kuňka obecná (Bombina bombina)

Bombinatoridae – kuňkovití

Popis: Asi 5 cm veliká žába s klenutou nebo plochou hlavou, která má vystoupavé oči s žlutohnědou až hnědou duhovkou. V horní části duhovky, na hranici se zřitelnicí je zlatá linka (Zwach, 2009). Zbarvení je většinou tmavé, hnědé až kaštanově hnědé. Na hřbetě má kuňka množství vystoupavých bradavek s rohovitými útvary, většinou hned za hlavou s charakteristickými lyrovitými skvrnami. Hlavním a určujícím znakem je zbarvení břicha. V černém podkladu se nacházejí žluté, sytě žluté, oranžové, oranžovo-okrové až ostře červené skvrny, které však nejsou plošně zastoupeny více jak z 30%.  Důležité také je aby se prsní skvrny nespojovaly do jedné linie. Na barevných skvrnách většinou bývají černé nebo bílé tečky. Determinace je však poměrně problematická, vzhledem k výskytu kříženců s kuňkou žlutobřichou (Bombina variegata). Hrdelní rezonátory má párové a vnitřní. Charakteristické jsou také tmavé až černé pářící mozoly u samců. Samci obhajují poměrně malé teritorium (průměr 1 až 1,5 m). Dožívá se 12 až 15 let.

Výskyt: převážně ve VVP Hradiště, dále na východním a jižním okraji VVP, v okolí Údrče, Těšetic, Týniště.

Biotop: Kuňka je nížinný typ, vyskytující se především do 300 m n.m. a je silně vázaná na vodní prostředí. Mimo zimní spánek vyhledává jak velké rybníky, tak malé tůně, podmínkou je však většinou nízká hloubka, která ve většině případů na Karlovarsku nepřesahuje 40 cm. Velmi často je jejím biotopem vyježděné kaluže po vojenské technice ve VVP Doupov. Právě Doupov je jedno z nejvýše položených území, kde se kuňka obecná vyskytuje (732 m n.m.).

Způsob rozmnožování: Páření probíhá brzo v březnu a dubnu a končí nejčastěji v květnu až červnu, nejčastěji hromadně. Při páření lze slyšet charakteristický hlasový projev samců pomalé „ú“, podobné, které ve filmu Na samotě u lesa předváděl Ladislav Smoljak jako mlynář. Samička klade poměrně menší snůšky s poměrně velkým zárodkem, které připevňuje na vodní rostliny a předměty v mělké vodě, nejčastěji do 10 cm vodního sloupce. Pulci jsou velmi odolní na organické znečištění.

Ohrožení: Podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., je chráněna v kategorii silně ohrožený druh, v Červeném seznamu je vedena jako ohrožený druh, chráněna je i směrnicí o stanovištích. Ohrožená je především úbytkem vhodných stanovišť a nešetrným rybářským hospodařením. Ve 30. letech 20. století byla kuňka obecná popisována „v ohromných spoustách pod Vladařem“ (Matějů et al., 2014).

Záměna: Podobná kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) se vyskytuje v obdobném areálu, kdy prsní skvrny má spíše žlutavé až okrové a dosahují více než 50 % plochy břicha. Prsní a stehenní skvrny jsou propojeny.

Zajímavost: Specifický je tzv. „kuňčí reflex“ kdy žába při napadení nebo vyrušení prohne tělo, vypoulí zbarvené břicho a vystrčí výrazně zbarvené spodní plošky končetin.

 

 

 

 

 

 

Použitá literatura:

MATĚJŮ, Jan, Vít ZAVADIL, Přemysl TÁJEK, Radka MUSILOVÁ a Vladimír MELICHAR. Obojživelníci a plazi Karlovarského kraje. 1. Karlovy Vary: Karlovarský kraj, 2014, 135 s. ISBN 978-80-88017-11-0.

MIKÁTOVÁ, Blanka a Mojmír VLAŠÍN. Ochrana obojživelníků. 1. Brno: Ekocentrum Brno, 2002. ISBN 80-902203-9-8.

ZWACH, Ivan. Obojživelníci a plazi České republiky. 1. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. ISBN 978-80-247-2509-3.

 

 

kuňka obecná - Bombina bombina

kuňka obecná - Bombina bombina, kuňčí reflex




Sponzoři

logo MŽP

logo ČSOP

Loga Karlovarského kraje a Živého kraje