Národní přírodní rezervace SOOS

Státní přírodní rezervace (dnes národní přírodní rezervace) Soos byla vyhlášena na základě zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody. Rezervace byla vyhlášena výnosem Ministerstva školství a kultury ČSSR pod číslem 45.160/64-V/2 ze dne 7.11.1964, který byl zrušen v roce 1987. Soos se nachází asi 12 km severně od Chebu a 7 km severovýchodně od Františkových Lázní.

Cílem ochrany podle vyhlašovací dokumentace je unikátní geobiocenologický útvar v němž společným působením geologických, geomorfologických, hydrologických a vegetačních činitelů vzniklo soustředění řady přírodních fenoménů v evropsky unikátním složení. Podle této dokumentace došlo také k posouzení dalších chráněných zájmů především výskytu chráněných druhů rostlin a živočichů. Dokumentace uvádí ze slanomilných druhů např. smetanka besarabská, jitrocel větší Winterův, jetel jahodnatý, pryskyřník sardinský. Z ostatních mokřadních rostlin pak rojovník bahenní, šicha černá, ďáblík bahenní, omějpestrý, plavuň pučivá. Udávaný výskyt borovice kleče a břízy zakrslé byl nejspíše záměnou s borovicí blatkou a četnými přízemními čarověníky břízy pýřité. Z živočichů se dnes na Soosu již nevyskytuje mlok skvrnitý, bukáček malý, koliha velká, sokol stěhovavý, tetřívek obecný. Přechodná byla hnízdní kolonie racka chechtavého a hnízdiště labutě velké.

Soos představuje unikátní mokřadní, slanomilná a reliktní společenstva s pestrou mozaikou slatinišť, rašelinišť a slanisek, olšin, ostřicových porostů a rákosin. Přirozeně vzniklé jsou lesní porosty s břízou pýřitou a borovicí blatkou. V Soosu dnes rostou kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené druhy rostlin (vyhl. č. 395/1992 Sb.) a regionálně vzácné druhy rostlin (Červený seznam ČR) v unikátních souborech. Také zde žijí kriticky, ohrožené, silně ohrožené a ohrožené druhy živočichů (vyhl. č. 395/1992 Sb.) a Soos také patří k unikátním biocenózám zejména obojživelníků, hmyzu a ptactva.

Z plánu péče je patrné, že ze stanovišť jsou předmětem ochrany především rašeliniště a prameniště, slatiniště a mokřady, slaniska, zasolené půdy a sekundární trávníky a vřesoviště. Soos leží převážně v dílčí Sooské pánvičce, vytvořené mezi tektonickými zlomy, které dnes kopíruje Vonšovský potok na jihozápadě a potok Sázek na severovýchodě. Mezi zlomy došlo v třetihorách k přechodnému vyzdvižení bloku hornin v délce 2200 m a šířce 1800 m k jeho denudaci. Následným opětovným poklesem tohoto bloku krystalinika (žul a svorů) s pláštěm spodního souvrství slínů a svrchního cyprisového a vildštejnského souvrství písků a jílů vznikla samostatná, téměř bezodtoká pánvička, ve které se hromadila voda a nastala před více jak 10 000 lety tvorba humolitů do mocnosti až 6 m. Pánvička byla také zanesena valem křemičitého písku, který ji rozdělil na dvě nestejné části. V menší severozápadní části se v brakické vodě vytvořila vrstva křemeliny s mocností přes 6 m. Dnes je nadmořská výška rezervace 432 - 440 m.

Plán péče uvádí výskyt následujících chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů:

bahnička bahenní (Eleocharis palustris), bařička bahenní (Triglochin palustris), batolec duhový (Apatura iris), bekasina otavní (Gallinago gallinago), bělopásek topolový (Limenitis populi), bělozubka bělobřichá(Crocidura leucodon), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), bobr evropský (Castor fiber), borovice blatka (Pinus mugo nothosubsp. rotundata), bradáček vejčitý (Listera ovata), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), brusnice vlochyně (Vaccinium uliginosum), bublinatka menší (Utricularia minor), bublinatka prostřední (Utricularia intermedia), bukač velký (Botaurus stellaris), čírka modrá (Anas querquedula), čírka obecná (Anas crecca), čolek horský (Ichthyosaura alpestris), čolek obecný (Lissotriton vulgaris), čolek velký (Triturus cristatus), drobnolístek nahý (Discelium nudum), Gallergon giganteum, Gallergon polyganum, hnědásek chrastavcový (Euphydryas aurinia), holubinka olšinná (Russula alnetorum), hruštička zelenokvětá (Pyrola chlorantha), chřástal kropenatý (Porzana porzana), chřástal polní (Crex crex), chřástal vodní (Rallus aquaticus), jednokvítek velekvětý (Moneses uniflora), jeřáb popelavý (Grus grus), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), ještěrka obecná (Lacerta agilis), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), ježek západní (Erinaceus europaeus), kalous pustovka (Asio flammeus), klikva bahenní (Vaccinium oxycoccos), klouzek žlutavý (Suillus flavidus), konipas luční (Motacilla flava), korálice trojklaná (Corallorhiza trifida), koroptev polní (Perdix perdix), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), krkavec velký (Corvus corax), křepelka polní (Coturnix coturnix), křižák pruhovaný (Argiope bruennichi), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), ledňáček říční (Alcedo atthis), lejsek šedý (Muscicapa striata), lovčík vodní (Dolomedes fimbriatus), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), mihule potoční (Lampetra planeri), mník jednovousý (Lota lota), moták pochop (Circus aeruginosus), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), orobinec úzkolistý (Typha angustifolia), ostřice (přioblá) dvoumužná – (Carex diandra), ostřice mokřadní (Carex limosa), ostřice oddálená (Carex distans), otakárek fenyklový (Papilio machaon), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), ouško citronové (Otidea concinna), perleťovec severní (Boloria aquilonaris), plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum), potápka černokrká (Podiceps nigricollis), prha (chlumní) arnika (Arnica montana), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), rak říční (Astacus astacus), rdest alpský (Potamogeton alpinus), ropucha krátkonohá (Epidalea calamita), ropucha obecná (Bufo bufo), ropucha zelená (Anaxyrus debilis), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), rosnička zelená (Hyla arborea), sítina Gerardova (slanisková) – (Juncus gerardii), skokan (menší) krátkonohý (Pelophylax lessonae), skokan ostronosý (Rana arvalis), skokan zelený (Pelophylax esculentus), slavík modráček (Luscinia svecica), slepýš křehký (Anguis fragilis), sluka lesní (Scolopax rusticola), rašeliník menší (Sphagnum molle), stulík žlutý (Nuphar lutea), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), tesařík obrovský (Cerambyx cerdo), tchoř tmavý (Mustela putorius), tolije bahenní (Parnassia palustris), tučnice obecná (Pinguicula vulgaris), ťuhýk obecný (Lanius collurio), ťuhýk šedý (Lanius excubitor), úhoř říční (Anguilla anguilla), užovka obojková (Natrix natrix), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), vážka podhorní (Sympetrum pedemontanum), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), veverka obecná (Sciurus vulgaris), vodouš rudonohý (Tringa totanus), vrba plazivá (Salix repens), všivec bahenní (Pedicularis palustris), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), vydra říční (Lutra lutra), zábělník bahenní (Comarum palustre), žebrovice různolistá (Blechnum spicant), zmije obecná (Vipera berus) a žluva hajní (Oriolus oriolus).

První zmínka vyzývající k ochraně Soosu byla v publikaci V. Bierbera z roku 1887. K určitým omezením hospodářského využívání Soosu ale došlo spíše z ekonomických a konkurenčních důvodů již v roce 1877. Císařský pramen byl prohlášen za veřejný léčivý pramen a bylo stanoveno ochranné pásmo tohoto pramene protokolem přijatým na obecním úřadě v Novém Drahově dne 27.8.1877. Podle Horního zákona je ochranným pásmem Císařského pramene jako středového bodu kruhových segmentů plocha do vzdálenosti 1526 m na sever a západ a plocha do vzdálenosti 2046 m na jih a východ Císařského pramene. Uvnitř tohoto rajonu je zakázána veškerá těžební činnost a všechny kutací jámy jsou zrušeny. Počátkem 20. století je těžba v Soosu postupně obnovena a kritika přírodovědců opět sílí. Až 25.7.1947 podává Dr. Emil Hadač návrh na zřízení přírodní rezervace Soos s vymezením rozsahu území a stanovením podmínek ochrany. Teprve po 17 letech dne 17.11.1964 je ochrana území realizována výnosem Ministerstva školství a kultury o zřízení SPR Soos.

 

 

 

Zdroj dat:

Plán péče Národní přírodní rezervace Soos, Karlovy Vary, Karlovarský kraj, 2010

Ústřední seznam ochrany přírody. Www.ochranaprirody.cz [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2016 [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://drusop.nature.cz/

 

 

Naučná stezka SOOS

Naučná stezka SOOS

Naučná stezka SOOS

Naučná stezka SOOS

Naučná stezka SOOS

Naučná stezka SOOS

Naučná stezka SOOS

Naučná stezka SOOS

Naučná stezka SOOS - pavilon dějiny země

Naučná stezka SOOS - pavilon dějiny země

Naučná stezka SOOS - pavilon dějiny země

Naučná stezka SOOS

Naučná stezka SOOS - pavilon dějiny země

Naučná stezka SOOS - pavilon dějiny země - expozice příroda Chebska

Naučná stezka SOOS - pavilon dějiny země - expozice příroda Chebska




Sponzoři

logo MŽP

logo ČSOP

Loga Karlovarského kraje a Živého kraje