiho-venku-20150912.html

KRULIŠ, Jan. Dějiny Kozlova. 1. Kozlov: spolek Kostel Kozlov z.s., 2015. ISBN 978-80-260-8154-8.

LÍBAL, Dobroslav. Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek. 1. vyd. Praha: Unicornis, 2001, 607 s. ISBN 80-901-5878-1.

POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 2: K - O. 1. vyd. Praha: Academia, 1978, 578 s.

Pro sochu světce se neznámý zloděj vyšplhal do osmimetrové výšky. Idnes.cz [online]. Praha: MAFRA a.s., 2015, 2015-04_28 [cit. 2016-01-07]. Dostupné z: http://vary.idnes.cz/z-kostela-zmizela-socha-0si-/vary-zpravy.aspx?c=A150428_122117_vary-zpravy_pkz

TRÄGER, Gertrud. Denkmäler im Egerland Kreis Luditz. 1. Eichsttät: Bönner & Daentler KG, 1993, 103 s.

 

 

Kozlov - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, stav v roce 2009

Pohled na  Kostel Nanebevzetí Panny Marie, rok cca 1939

letecký pohled na kostel

Kozlov - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, leden 2006

Kozlov - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, srpen 2005

Kozlov - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, srpen 2005

Kozlov - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, rok 2004

Kozlov - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, rok 2004

Kozlov - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, srpen 2005

Kozlov - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, srpen 2005

Kozlov - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, srpen 2005

Kozlov - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, původní vstupní dveře, dnes součástí a uvnitř věže

Kozlov - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, interier kostela v roce 2005

Kozlov - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, dochovaná socha sv. Jana Nepomuckého

Kozlov - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, interiér kostela v roce 2005

Kozlov - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, erby majitelů kozlovského panství

Kozlov - Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kozlov - Kostel Nanebevzetí Panny Marie - erb Kryštofa Martina ze Štampachu

Kozlov - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, erb Anny Kateřiny ze Štampachu, rozené ze Steindorfu

Kozlov - Kostel Nanebevzetí Panny Marie - epitaf z roku 1587  určen Jiřímu Uttenhoferovi z Uttenhofu

z roku 1587 a je určen Jiřímu Uttenhoferovi z Uttenhofu, detail epitafu

Kozlov - Kostel Nanebevzetí Panny Marie - socha světce v nice odcizená v roce 2015

Kozlov - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, kříž

Kozlov - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, oprava střechy v roce 2008

Kozlov - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, oprava střechy v roce 2008

Kozlov - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, letecký záběr, únor 2014

Kozlov - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, letecký záběr, únor 2014

Kozlov - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, letecký záběr, únor 2014

Kozlov - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, letecký záběr, únor 2014

Kozlov - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, letecký záběr, únor 2014

Kozlov - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, letecký záběr, únor 2014

Kozlov - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, letecký záběr, únor 2014




Sponzoři

logo MŽP

logo ČSOP

Loga Karlovarského kraje a Živého kraje