Toužim – hrad a zámek

Necelých jedenáct kilometrů jihovýchodně od známého Bečova nad Teplou leží malé městečko Toužim. Při příjezdu do města si nelze nevšimnout zdevastovaných budov hradu a zámku tyčících se na mírném návrší. Má se za to, že kámen který na jižní straně pahorku byl lámán, dále kamenitá drť ze západního okraje, jakož i jílovitá zemina se strany západní, byly hlavními zdroji surovin, které které k vybudování hradu byly použity.

Území, na němž vznikla Toužim, vlastnil ve 12. století jihočeský velmož Jiří z Milevska. Jiří, přední člen české šlechty, tak pravděpodobně získal území Toužimska jako výsluhu od některého člena rodu Přemyslovců. V době politické a mocenské nestability zabezpečil svůj majetek tak, že vybudoval u svého sídla (Milevsko) klášter a odkázal mu veškerý majetek. Jiří byl současníkem a zřejmě i přítelem jiného významného velmože, západočeského Hroznaty, který následoval Jiřího příkladu a v r. 1197 rovněž založil u svého sídla v Teplé premonstrátský klášter. V roce 1197 je Jiří uveden mezi svědky na Hroznatově závěti - zakládací listině premonstrátské kanonie v Teplé1. V místech dnešního toužimského zámku bylo snad už od 12. století proboštství milevských premonstrátů, k němuž patřilo několik okolních vsí. Dokazuje se, že kolem roku 1200 bylo na zapomenutém, neznámém a opuštěném „hradním valu“ řádem premonstrátů z kláštera v Milevsku u Tábora, založeno proboštství, odkud však tento pramen pochází, není známo12. Po vybudování Milevského kláštera dochází k razantnímu rozvoji Toužimska. Podle místní tradice bylo proboštství založeno na místě jakéhosi opevnění, snad na základech předpokládaného Túžimova dvorce, který mohl nedlouho před tím zaniknout, snad v důsledku nějakých válečných událostí1. Jak budovy proboštství vyhlížely a jaké proměny od svého založení od roku 1200 do pozdější doby 1394 a až do zrušení kláštera v Milevsku 1545 prodělaly, nevíme12. Pravděpodobně zde stál kostel sv. Jana Křtitele s hřbitovem a obytný palác, který se později stal součástí „Janova" hradu a Horního zámku. Jádro opevněného proboštství (proboštský palác) bylo v místě Horního zámku, v němž se dodnes dochovaly zbytky románsko-gotických staveb. Proboštský kostel sv. Jana Křtitele stával zřejmě severně od pozdějšího předhradí (Dolního hradu) a východně od pivovaru a jistě s ním souvisely zbytky objeveného středověkého hřbitova v okolí kapličky sv. Kříže2.Ve 14. století byl kostel a hrad přepaden českými šlechtici, vedenými Boršem mladším z Rýzmburka. První písemná zmínka o Toužimi pochází však až z roku 1354, kdy se uvádí spolu s kostelem sv. Jana Křtitele a k němu patřící farou s kostelem v Přílezích a s filiální farou s kostelem v Útvině; v čele proboštství tehdy stál probošt Pavel2. Toužimskými probošty byli před r. 1357 již zmíněný Pavel a pak od r. 1357 Zdeněk, 1360 Persico (Peršík), 1366 Prokop, pak Zdeslav, 1371 Petr, pak Václav, 1374 Petr, pak František, 1376 Jiří, 1396 Martin, 1408 Mikuláš, 1409 Martin, 1413 Přibík, 1415 Chval a 1434 Bavor1. Již tehdy se proboštství označovalo jako hrad (castrum)2. Současně se stavbou zámku byl vybudován i nový panský hospodářský dvůr se sýpkami, stájemi, chlévy kovárnou, holubníkem, čeledníkem, kočárovnou a šafářstvím. Dvůr ležel za městskými hradbami, severovýchodně od zámku. Poloha a velikost hradu nasvědčují, že hrad byl na kopci postaven proto, aby tvořil jakousi strážní tvrz, která by zabezpečovala nedaleko od něho vedoucí obchodní stezku či cestu směřující ze Žlutic (dále asi kolem říčky Střely proti proudu, pak Kojšovice, Krásný Hrad, dolů podél pravého břehu Střely a pak doprava přes Útvinu) do Teplé12.

 

V r. 1420 se sem uchýlila část milevských premonstrátů, vyhnaných z Milevska, v naději na pomoc pánů z Plavna z ne­dalekého Bečova nad Teplou4.V roce 1429 se zmocnil Toužimi husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic, jenž ji nakonec roku 1437 dostal od krále Zikmunda jako lenní zástavu3. Řeholníci byli vypuzeni na svůj dvůr v Třebouni, který se později nazýval Na klášteře2. Vybudováním hradu Toužim (v listinách uváděn jako „Taužim“) dal Jan z Vřesovic hlavní a první základ k založení samostatného města Toužimi, neboť není myslitelné a přijatelné, že by tak byli před ním učinili premonstrátští mniši milevští, jimž přísná řehole klášterní přikazovala naprostou a krutě dodržovanou izolovanost od obyvatelstva, zejména od žen, bez nichž jakékoliv osídlení prostoru kolem hradu by bylo nemožné12. Po jeho smrti se majitelem stává jeho syn Jan. Ten záhy po převzetí prodal ves Kojšovice Janu Hejdovi z Odolenovic a ves Třebouň a ves Verušice Jochtu z Tašvic12. Právě v této době byl hrad přestavěn a přejmenován na Janův hrad. Je to obdélná masívní stavba s vnitřním dvorkem, vystupující do nádvoří krátkým křídlem; na její východní straně se vedle vchodu zachovalo gotické kamenické znamení. Základy starší stavby (nejspíš proboštství) dnes tvoří sklepy. I když hrad se zdá zvenčí patrový, jsou do dvora jeho budovy pouze přízemní4. K objektu byl připojen rozsáhlý okolní prostor, vymezený hradební zdí a baštami. V suterénu je dochována masivní trojprostorová stavba se zbytky polygonální věže při nároží. Na vnější straně přetrvala část vnějšího opevnění v podobě parkánové hradby se dvěma nárožními věžemi (baštami)2. Když byly Janovy statky poničeny od Jindřicha z Plavna a bylo vypáleno sousední městečko Útvina, uchýlili se útvinští měšťané pod ochranu toužimského hradu a vybudovali nové městečko, jemuž byla obnovena všechna práva, jichž dříve používali Útvinští3. Po smrti Jana v r. 1462 se toužimského panství ujal jeho syn Jan mladší, který byl stoupencem kalicha a věrným spojencem nového českého krále Jiřího z Poděbrad (vládl v l. 1458-71)1.

 

Z roku 1469 pochází dochovaná „Zakládací listina města Toužimi“ z 9. července, která zní5:

 

My Jiří,

z Boží milosti král český, dáváme tímto k rukám Našeho vždy věrného Jana z Vřesovic, že Naší milosti došla prosba, abychom obyvatelům města Útviny, kteří ve spolku s řečeným Janem nám proti naším rebelům a zrádcům napomáhali a od nich ohněm vypáleni byli, udělili povolení v odměnu za jejich věrnost, aby mohli město znovu vystavěti tak, jako hrádek téhož Jana - nazvaný T o u ž i m, kterýžto hrádek, tak jako město Útvina, náleží klášteru milevskému a jež on drží od nás v zástavě za určitý obnos peněz; a když město bude znovu vystavěno, aby bylo ohraženo příkopy a valy a jiným opevněním chráněno, práva privileje svobody a výsady, jimiž se těšila Útvina, aby byly ponechány a dodržovány ... tím propůjčujeme řečeným obyvatelům města (Útviny) plnou moc, aby město znovu postavili na tom místě, jež se jim zdá lépe způsobilé, zdmi, příkopy, valy a jiným opevněním aby je ohradili, všech práv, privilegií anebo darování, které trvají nebo byly požárem ztráveny, těch, kterým se těšila Útvina, aby požívali.

 

Někdy kolem r. 1488 Jindřich z Vřesovic toužimské panství prodal svému sousedovi, někdejšímu úhlavnímu nepříteli Jindřichovi III. z Plavna. Ten 22. dubna 1488 na základě povolení krále Vladislava Jagellonského vysadil na místě německé kolonizační vsi Schickenplas poblíž Odolenovic město Schonthal - Krásné Údolí a osadil ho německými kolonisty. 30. září (uvádí se též 29. září nebo 30. srpna) 1488 král Vladislav Jagellonský potvrdil privilegia města Toužimi1. Snad již on zahájil renesanční přestavbu zámku, v níž pokračoval jeho nástupce, zejména po získání Toužimi do dědičného držení (1538)2. Ten tehdy starý hrad nejen rozšířil, ale položil i základy nového (dolního) zámku a z této doby pochází i sklepní schodiště Jánského hradu s renesančním ostěním4. Obytná věž Janova hradu (tzv. donjon) byla nejdříve rozšířena přístavbou mohutného třípodlažního paláce obdélného půdorysu o rozměrech 35 x 16 m), dnešního západního traktu Horního zámku1. Pro poznání velmi složitého stavebně historického vývoje toužimského zámeckého komplexu má velký význam nepočetný dochovaný ikonografický a plánový materiál6. Kromě v minulosti již využitých pramenů však existují i prameny další, dosud neznámé a nepoužité. K těm nemnoha známým a dochovaným ikonografickým pramenům patří zejména rytina Johanna Michaela Socka, dvorního stavitele markrabat bádenských, z roku 17167. Spodní podlaží tvořil rozlehlý, valeně zaklenutý sklepní sál, k němuž na východní straně přiléhal paralelní užší sklep1. V nejspodnější části západní strany byly umístěny výklenky se čtyřmi dělovými střílnami klíčového tvaru1. Ve druhém a třetím plochostropém podlaží se nacházely prostorné komnaty a síně bohatě zdobené nástěnnými malbami, jejichž fragmenty se zde dochovaly dodnes1. O něco později byl přistavěn severní trakt s východním křídlem (to vzniklo ze starší gotické stavby) a hranolovou, v horní části osmibokou, věží1. Původní hospodářský dvůr byl přestavěn a rozšířen na tzv. Amthaus, úřednický dům, dnešní Dolní zámek1. Jeho stavba byla dokončena asi v r. 1544 (letopočet na klenáku portálu průjezdu), další stavební úpravy se zřejmě uskutečnily v l. 1576-78 (letopočty na stupních vřetenového schodiště sklepa)1. Fasády zámku zřejmě pokrývaly tehdy módní renesanční sgrafita1.

 

Půdorysná dispozice zámku měla podobu písmene "U", které se svým otevřeným koncem přimykalo k severní straně městských hradeb, jejichž část byla pak zbořena a dvůr se stal součástí města1. Ve vnějším obvodovém zdivu objektů byly proto umístěny štěrbinové střílny a kolem vyhlouben příkop. Ve východním křídle dvora byla brána, později zvaná Židovská1. Severovýchodně od zámku, za městskou hradbou, byl vybudován nový velký hospodářský dvůr na půdorysu k jihu otevřené podkovy se sýpkami, stájemi, chlévy, kovárnou, čeledníkem, šafářstvím a dalšími objekty2. Dvůr i zámek byl zásobován vodou z tzv. "panského vodovodu", který byl napájen dřevěným potrubím ze Sedelského rybníka1

 

Janův hrad byl několikrát přestavován a rozšířen o gotické předhradí. Po pánech z Plavna zdědili toužimské panství po r. 1563 Lobkovicové Hasištejnští a v r. 1623 je koupili Sasko-Lauenburští vévodové, kteří zároveň drželi i ostrovské panství (Ostrov nad Ohří)4. Z bohaté kamenické výzdoby se dodnes dochoval fragment krbového ostění se znakem a monogramem vévody v akantové kartuši (nyní instalován v Dolním zámku)2. Ten panství zanechal synům Albrechtovi, Mikulášovi a Kryštofovi8. V rámci těchto prací vznikl mimořádně cenný dřevěný malovaný záklopový strop z roku 1653 v patře jižního křídla Dolního zámku, zdobený malbami rostlinných motivů doplněných o erbovní figury sasko-lauenburských vévodů2. Ti udělili městu Toužim 29. dubna roku 1591 mnoho výsad a na základě smlouvy přenechali celé panství nejmladšímu bratru, který pak 24. června roku 1599 zakoupil od Jana Václava Nostice z Nostic dvůr v Útvině za tři tisíce čtyři sta kop míšeňských a spojil jej s Toužimí8. Kryštof Hasištejnský z Lobkovic prodal panství Toužim skládající se z města, dvou městeček a jedenácti vesnic 23. srpna roku 1623 za sedmdesát jeden tisíc zlatých rýnských císařskému plukovníkovi Juliovi Jindřichovi, vévodovi sasko-engernsko-westfálskému, který téměř rozpadlý hrad Toužim od základu znovu postavil a dominium koupěmi podstatně zvětšil8. Podle skici z konce 17. století přináší zcela nové zjištění, že oba dnes samostatně stojící objekty Horního a Dolního zámku byly kdysi vzájemně spojeny prostřednictvím dlouhého severního křídla Dolního zámku, jehož jednotraktový prostor by bylo možné ztotožnit s jízdárnou, která je připomínána v písemných pramenech 17. století6. Severně od ní byl založen rozsáhlý zámecký park ve francouzském stylu s voliérou, fontánami, kašnami a kapličkou sv. Kříže, a na jeho konci byl vybudován letohrádek (Lusthaus)2.

 

V 17. století byl po velkém požáru zámek přestavěn. Na západní a jižní straně je patrový, s rozpadající se valbovou šindelovou střechou. V přízemí jsou dlouhé klenuté chodby, prakticky zarovnané sutí. Nový zámek je tvořen třemi dlouhými křídly. Na východní nejdelší křídlo přiléhají dvě obytná křídla s dřevěným schodištěm. V 17. století byl na místě renesančního letohrádku vystavěn panský pivovar. Ze skici datované ke konci 17. století jsou vyznačeny půdorysy dalších objektů zámeckého komplexu, dnes již bohužel zboře­ných, a to domu vrchního správce, domu zahradníka (zbořen po roce 1945) a objektu Lusthausu – letohrádku9. Ostatní stavby hospodářského zázemí - dvoukřídlý pivo­var (Brasserie), trojkřídlý poplužní dvůr s chlévy (Mennagerie), stodolou (La grange) a stájemi (L‘ Etabeler) a drobný objekt kočárovny jsou vyznačeny jen v obvo­dových zdech, bez členění interiérů. Při severní straně zámeckého jádra, mezi ním a nádvořím pivovaru, běžel opevňovací příkop (La feste)6. Dosavadní znalosti též zásadně rozšiřuje podrobné zobrazení podoby zámecké zahrady, kde vidíme nejen členění jednotlivých záhonů, vedení komunikací, ale také charakter zeleně, obdélnou vodní nádrž (nepochybně s vodotrysky) před letohrádkem a kruhovou kašničku6. Další velká čtvercová kašna, jediná, která se dochovala do současnosti, se nachází v pivovarském nádvoří6. Z archivních materiálů vyplývá, že součástí zámku byla nejpozději od 1. poloviny 17. století také zbrojnice, která existovala již před rokem 16316. Byla umístěna v patře hlavního objektu komplexu městské Dolní brány, která přiléhala k jihozápadní části zámeckého jádra6. Koncem 17. století zničil velký požár značnou část zámeckého vnitřního zařízení4. K severnímu křídlu Jánského i Nového zámku byly přistavěny malé obdélné budovy s barokními zprohýbanými štíty z 18. stol10. Podle urbáře z roku 1772 byla na zámku v Toužimi kaple, ústřední kanceláře a měšťanské domy, již s novými přepychovými komnatami a zařízením12.

 

Od 18. století je hrad opuštěný a chátrá. Po krátké vládě Schwarzenbergů spravovala Toužim v letech 1799—1837 královská komora3. Toužimský zámek, který již přestal plnit svou funkci šlechtického sídla, byl využit k hospodářským účelům1. Během stavebních úprav na počátku 19. stol. byl z části zbourán1. Sneseno bylo horní patro Horního zámku včetně věže, zbořeno bylo i jeho jižní křídlo1. Zbořená byla jízdárna a nárožní věže obou zámků1. Po r. 1841 zanikl i letohrádek a také zámecký park zpustl a zanikl1. V 19. století byly barokní štíty Jánského hradu odstraněny a prostory dolního zámku přeměněny na měšťanské byty (vrchnost bydlela v té době většinou v Ostrově nad Ohří nebo Bečově nad Teplou4. Na konci 19. století severozápadně od zámku, na údolním svahu vyrostla čtvrť Výsluní1. Západně od města, za Střelou, pak čtvrť zvaná Kozí Víska a jižně od ní nejmladší čtvrť Vídeňská Špic (dnes zv. "Veterina")1.  Roku 1837 získali Toužim v dražbě držitelé Bečova vévodové Beaufort-Spontinové, kterým patřil toužimský velkostatek až do roku 19453. Po tomto roce Národní pozemkový fond vyhlásil nad Toužimským statkem národní správu a jako první národní správce byl jmenován Bohuslav Bayer z Plzně, po něm Jiří Zeman a posledním správcem statku v Toužimi byl Ladislav Klovrza13. Území zámecké zahrady postupně pustlo a definitivně zaniklo výstavbou bytů v letech 1988 až 1989 sídliště Na zámecké. Po roce 1948 sloužil městskému národnímu výboru, který umístil do dolního zámku dům osvěty, zatímco Janův hrad zůstal prázdný11. V letech 1949—58 sídlil v zámku okresní národní výbor, později areál chátral a dostal se do havarijního stavu2. Ministerstvo zemědělství svým výnosem čj. 31199/50 – IX B/24 z 24. července 1950 přiděluje objekt zámku v Toužimi č.p. 1 (dům a park) podle § 7 odst. 4 dekteru č. 12/45 Sb. o výměře 0,3304 ha zastavěné plochy Československým státním statkům v Praze, dohled na objekt ul určen Památkovému úřadu v Praze13. Rada MNV se usnáší 16. ledna 1959 přidělit obnos 30.000 Kč z rozpočtu na rok 1959 na zřízení hudebního sálu v zámku, kde je umístěna hudební škola8. Na 1. schůzi MNV bylo usneseno zařadit na rok 1960 akci Z – zřízení přírodního divadla na nádvoří zámku13. Dne 25.3. 1960 byla schválena přeložka státní silnice I. třídy Plzeň – Karlovy Vary pod zámkem a provedeno přemostění a narovnání – práce byly provedeny n.p. Zemstav Praha13. Dne 29.5.1960 se konala oslava MDD v zámku, program opatřili pracovníci Čs. rozhlasu a televize z Prahy, byl zde přítomen i Strýček Jedlička13. Program se dětem velmi líbil. V roce 1961 bylo upraveno přírodní divadlo na nádvoří zámku a současně uklizen a vysázen park13. Dne 17.12.1961 byla uspořádaná v zámku v sále jolka, program opatřili naši pionýři a pracovníci PD z Karlových Varů13. Jako nový závazek nově zvolený MNV si naplánoval mimo jiné dokončení parkové úpravy u nových domů u nádraží, dokončit vybudování hřiště na košíkovou a odbíjenou u sokolovny a celý prostor kolem školy a sokolovny oplotit13. Podle znaleckého posudku by si opravy zámku v roce 1967 vyžádaly částku asi 5.000.000 Kč13. Ještě v 90. letech byla v horním zámku umístěna knihovna (byla zde již v 70. letech, vedoucí paní Růžena Futrová) a zámek byl celkem v dobrém technickém stavu. Dne 8. Června 1969 při příležitosti oslav 500. let města Toužim byla v koncertním sálku na zámku otevřena výstava fotografií a různých archivních dokumentů, která ukazovala rozvoj města od nejstarších dob13. Pro rok 1972 v rámci akce „PP“ měla být provedena oprava komínů na zámku za částku 100.000 Kčs13. Dne 16. září 1974 zahájilo svou činnost agitační středisko v budově zámku13. V roce 1977 bylo opraveno nádvoří zámku. Ihned počátkem roku 1978 bylo projednáno a ve spolupráci s poslanci ONV a pracovníky odboru školství a kultury rozhodnuto o některých památkových objektech v Toužimi hlavně o Janově zámku13. Na jeho údržbu bylo pro rok 1978 počítáno s částkou 395.000 Kč13. Na začátku kontroly prováděné Ministerstvem Kultury byl Janův zámek zařazen mezi objekty, s jejichž zachováním se počítá13. Dle dlouhodobého plánu mělo býti postupováno tak, že nejprve bude provedena oprava Dolního zámku, pak Janův zámek a v závěru pivovar13. V roce 1978 byly prováděny práce na předním zámku - pokryta střecha mědí a výměna žlabů13. V rámci volebního programu Národní fronty na léta 1981 až 1985 na úseku velkých rekonstrukcí byl závazek zajistit opláštění střechy dolního zámku a odstranění zříceného schodiště13. V roce 1982 byla v budově zámku stále umístěna knihovna a Dům kultury. Schváleny tak byly investice na úpravu přízemí na klubovny za 150.000 Kčs a zařízení letního kina za 200.000 Kčs13. V roce 1987 v letním kině, na nádvoří zámku, bylo uskutečněno 26 představení s účastí 2 562 občanů, což je v průměru na jedno představení 99 občanů14. Dne 15. června 1987 byla ve 12:00 zahájena letní mírová slavnost na nádvoří zámku14. V roce 1988 byly na opravu zámku vyčleněny finanční prostředky ve výši 484.000 Kčs14. Dne 10. března 1988 v sále zámku zorganizovali pracovníci domu kultury pro ženy pořad, ve kterém vystoupili umělci z Brna14. V sobotu 11. června 1988 se na nádvoří zámku konala letní mírová slavnost14. Spotřební družstvo Jednota v postavených stáncích na nádvoří zámku, prodávali tam celkem běžné věci, ale i tzv. „trháky“ zejména ze sortimentu ovoce14. V roce 1989 na opravu zámku bylo vynaloženo 26.000 Kčs, plánovaný objem prací ve výši 600.000 Kčs OBP Karlovy Vary nezabezpečil14. V pátek 28. dubna 1989 ve 20:00 hodin se v sále zámku uskutečnil zábavný kulturní večer14. Dne 10.7.1989 od 10:00 byl na nádvoří zámku zahájen zábavný pořad „Co víš o svém městě“14. Dne 30. dubna 1990 dopoledne se na nádvoří zámku konalo setkání občanů s kandidáty Občanského fóra14. Nad vstupem do nádvoří zámku byl velký nápis: „Svatá Anežko ochraňuj nás od Českého svazu žen“, což toužimské ženy, zejména ze sídliště, pobouřilo14. Dne 16. června 1990 se na nádvoří zámku a náměstí konala Toužimská pouť14. Dne 23. srpna 1990 dopoledne chytila na starém Janově zámku šindelová střecha, škoda byla vyčíslena na 100.000 Kčs14. Na začátku roku 1993 se ze zámku odstěhovala městská knihovna a ostatní instituce, kvůli přípravě nákladné rekonstrukce14.

 

V 90. letech město zámek nepochopitelně a velmi netransparentně prodalo do soukromých rukou. Deset let nechávala podivná ruská společnost Business Rabbi zámek chátrat. Dne 10. září 1995 se uskutečnilo na toužimském zámku neformální setkání, které bylo věnováno neutěšenému stavebnímu stavu zámku15. V roce 1998 na návrh Města Toužimi soud vyslovil neplatnost kupní smlouvy a město tak získalo zámek zpět do majetku. Až do roku 2014 zámek dále chátral, především se zřítila střešní konstrukce na Janovu hradu a postupně byla rozkradena měděná střecha na novém zámku. Město nepochopitelně pokračovalo pouze v opravě pivovaru. V roce 2009 bylo nutno opět zakrýt provizorně střechu na zámku, neboť zloději pokračovali v krádeži měděného plechu17. Dne 27. března 2010 se konala mezinárodní odborná konference stavebně historického průzkumu Dějiny staveb 2010 se zaměřením na toužimský zámek16. Na základě rozhodnutí stavebního úřadu muselo město provést pokrytí střechy na zámku17.

V roce 2015 došlo k provizornímu zastřešení Dolního zámku a Horní zámek byl staticky zajištěn v místech, kde došlo k vyvalení zdi na severní straně jižního křídla. Postupně byl rozkraden unikátní dřevěný kazetový strop, který byl před rokem 2013 necitlivě uřezán a uschován. Malovaný trámový záklopový strop byl náhodně objevený při stavebních pracích v r. 1983, pochází ze 17. století, z období vlády sasko-lauenburského rodu na zdejším panství21. Strop je konstrukčně řešen jako trámový s prkenným záklopem, nosné trámy jsou kladeny příčně k podélné ose křídla, záklopová prkna pak souběžně s osou přes trámy21. Trámy mají zhruba čtvercový profil na zhlavích, viditelné části trámů mají okosení s oblým výběhem21. Povrch trámů je na viditelných plochách opatřen barevnou polychromií doplněnou o motivy ornamentálních provazců. Spáry mezi záklopovými prkny jsou kryty mezi sousedními trámy lištami obdélného profilu na zhlavích, spodní strana je opatřena okosením s oblým výběhem, povrch pak jednobarevnou polychromií bez další výzdoby21. Zhlaví lišt zapadají do kapes stropních trámů21. V roce 2010 byla podána žádost o dotaci na projekt sejmutí, ošetření a uložení malovaného stropu ze zámku. Karlovarský kraj poskytl dotaci ve výši 400 tis. Kč a tak se v letošním roce (2010) bude projekt realizovat18. Smutné na celé věci je to, že nedávné doplňující stavebně historické průzkumy přinesly nová překvapující zjištění, která posouvají kulturní a památkovou hodnotu této památky o třídu výše, a již jde o nástěnné malby z dob renesance či baroka, či o barokní krov, který je tak vůbec nejstarším dochovaným krovem na území Toužimi19. Rada města se 8.8.2011 na svém zasedání musela bohužel rozhodnout, že z důvodu pokračujícího rozkrádání měděné střešní krytiny na zámku ze strany místních bezdomovců a narkomanů, bude tato demontována a nahrazena asfaltovou lepenkou20. Koncem měsíce října 2011 zahájila najatá firma odstraňování měděné střechy ze zámku22. Další velmi důležitá oprava probíhala na toužimském dolním zámku, kde se začaly koncem dubna 2012 instalovat chybějící okapy a svody23. Okapy zde delší dobu chyběly a veškerá voda ze střechy stékala přímo do fasády a zdí a tím přispěla ke zhoršení stavu celého objektu23. Celková cena po dokončení bude necelých 190 000,- Kč23. Další důležitá, ale méně viditelná oprava probíhala na nádvoří zámku, kde se prováděla již dříve zmiňovaná instalace okapů a svodů a zároveň oprava sesunuté zdi, k zajištění statiky zámku24. Třetí památkou, na kterou

město získává dotace pravidelně od roku 2010 je areál toužimského zámku. Za poslední tři roky město obdrželo dotaci od Krajského úřadu Karlovarského kraje celkem ve výši 990.000,- Kč a samo přispělo z rozpočtu částkou 1.042.000,- Kč25. Na konci roku 2015 vzniklo občanské sdružení, které má za cíl oživit nádvoří a samotný zámek.

 

Získané dotace a spolufinancování města Toužim od roku 2006 do roku 201226:

 

Dotace Spolufinancování Program na záchranu architektonického dědictví –

r. 2006 - zastřešení bývalého pivovaru v areálu zámku

r. 2007 - oprava kleneb bývalého pivovaru v areálu zámku

r. 2008 - výměna poškozených dřevěných konstrukcí krovu bývalého pivovaru v areálu zámku

r. 2009 - oprava kleneb a dřevěných konstrukcí v levém křídle bývalého pivovaru v areálu zámku

 

ROP Severozápad - rekonstrukce veřejných prostranství Regenerace městské památkové zóny

r. 2012 - oprava degradované zdi, doplnění okapových prvků a odvod dešťové vody mimo objekt toužimského zámku

r. 2008 - vydání obrázkové brožury k 540. výročí založení města Toužim r. 2010 - zpracování podkladů pro budoucí projektovou dokumentaci k toužimskému zámku

r. 2011 - sejmutí, restaurování a uložení malovaného záklopového stropu z toužimského zámku

r. 2012 - oprava zřícených částí městských hradeb

 

 

Stav hradu a zámku v roce 2015

 

 

 

 

Použitá literatura:

1)      525 let města Toužimi. 1. Toužim: Městský úřad Toužim, 1994. 

2)      KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2008, 991 s. ISBN 978-80-7277-041-0.

3)      PELANT, Jan. Města a městečka Západočeského kraje: Stručné dějiny, současnost a výběrová bibliografie 129 míst. Plzeň: Západočeské nakladatelství, 1984.

4)      BĚLOHLÁVEK, Miloslav. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku [online]. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1985, 521 s., obr. příl. [cit. 2016-02-11].

5)      SOKOL, Karel a Josef KŐPPL. 500 let města Toužimi. Toužim: Měst. NV, Stráž 103, Karlovy Vary, 1969, 2 v. with illus.

6)      SCHIERL, Jiří. Areál zámku v Toužimi: nové informace o stavebně historickém vývoji. Dějiny staveb. 2001, 2001(1), 141-144.

7)      Grossherzoglichen Familienarchiv, Sign.: Plansammlung Hfk/Bd. XVI, fol. 5, Badischen Generallandesarchiv Karlsrahe, SRN.

8)      HEBER, Franz Alexander. České hrady, zámky a tvrze: První díl, Západní Čechy. 1. Praha: Argo, 2002. ISBN 80-7203-424-3.

9)      Plansammlung Schlackenwerth, Grandriss von Schloss und Garten Theusing, Staatlichen Kunsthalle Karlsruhe, SRN. Plán by mohl být součástí inventáře z roku 1697 - 1698, viz archivní fond Velkostatek Toužim, Státní oblastní archiv v Plzni, po­bočka Žlutíce.

10)   POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 4: T - Ž. 1. vyd. Praha: Academia, 1982, 638 s.

11)   ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech: 2. díl, N-Ž. 1. Praha: Libri, 2005, 761 s. ISBN 80-7277-169-8.

12)   Kronika města Toužim: 1958 - 1960. 1. Toužim: Městský národní výbor Toužim, 1960. Dostupné také z: http://www.portafontium.eu/chronicle/soap-kv/00318-mesto-touzim-1958-1960

13)   Kronika města Toužim: 1960 - 1987. 1. Toužim: Městský národní výbor Toužim, 1987. Dostupné také z: http://www.portafontium.eu/chronicle/soap-kv/00318-mesto-touzim-1960-1987

14)   Kronika města Toužim: 1987 - 1994. 1. Toužim: Městský národní výbor Toužim, Městský úřad Toužim, 1994. Dostupné také z: http://www.portafontium.eu/iipimage/30360347

15)   Kronika města Toužim: 1995. 1. Toužim: Městský úřad Toužim, 1996. Dostupné také z: http://www.portafontium.eu/iipimage/30360893/soap-kv_01822_mesto-touzim-1996_02

16)   SCHIERL, Jiří. Experti zhodnotili stav toužimského zámku. Zpravodaj městského úřadu v Toužimi. Toužim: Městský úřad Toužim, 2010, XX.(3), 19.

17)   Zamyšlení nad uplynulými čtyřmi roky volebního období. Zpravodaj městského úřadu v Toužimi. Toužim: Městský úřad Toužim, 2010, XX.(5), 5.

18)   Investiční akce připravované v roce 2010 k realizaci v dalším období. Zpravodaj městského úřadu v Toužimi. Toužim: Městský úřad Toužim, 2011, XXI.(4), 2.

19)   SCHIERL, Jiří. Zámek - poločas rozpadu. Zpravodaj městského úřadu v Toužimi. Toužim: Městský úřad Toužim, 2011, XXI.(6), 10.

20)   Co se děje v Toužimi. Zpravodaj městského úřadu v Toužimi. Toužim: Městský úřad Toužim, 2011, XXI.(7), 1.

21)   Dřevěný malovaný záklopový strop Dolního zámku byl demontován. Zpravodaj městského úřadu v Toužimi. Toužim: Městský úřad Toužim, 2011, XXI.(8), 2.

22)   Co se děje v Toužimi. Zpravodaj městského úřadu v Toužimi. Toužim: Městský úřad Toužim, 2011, XXI.(9), 1.

23)   Co se děje v Toužimi. Zpravodaj městského úřadu v Toužimi. Toužim: Městský úřad Toužim, 2012, XXII.(4), 1.

24)   Investice město namířilo na komunikace, dětské hřiště i pivovar. Zpravodaj městského úřadu v Toužimi. Toužim: Městský úřad Toužim, 2012, XXI.(11), 11.

25)   Za sedm let získala Toužim 44 a půl milionu korun z dotací. Zpravodaj městského úřadu v Toužimi. Toužim: Městský úřad Toužim, 2013, XXII.(4), 13.

26)   Získané dotace a spolufinancování města Toužim od roku 2006 do roku 2012. Zpravodaj městského úřadu v Toužimi. Toužim: Městský úřad Toužim, 2013, XXII.(4), 14.

 

 

 

část Horního zámku a pohle dna městský pivovar, 2006

kazetový malovaný strop, stav v roce 2006

kazetový malovaný strop, stav v roce 2006

Interier Horního zámku, 2006

Pohled na stav Dolního zámku, 2006

Pohled na stav Dolního zámku, 2006

Sklepení v němž se uchovával led pro měšťanský pivovar, Dolní zámek, 2006

Dnes již skoro neexistující schodiště v Dolním zámku, 2006

Střešní krytina na Dolním zámku, stav v roce 2006

Pohled na stav Dolního zámku, 2006

Pohled na stav Dolního zámku, 2006

Pohled na dispozici zámku na mapě Stabilního katastru

Náměstí v Toužimi, vlevo dole Horní zámek

Pohled na náměstí Toužim, kolem roku asi 1900, dole původní výmalba zámku

Stav zámku v roce 2015, před provizorním zastřešením Dolního zámku

Stav zámku v roce 2015, před provizorním zastřešením Dolního zámku

Stav zámku v roce 2015, před provizorním zastřešením Dolního zámku

Stav zámku v roce 2015, před provizorním zastřešením Dolního zámku

Stav zámku v roce 2015, před provizorním zastřešením Dolního zámku

Stav zámku v roce 2015, před provizorním zastřešením Dolního zámku

Stav zámku v roce 2015, před provizorním zastřešením Dolního zámku

Stav zámku v roce 2015, před provizorním zastřešením Dolního zámku

Stav zámku v roce 2015, před provizorním zastřešením Dolního zámku

Stav zámku v roce 2015, před provizorním zastřešením Dolního zámku

Pohled na dolní část náměstí s pomníkem obětem I. světové války, vlevo budova Horního zámku, nedatováno

Pohled na Toužim, před rokem 1940, vlevo budova zámku

Pohled na Toužim kolem roku 1900

Pohled na Toužim kolem roku 1900




Sponzoři

logo MŽP

logo ČSOP

Loga Karlovarského kraje a Živého kraje