Toužim – městský pivovar

Město Toužim mělo původně dva obecní pivovary, tzv. starý (dnes čp. 67, 68 a 69) a tzv. nový (nyní čp. 72), z nichž se dochovaly především jejich sklepy4.

Starý obecní pivovar čp. 72 (jižní strana Pivovarské ulice) - vznikl na počátku 16. století přestavbou dvou měšťanských domů3. Rozsáhlé pozdně gotické sklepy zčásti patřily jednomu z původních domů, zbytek vznikl již pro účely pivovaru3. V podzemí dochovány původní rozsáhlé pozdně gotické sklepy zaniklého domu a novostavby pivovaru, přístupné mimo jiné i z vnější strany městských hradeb, otvorem s lomeným obloukem, dnes zazděným4.

Nový obecní pivovar čp. 69 (nároží Pivovarské a Kostelní ulice). V jádru pozdně gotický objekt prošel řadou přestaveb4.  S rozsáhlými pozdně gotickými sklepy s vodními cisternami z poslední třetiny 15. století3.

Na počátku 17. století byl vybudován městský vodovod, napájený z Rourového rybníka u Kosmové, z něhož byla voda vedena pod zemí dřevěnými rourami ke kostelu, kde se vedení rozdělovalo do větve napájející dřevěnou kašnu na náměstí (před čp. 55) a větve vedoucí vodu do kašen obou pivovarů v Pivovarské ulici a kašen v ulicích Družstevní a Pod brankou (tento vodovod sloužil až do roku 1912)3. Již před r. 1536 směly za poplatek (10 m. gr. z jedné várky) využívat vodu z "panského vodovodu"4. Chmel pak pro vaření piva v panském pivovaru měl být pěstován v okolí Mirotic, byl však ponejvíce dovážen ze Žateckého kraje5.

Před rokem 1567 byl vybudován panský režijní pivovar3. V roce 1620 vypukl v Toužimi rozsáhlý požár, shořelo celé město: 114 domů, 22 stodol, radnice, obě školy, farní kostel, fara, oba pivovary, městská věž, městské brány a věže kromě jediné, zámek a panský dvůr s pivovarem, sladovnou a sýpkou3. Severně od Horního zámku, v jižní části zahrady, byl poté roku 1661 postaven nový pivovar, sladovna a spilka3. Po požáru z roku 1752 byl pivovar přestavěn do nynější podoby3.

Při severní straně zámeckého jádra, mezi ním a nádvořím pivovaru, běžel opevňovací příkop (La feste)1. Další velká čtvercová kašna, jediná, která se dochovala do současnosti, se nachází v pivovarském nádvoří1. V 19. století byly barokní štíty Jánského hradu odstraněny a prostory dolního zámku přeměněny na měšťanské byty (vrchnost bydlela v té době většinou v Ostrově nad Ohří nebo v Bečově nad Teplou) a v zámeckém dvoře byl zřízen pivovar2.

Pivovarnictví, včetně prodeje piva, bylo od nedávna součástí výsad a privilegií udělovaných majitelem panství. V Toužimi se dochovalo poměrně velké množství privilegií vztahujících se k pivu a jeho vaření.

V roce 1623 Julius Heinrich sasko-lauenburský omezil a pak zastavil výrobu piva v městských pivovarech, zrušil šenkovní monopol a mílové právo, omezil právo svobodného dědictví3.

Dne 24. února 1536 Jindřich IV. městu udělil velmi cenné privilegium na pivovárečný a šenkovní monopol, mílové právo na obchod se solí, obilím a jiným zbožím a daroval mu "panský vodovod"4.

Privilegium potvrzovalo monopol města na výrobu piva na panství a jeho dodávání do všech panských a jiných hostinců a krčem, které však mohly odebírat i pivo z Bochova4. Pivo muselo být dobré kvality a z každé várky (vařené z 10 strychů ječmene) muselo město odvést vrchnosti 1 zl. a dvě putny sladu4. Dále bylo povoleno mletí sladu v panských mlýnech (Zámeckém a Schinkově), za jedno semletí muselo město odvést 3 malé gr4. Vrchnost měla právo vařit si pivo pro vlastní potřebu dvora v městských pivovarech zdarma4.

V r. 1567 je doložena stížnost poddaných na svou vrchnost, která omezovala jejich práva4. Zřejmě se jedná o stížnost města Toužim ohledně porušování jeho pivovárečného a šenkovního monopolu, protože byl vybudován panský režijní pivovar a ten začal zásobovat panské hostince a krčmy svým pivem4.

Privilegiem od Jindřicha III. z Plavna a Míšně, datovaný dne 24. února 1536, těsně před koncem jeho panování v Toužimi a zní5:

MY, JINDŘICH Z BOŽÍ MILOSTI SVATÉ ŘÍŠE ŘÍMSKÉ PURKRABÍ V PLAVNĚ ŘÍMSKÉHO KRÁLOVSKÉHO VELIČENSTVA ČÍŠNÍK… za sebe, za naše dědice a následovníky doznáváme a na vědomost dáváme, zde tímto otevřeným dopisem naším… že se před nás dostavili naši milí věrní purkmistr a rada a celá obec města Toužim a nám vícekráte stížnosti jejich ohledně piva vaření oznámili… tedy jsme prosby jejich uznali, též i příčiny uvážili, aby oni o nás zásobování lépe městsky vedli a vésti mohli a jim ze zvláštní milosti, jak následuje, platností tohoto dopisu výsady udělili, jmenovitě:

- že napříště, MY, naši dědici a následníci žádní pivo více na prodej nechceme a dávat nebudeme v Toužimi, neboť v jeho nyní náležících místech vařiti nenecháme, jen sami kolik ho MY k udržování našeho dvora potřebovat budeme, to si v pivovarech jejich bez poplatku právo míti budeme vařiti…

- pokud pak se Útviny a okolo ležících krčem týče, které nám nyní náležejí, takové samé v krajině, ty nemají od nynějška žádné cizí pivo šenkovat ani na prodej vařiti, také žádné jiné řemeslo městské vykonávat, ať to bývalo bylo za stara nebo tím výsada dána a v jeho listině výsadní obsaženo, nýbrž jejich krčmy mají pivo odebírat od těchto v Toužimi, nebo v Bochově.

- a oněm z Útviny nadále vaření piva nemá dovoleno býti, neb kdo tamtéž šenkovat chce, ten má pivo z Toužimi odebírat…. Kdyby ale někdo na panství našem nebo území jeho, cizí pivo vyjma Toužimské nebo Bochovské přinesl a šenkoval, smí mu ho tam Toužimští po právu vzíti a naložit s ním a učinit podle jejich libosti… k tomu MY, naši dědicové a následovníci je chrániti máme a budeme o něm pivo jak řečeno, šenkovat nedovolíme, neb to by bylo věc, jako kdyby pivo neměli…. Další můžeme MY podle naší libosti povoliti….

- oni z Andělské Hory a Krásného Údolí nemají také v krajině pivo prodávati, ale podle potřeby jejich jim udělených privilegié smí právo takové míti, u nich tolik piva vařiti kolik ho vyšenkovat mohou… a a šestinedělky v oněch vsích panství našeho, kde nejsou krčmy žádné, mohou až do konce šesti týdnů šenkovat a od těch v Toužimi nebo Bochově, protože to jedno panství je, pivo též odebírati, ale ve vesnicích, kde krčmy svobodně zřízeny jsou, některá šestinedělka právo nemá v nich ne více jak v šesti týdnech, tři čtvrtky piva vyšenkovat…

--- jestliže jsme také vodu do vodní nádrže na vlastní naše útraty zavésti dali, také ty dva pivovary naším vlastnictvím byly, z čehož oni nám z každé várky piva deset grošů povinni jsou dáti, jsme jim též milosti dali, že vodu a ony dva pivovary jim do vlastnictví dáváme, vše to pro jejich nejlepší užitek a bezúhonu, aby oni a jejich následovníci to užívali a používati mohli a výše uvedených 10 grošů poplatek je osvobozen… přece ale mají tutéž vodu, pivovary a pivovarské náčiní a nádobí na jejich útraty udržovati, za což nám a našim dědicům a následovníkům nic dlužni nejsou… kdyby dřevo na roury potřebovali, chceme a máme jim takové v nouzi dáti……

-- vedle toho nakládání a též skládání obilí, soli a jiných potřeb obchodních, které neoznačeny, že takové v těch vesnicích činěno nebo provozováno býti má, proto chceme uvedeným v Toužimi výsadu dáti, že na našem panství v oněch vesnicích jak uvedeno výše, jednu míli cesty nemá být dovoleno… kde by se to ale na místech uvedených jednomu nebo vícero přihodilo, mají oni z Toužimi a jejich dědicové takovou moc míti, takové vzíti, tamtéž k veřejnému užitku použíti a za to nikomu nic dlužni činěni býti nemají…..

-- dále pak má býti v našem mlýně nebo ve mlýně Šinkově dovolen přístup na semletí sladu pokud vody dostatek je a za jeden slad nemají být dlužni, dáti více než tři malé groše. Proti tomu před touto výsadu mají nám, na věčné časy z každé takové várky pokud je na deset štrychů vařen ječmen, jeden zlatý dáti, to je čtyřiadvacet bílých grošů, za každý bílý groš 7 bílých feniků nebo 14 malých feniků počítáno, a dvě putny sladu, jak jsou nyní a obecně používány… kdo vaří do 15 štrychů, jeden a půl zlatých a tři putny sladu, a když někdo na 20 štrychů vaří, dva zlaté a čtyři putny sladu má dáti a zaplatiti.. o tom pak oni vše úředně se povolí….

--- také mají ty osoby, které jsme MY k vybírání uvedených poplatků určili, toto neustále po celý rok jsou dlužni vykonávat a mohou vodu dohromady do nádrží podle jejich nejlepších užitků a zbožnosti vésti a tuto všude mají opět do ulic a kašny jako dosud před tím bylo, vésti a následovati dáti, také oni z Toužimi takové pivo vařiti, aby si lidé přes něj nestěžovali a při tom, také zůstali, ale když by někdo z krčmářů a mužů z obce k vůli pivu levnou stížnost byl učinil, pak můžeme MY, naši dědici a následovníci učiniti ohled a změnu vedle rady a podobných z obce, co bude levnější……

TO MÁ BÝTI NÁMI, našimi dědici a následovníky oněm z Toužimi neporušitelně dodržováno, všecko věrně a bez ohrožení. Tomu má důkaz jsme MY výše vzpomenutý purkrabí JINDŘICH naši pečeť na tento list vědomě přitisknouti dali, který je dán po narození našeho spasitele Krista, tisíc pět set a v šestatřicátém roce na den sv. Matouše z dvanácti svatých apoštolů … JINDŘICH Z PLAVNA

V zámeckém pivovaru se pivo přestalo vařit brzy po první světové válce, ale stáčírna piva v něm existovala až do sklonku druhé světové války, kdy vyhořel4.OSP v roce 1985 oplotil bývalý pivovar v zámeckém areálu, aby se zamezilo přístupu občanů do prostoru ohroženého padajícím zdivem6. Poté pivovar dlouhá léta chátral. K záchranným pracím Město Toužim, jako vlastník objektu, přistoupil postupně po roce 2005.

V roce 2007 začala oprava pivovaru se zaměřením na propadlé klenby v pravé části a byla provedena likvidace náletů pod ohradní zdí, která se taktéž opravila7. V roce 2009 dále pokračovaly práce na levé straně pivovaru – sepnutí objektu, statika, demontáž záklopů stropu a další práce s tím související7. V roce 2011 se pokračovalo v revitalizaci pivovaru z dotace z Programu na záchranu architektonického dědictví. Z tohoto programu město získalo na rok 2011 dotaci ve výši 2 mil. Kč8. V průběhu podzimu 2011 byly vybudovány nové dřevěné podlahy a stropy ve hvozdu (pivovarská věž s komínem, sloužící jako sušárna sladu)9. Celkově do roku 2011 bylo na opravy pivovaru investováno přibližně 2 500 000,- Kč9, z toho 2 000 000,- pochází z dotací a zbylých 500 000,- přidalo město ze svého rozpočtu9. V roce 2012 byla provedena obnova fasády, včetně instalace nových oken s celkovou částkou přesahující 900 tisíc korun, z toho zaplatilo město 400 tisíc a zbytek částky pokryly dotace11.

Přehled oprav pivovaru a zdroj financování12:

Spolufinancování Program na záchranu architektonického dědictví

r. 2006 - zastřešení bývalého pivovaru v areálu zámku

r. 2007 - oprava kleneb bývalého pivovaru v areálu zámku

r. 2008 - výměna poškozených dřevěných konstrukcí krovu bývalého pivovaru v areálu zámku

r. 2009 - oprava kleneb a dřevěných konstrukcí v levém křídle bývalého pivovaru v areálu zámku

r. 2010 - oprava stropů, podlah, gotických kleneb a sklepa a vstupu do 1. p.p. v levém křídle budovy bývalého pivovaru

r. 2011 - rekonstrukce podlah a stropu hvozdu, doplnění schodiště, osazení části výplní otvorů, opravy kleneb bývalého pivovaru

r. 2012 - výroba a osazení části oken, fasáda části objektu bývalého pivovaru

 

Použitá literatura:

1)        SCHIERL, Jiří. Areál zámku v Toužimi: nové informace o stavebně historickém vývoji. Dějiny staveb. 2001, 2001(1), 141-144.

2)        BĚLOHLÁVEK, Miloslav. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku [online]. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1985, 521 s., obr. příl. [cit. 2016-02-11].

3)        KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2008, 991 s. ISBN 978-80-7277-041-0.

4)        525 let města Toužimi. 1. Toužim: Městský úřad Toužim, 1994. 

5)        Kronika města Toužim: 1958 - 1960. 1. Toužim: Městský národní výbor Toužim, 1960. Dostupné také z: http://www.portafontium.eu/chronicle/soap-kv/00318-mesto-touzim-1958-1960

6)        Kronika města Toužim: 1960 - 1987. 1. Toužim: Městský národní výbor Toužim, 1987. Dostupné také z: http://www.portafontium.eu/chronicle/soap-kv/00318-mesto-touzim-1960-1987

7)        Zamyšlení nad uplynulými čtyřmi roky volebního období. Zpravodaj městského úřadu v Toužimi. Toužim: Městský úřad Toužim, 2010, XX.(5), 5.

8)        Investiční akce připravované v roce 2010 k realizaci v dalším období. Zpravodaj městského úřadu v Toužimi. Toužim: Městský úřad Toužim, 2011, XXI.(4), 2.

9)        Co se děje v Toužimi. Zpravodaj městského úřadu v Toužimi. Toužim: Městský úřad Toužim, 2011, XXI.(7), 1.

10)     Co se děje v Toužimi. Zpravodaj městského úřadu v Toužimi. Toužim: Městský úřad Toužim, 2012, XXII.(1), 1.

11)     Investice město namířilo na komunikace, dětské hřiště i pivovar. Zpravodaj městského úřadu v Toužimi. Toužim: Městský úřad Toužim, 2012, XXI.(11), 11.

12)     Získané dotace a spolufinancování města Toužim od roku 2006 do roku 2012. Zpravodaj Městského úřadu v Toužimi. Toužim: Městský úřad Toužim, 2013,XXII. (4),14. 

 

 

Pohled na městský pivovar, únor 2016

Pohled na městský pivovar, únor 2016

Pohled na městský pivovar, únor 2016

Pohled na městský pivovar, rok 2006

Pohled na městský pivovar, rok 2006

Pohled na městský pivovar, rok 2006

Pohled na městský pivovar, rok 2005

Pohled na městský pivovar, rok 2007

Pohled na městský pivovar, rok 2007

Pohled na městský pivovar, rok 2007

Letecký pohled na zámek a městský pivovar, únor 2015

Letecký pohled na zámek a městský pivovar, únor 2015




Sponzoři

logo MŽP

logo ČSOP

Loga Karlovarského kraje a Živého kraje