Skoky – zaniklá ves na Žluticku

Zaniklá ves Skoky (německy Maria Stock) leží cca 4,5 km západně od Žlutic, nad vybudovanou vodní nádrží z roku 1965 až 1968. Na místě se původně nacházel hospodářský dvůr, náležící k panství Údrč, které je prvně uvedeno již roku 1169 (Träger, 1993). Tento dvůr se postupně rozrostl do malé vsi, která se podle (Fiala, 2003) nazývala Pivoňka. České slovo skoky (sg. Skok) by mohlo být odvozeno od slova stoka (Dlouhá, 2012). Odpovídalo by to tomu, že ves je postavena na bezejmenném přítoku řeky Střely. V pramenech je však popisována jako „Stock“ nebo „Maria Stock“, což podle překladového slovníku značí „drn“. Podle (Dlouhá, 2012) by mohlo jít tedy o odvozeninu, která souvisí se zakládáním obcí na tzv. „zeleném drnu“.

Skoky vznikly snad již ve středověku, ale první písemná zmínka o nich se dochovala až z 28.12. 1513, kdy Egidius ze Štampachu daroval ves Skoky a tři selské dvory v Teleči s příslušenstvím své manželce Uršule, roz. z Reitenbachu, s tím, že po její smrti tyto připadnou jako nadání faře v Lukách (Schierl, 2008). V roce 1557 získal hrabě Šlik panství Údrč a statek rozdělil na dva díly. Sedl selských usedlostí a dvě louky připadly k panství Knínice (Knönitz) majitele Kryštofa z Herstošic, který tuto část obce v roce 1613 prodal společně s Údrčí Jáchymu Libštejnskému z Kolovrat (Poubová, 2012). Martický díl s pěti poddanými v roce1591 držel Jan Ratibořský ze Chcebuze a roku 1616 jej Mikuláš Ratibořský prodal Jáchymu Libštejnskému, který pak oba díly údrčského statku spojil (Träger, 1993). V roce 1623 koupil statek Údrč horlivý katolík a protireformační komisař Severin Thalo z Horštejna, který své poddané vrátil ke katolické víře (Schierl, 2008). 16.6. 1629 statek prodal Juliovi Jindřichovi, vévodovi sasko-lauenburskému, ten jej pak připojil ke svému toužimskému panství (Brandl, 1925). V roce 1651 bylo ve vsi 52 poddaných (z toho 9 na panském poplužním dvoře, který spravoval šáfář Georg Würkhner), bylo to 7 sedláků: Adam Siessner, Hans Carl, Hans Hasska (Jan Haška), Mathes Poplan, Hans Hammer, Vogt Janusska (Vojtěch Januška) a Gregor Raab, se 6 podruhy: Jacob Hasska (Jakub Haška), Jacob Dengel, Jacob Raab, Anders Brükner, Regina a Dorothea, a dále pastýř Martin (Schierl, 2008). Z dochovaných pramenů víme, že v období rozkvětu zdejšího poutního místa vlastnila ves markrabata z Baden – Baden (Dlouhá, 2012). Zbytek údrčského statku s patronátním právem ku kostelu ve Skocích v 19. stol. vlastnili různí majitelé, např. Jan Hladík, Wilhelm von Neuberg i jedna firma z Rumburku. V l. 1904-1945 pak patřil rodině Hilschnerů (Schierl, 2008). V 18. A 19. Století pak byly nejvíce zastoupeny živnosti jako pekaři, cukráři, perníkáři, ševci, kovář, zámečník, hodinář, tkalci a další (Kuča, 2011). V přehledu o náboženském vyznání z roku 1651 jsou obyvatelé Skoků uváděni jen jako zemědělci. První záznam o řemesle je zapsán v tereziánském katastru z roku 1754, který ve vsi uvádí 1 kováře a 1 ševce (Poubová, 2012). N akonci 18. Století je ve Skokách uváděn pekař, krejčí, kovář, hospodský, zedník a řezník (Poubová, 2012).

Na místě dnešního kostela stávala původně kaple, jejíž stavbu v 18. století inicioval tepelský premonstrát Johannes Norbert Rick (Träger, 1993). Tomu vadilo, že obyvatelé skoků příliš často nechodí na mše do nedalekých Žlutic a to především z důvodu vzdálenosti a často nesjízdnosti cesty vedoucí dnešním dnem Žlutické přehrady. Pro kapli nechal Adam Lienert namalovat obraz Panny Marie Pomocné podle originálu z německého Passova v roce 1717 malířem Johannem Wolfgangem Richterem z Toužimi a v roce 1717 také obraz sv. Kateřiny (Poubová, 2013). Originál obrazu je umístěn v depozitu kláštera v Teplé. Kopie obrazu je vystavena na oltáři přímo v kostele. (Träger, 1993). V roce 1736 povolila pražská konzistoř konání procesí do Skoků. V následujících letech přicházelo k zázračnému obrazu přes 35 000 poutníků ročně, kapacita malé kaple byla zcela nedostatečná a bylo rozhodnuto o nahrazení kaple kostelem (Fiala, 2003). (Träger, 1993) uvádí procesí již v roce 1733 v počtu 14 000 poutníků a v roce 1736 dokonce 29 350 poutníků. Věhlas poutního místa přetrvává i dnes, v českém rčení „Panenko skákavá“. Příliv poutníků a obětních peněz v letech 1728 až 1739 zapříčinilo, že bylo nashromážděno jmění ve výši 12.522 zlatých a to podnítilo skockou vrchnost, markraběte Ludvíka Jiřího z Baden-Badenu, k rozhodnutí nahradit kapli kostelem.

Po roce 1945 bylo původní německé obyvatelstvo ze Skoků vysídleno, avšak poutní mše se ve Skocích konaly i nadále. V roce 1945 měly Skoky 134 obyvatel a 28 domů s 31 domácnostmi, v obci byly dva hostince, U Slunce čp. 11 a Schopfův čp. 21, fara, škola i obchod (Schierl, 2008). Další ránu Skokům přinesly politické změny po roce 1948, kdy se moci zmocnili komunisté. Jejich tehdejší státní bezpečnost StB v noci z 13. na 14. dubna 1950 v rámci tajné celostátní operace „K“ internovala premonstrátské řeholníky z Teplé i skockého superiora a jejich klášter v Teplé uzavřela, zestátnila a přeměnila na kasárna, skockou klášterní farnost převzaly do správy římskokatolické farnosti Bochov a Žlutice (Schierl, 2008). Známé jsou i různé sabotáže StB, kdy v noci před mší vysypala hromady štěrku na příjezdovou komunikaci do Skoků, nebo rozebírala zábradlí a okraje mostků. Definitivní úder komunisté Skokům a kostelu zasadili v letech 1965 až 1968, kdy byla vybudována Žlutická přehrada, která zatopila přilehlé osady obce Mlyňany (německy Lindles), Martice (německy Maroditz) a Dolánky (německy Dollanka) včetně hlavní přístupové cesty ze Žlutic do Skoků. Zůstala tak pouze zanedbaná, neopravovaná a velmi špatně sjízdná cesta z Polomu. Skoky byly přehradou odříznuty od světa, zbývající obyvatelé byli, až na jednu ženu obývající bývalý Schopfův hostinec čp. 21, vystěhováni do okolních obcí, zbytek domů i s farou armáda srovnala se zemí, z celé vsi zůstal stát pouze obydlený dům čp. 21, jedna stodola, hřbitov, kaplička a kostel (Schierl, 2008).  Poté, co zde v roce 1982 poslední obyvatelka pustnoucí obce tragicky zahynula, byl smutný osud Skoků zpečetěn (http://zanikleobce.cz/index.php?detail=203902) .

Po roce 1989 kostel postupně chátral a pro jeho opuštěnost byl pravidelně rabován.

 

Památky ve Skokách a okolí:

Kostel Navštívení Panny Marie

Pamětní deska obětem 1. světové války

Obraz Panny Marie Pomocné

Bývalý Schopfův hostinec čp. 21

Fara

Hřbitov s márnicí

Kaplička Panny Marie

Rosamův kříž U Křížku

Starkův křížek ve farní zahradě

Lienerthův kříž

Železný kříž u domu č.p. 4

 

 

 

 

Použitá literatura:

BRANDL, Benedikt. Zur Geschichte der Wallfahrtskirche und Pfarrei Maria Stock Bei Luditz. 1. Benedikt Brandl, 1925.

DLOUHÁ, Kateřina. Za Panenkou Skákavou: Mariánské Skoky v kontextu pobělohorské poutní tradice Čech [online]. Brno, 2012 [cit. 2016-01-18]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/329147/pedf_b/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Jiří Mihola, Ph.D.

FIALA, Jaroslav. K počátkům poutního místa Skoky. In: Historický sborník Karlovarska IX.. Karlovy Vary, 2003, s. 73 - 79.

KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2011, 891 s. ISBN 978-80-7277-410-4.

POUBOVÁ, Adéla. Rehabilitace poutního místa ve Skokách [online]. Praha, 2013 [cit. 2016-01-18]. Dostupné z: https://www.fa.cvut.cz/Cz/ArchivPraci/510f2bc050165378c801fa62. Diplomní projekt. FA ČVUT Praha. Vedoucí práce Prof. Ing. arch.akad.arch. Václav Girsa.

SCHIERL, Jiří. Skoky, dříve též Mariánské skoky, (německy Stock, Maria Stock): Dějiny a současnost Skoků. www.skoky.eu [online]. 2008, 1(1), 1-10 [cit. 2016-01-18]. Dostupné z: http://www.skoky.eu/clanky/genius-loci/dejiny-a-soucasnost-skoku/

TRÄGER, Gertrud. Denkmäler im Egerland Kreis Luditz. 1. Eichsttät: Bönner & Daentler KG, 1993, 103 s.

VAŇÁKOVÁ, Klára. Dějiny poutního kostela Navštívení Panny Marie ve Skokách [online]. Praha, 2008 [cit. 2016-01-18]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130058945. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Prof. PhDr. Ing. Jan Royt.

 

 

Skoky (Maria Stock) pohled na kostel Navštívení Panny Marie

Skoky (Maria Stock) pohled na interier kostela Navštívení Panny Marie

Skoky (Maria Stock) pohled na interier kostela Navštívení Panny Marie

Skoky (Maria Stock) pohled na kostel Navštívení Panny Marie a ves




Sponzoři

logo MŽP

logo ČSOP

Loga Karlovarského kraje a Živého kraje