Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště

Rozsáhlé území podmáčených a horských smrčin, horských a podhorských vrchovišť o rozloze 751,1468 ha je chráněno jako národní přírodní rezervace vyhláškou č. 157/2012 Sb., s účinností od 1. července 2012. Národní přírodní rezervace se rozprostírá od úpatí vrchu Milíře u severního okraje PP Přebuzské vřesoviště, podél Vysokého vrchu až k hranici se Spolkovou republikou Německo. Poté hranice vede po lesní spojovací cestě, obchází Jeřábí vrch, až k toku Černé vody. Poté ubíhá jižně podél Ploché hory až k Velkému močálu a červené turistické stezky, poté východně po jižní hraně vrchoviště a Rolavského rybníka až k pomníku u bývalé obce Rolava. Odtud zpět kolem vrchu Milíře na hranu s PP Přebuzské vřesoviště.

Předmětem ochrany podle vyhlašovací dokumentace jsou přirozené lesní porosty tvořené především společenstvy rašelinných smrčin, podmáčených smrčin a horských třtinových smrčin, společenstva vrchovišť s klečí, otevřených vrchovišť, vrchovištních šlenků, přechodových rašelinišť a horských a podhorských vřesovišť, v území jsou jedinečná společenstva rostlin a bezobratlých živočichů vázaná na ruiny areálu a zbytky staveb bývalé úpravny cínové rudy.

V rezervaci převažují především stanoviště podmáčených smrčin, vrchovišť s klečí, přechodových rašelinišť a rašelinných smrčin. Velmi unikátním stanovištěm z pohledu výskytu vzácných druhů a přitom nejmenší je stanoviště objektu a okolí bývalé továrny na zpracování cínové rudy, která je v posledních letech velmi navštěvovaným místem.

Geologické podmínky

Podloží na celém území národní přírodní památky tvoří karlovarský pluton, tvořený Přebuzskou žulou o stáří 319 milionů let (Škvor et al., 1970). Území je součástí Přebuzské hornatiny složené převážně ze svrchnopaleozoického biotitického granitu až granodioritu (místy autometamorfovaného), méně z kambrického kontaktně metamorfovaného chlorit-sericitického fylitu (Demek, Mackovčin, 2006). Největší greisenové ložisko cínu v nejdeckém masívu bylo těženo od středověku do 19. stol. Po r. 1938 byl německou firmou vystavěn nový důlní závod s úpravnou (Rojík, 2000). Výstavba byla dokončena těsně před koncem války. Po válce byl důl opuštěn a budovy postupně chátrají a jsou pohlcovány přírodou (geology.cz).

Hydrologie

K podmínkám vzniku rašelinišť patří dostatečný zdroj vody a přiměřená schopnost prostředí zadržovat vodu. Tyto podmínky jsou v oblasti rolavských vrchovišť řízeny zejména těmito faktory (Rojík, 2006):

  • Hydrologickým prostředím, zejména vývěry podzemních vod,
  • Klimatickými poměry, zejména převahou srážek nad výparem,
  • Zarovnaným reliéfem krajiny zpomalujícím odtok vody,
  • Samoregulačními vlivy rašeliny a vegetačního pokryvu

Na české straně pramení Rolava, za její pramen je považován středový lagg mezi severní a jižní částí Brumiště, cestou z navržené NPR přibírá dva levostranné a 4-5 pravostranných bezejmenných přítoků. Dále zde pramení Slatinný potok(Černá voda) a to soutokem dvou bezejmenných vodotečí, přičemž jedna přitéká z laggů vrchovišť ve výše položené části tohoto údolí a druhá odvodňuje komplex vrchovišť Pod Cíňákem (Plán péče, 2012). Území patří do chladné oblasti s průměrnou teplotou 4-5 °C. Vegetační období trvá jen po tři letní měsíce (průměrná denní teplota 10 °C a vyšší je pouze 101 dní).

Území je významné především výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů vázaných na vrchoviště, slatiny, laggové přechody a mokřady. (Mudrová, 2006) v území nalezla dva kriticky ohrožené rašeliništní játrovky slatinatku rašeliníkovou (Odontoschisma sphagni) a křižítku Kunzeovu (Barbilophozia kunzeana).

Podle plánu péče se v území nacházejí tyto zákonem chráněné druhy:

kriticky ohrožené druhy: blatnice bahenní (Scheuchzeria palustris), rosnatka anglická (Drosera anglica), kapraď laločnatá (Polystichum lonchitis), přeslička peřestá (Equisetum variegatum), vítod douškolistý (Polygala serpyllifolia), zmije obecná (Vipera berus) a tetřev hlušec (Tetrao urogallus).

silně ohrožené druhy: ostřice mokřadní (Carex limosa), plavuník alpský (Diphasiastrum alpinum), plavuník Isslerův (Diphasiastrum issleri), plavuňka zaplavovaná (Lycopodiella inundata), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), šicha černá (Empetrum nigrum), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), ještěrka živorodá (Zootica vivipara), bekasina otavní (Gallinago gallinago), čáp černý (Ciconia nigra), chřástal polní (Crex crex), krahujec obecný (Accipiter nisus), krutihlav obecný (Jynx torquilla), křepelka polní (Cotumix cotumix), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), ostříž lesní (Falco subbuteo), sýc rousný (Aegolius funereus), tetřívek obecný (Tetrao tetrix), včelojed lesní (Pemis apivorus) a vodouš kropenatý (Tringa ochropus).

ohrožené druhy: klikva bahenní (Oxycoccus palustris), koprník štětinolistý (Meum athamanticum), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), plavuň pučivá (Lycopodium annotium), plavuník zploštělý (Diphasiastrum complanatum), prha chlumní (Arnica montana), tolije bahenní (Pamassia palustris), vemeník dvoulistý (Platantera bifolia), vratička měsíční (Botrychium lunaria), vranec jedlový (Huperzia selago), brambomíček hnědý (Saxicola rubetra), čírka obecná (Anas crecca), hýl rudý (Carpodacus erythrinus), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), krkavec velký (Corvus corax), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), potápka malá (Tachybaptus ruficollis), sluka lesní (Scolopax rusticola), ťuhýk obecný (Lanius collurio) a veverka obecná (Sciurus vulgaris).

(Michálek, 2006) také z území udává kontryhel ledvinitý (Alchemilla reniformis) nebo pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius).

 

 

 

 

Použité zdroje:

Vyhláška č. 157/2002 Sb., o vyhlášení Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště a stanovení jejich bližších ochranných podmínek. In: . Praha: Ministerstvo vnitra, 2012, ročník 56, číslo 157.

Ústřední seznam ochrany přírody. Www.ochranaprirody.cz [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2016 [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://drusop.nature.cz/

Plán péče o Národní přírodní rezervaci Rolavská vrchoviště a její ochranné pásmo. 1. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2012.

Důl Rolava východ - Rolavská vrchoviště. Významné geologické lokality v České republice [online]. Praha: Česká geologická služba [cit. 2016-01-24]. Dostupné z: http://lokality.geology.cz/1963

Škvor, V et al. (1970): Závěrečná zpráva o geologických výzkumech Krušných hor a Smrčin (1960 - 1969), díl 2. - Archiv ČGU Praha.

DEMEK, Jaromír (ed.) a Peter MACKOVČIN (ed.). Zeměpisný lexikon ČR. Vyd. 2. Brno: AOPK ČR, 2006, 580 s. ISBN 80-860-6499-9.

MICHÁLEK, jAROSLAV. Poznámky ke květeně pramenné oblasti Rolavy. In: Průzkum a ochrana rolavských rašelinišť. Kraslice: Město Kraslice, 2006, s. 23-39.

MUDROVÁ, Radka. Mechorosty vybraných biotopů navrhované NPR Rolavské vrchoviště. In: Průzkum a ochrana rolavských rašelinišť. Kraslice: Město Kraslice, 2006, s. 17-22.

ROJÍK, Petr. Hydrologická podmíněnost rolavských rašelinišť. In: Průzkum a ochrana rolavských rašelinišť. Kraslice: Město Kralice, 2006, s. 1-7.

ROJÍK, Petr. Historie cínového hornictví v západním Krušnohoří: kouzlo hornické Přebuzi, Nejdku a jejich okolí. Vyd. 1. Sokolov: Okresní muzeum a knihovna, 2000, 232 s.

 

 

Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště

Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště

Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště

Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště

Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště

Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště

Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště

Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště




Sponzoři

logo MŽP

logo ČSOP

Loga Karlovarského kraje a Živého kraje