Toužim – městský pivovar

Město Toužim mělo původně dva obecní pivovary, tzv. starý (dnes čp. 67, 68 a 69) a tzv. nový (nyní čp. 72), z nichž se dochovaly především jejich sklepy4.

Starý obecní pivovar čp. 72 (jižní strana Pivovarské ulice) - vznikl na počátku 16. století přestavbou dvou měšťanských domů3. Rozsáhlé pozdně gotické sklepy zčásti patřily jednomu z původních domů, zbytek vznikl již pro účely pivovaru3. V podzemí dochovány původní rozsáhlé pozdně gotické sklepy zaniklého domu a novostavby pivovaru, přístupné mimo jiné i z vnější strany městských hradeb, otvorem s lomeným obloukem, dnes zazděným4.

Nový obecní pivovar čp. 69 (nároží Pivovarské a Kostelní ulice). V jádru pozdně gotický objekt prošel řadou přestaveb4.  S rozsáhlými pozdně gotickými sklepy s vodními cisternami z poslední třetiny 15. století3.

Na počátku 17. století byl vybudován městský vodovod, napájený z Rourového rybníka u Kosmové, z něhož byla voda vedena pod zemí dřevěnými rourami ke kostelu, kde se vedení rozdělovalo do větve napájející dřevěnou kašnu na náměstí (před čp. 55) a větve vedoucí vodu do kašen obou pivovarů v Pivovarské ulici a kašen v ulicích Družstevní a Pod brankou (tento vodovod sloužil až do roku 1912)3. Již před r. 1536 směly za poplatek (10 m. gr. z jedné várky) využívat vodu z "panského vodovodu"4. Chmel pak pro vaření piva v panském pivovaru měl být pěstován v okolí Mirotic, byl však ponejvíce dovážen ze Žateckého kraje5.

Před rokem 1567 byl vybudován panský režijní pivovar3. V roce 1620 vypukl v Toužimi rozsáhlý požár, shořelo celé město: 114 domů, 22 stodol, radnice, obě školy, farní kostel, fara, oba pivovary, městská věž, městské brány a věže kromě jediné, zámek a panský dvůr s pivovarem, sladovnou a sýpkou3. Severně od Horního zámku, v jižní části zahrady, byl poté roku 1661 postaven nový pivovar, sladovna a spilka3. Po požáru z roku 1752 byl pivovar přestavěn do nynější podoby3.

Při severní straně zámeckého jádra, mezi ním a nádvořím pivovaru, běžel opevňovací příkop (La feste)1. Další velká čtvercová kašna, jediná, která se dochovala do současnosti, se nachází v pivovarském nádvoří1. V 19. století byly barokní štíty Jánského hradu odstraněny a prostory dolního zámku přeměněny na měšťanské byty (vrchnost bydlela v té době většinou v Ostrově nad Ohří nebo v Bečově nad Teplou) a v zámeckém dvoře byl zřízen pivovar2.

Pivovarnictví, včetně prodeje piva, bylo od nedávna součástí výsad a privilegií udělovaných majitelem panství. V Toužimi se dochovalo poměrně velké množství privilegií vztahujících se k pivu a jeho vaření.

V roce 1623 Julius Heinrich sasko-lauenburský omezil a pak zastavil výrobu piva v městských pivovarech, zrušil šenkovní monopol a mílové právo, omezil právo svobodného dědictví3.

Dne 24. února 1536 Jindřich IV. městu udělil velmi cenné privilegium na pivovárečný a šenkovní monopol, mílové právo na obchod se solí, obilím a jiným zbožím a daroval mu "panský vodovod"4.

Privilegium potvrzovalo monopol města na výrobu piva na panství a jeho dodávání do všech panských a jiných hostinců a krčem, které však mohly odebírat i pivo z Bochova4. Pivo muselo být dobré kvality a z každé várky (vařené z 10 strychů ječmene) muselo město odvést vrchnosti 1 zl. a dvě putny sladu4. Dále bylo povoleno mletí sladu v panských mlýnech (Zámeckém a Schinkově), za jedno semletí muselo město odvést 3 malé gr4. Vrchnost měla právo vařit si pivo pro vlastní potřebu dvora v městských pivovarech zdarma4.

V r. 1567 je doložena stížnost poddaných na svou vrchnost, která omezovala jejich práva4. Zřejmě se jedná o stížnost města Toužim ohledně porušování jeho pivovárečného a šenkovního monopolu, protože byl vybudován panský režijní pivovar a ten začal zásobovat panské hostince a krčmy svým pivem4.

Privilegiem od Jindřicha III. z Plavna a Míšně, datovaný dne 24. února 1536, těsně před koncem jeho panování v Toužimi a zní5:

MY, JINDŘICH Z BOŽÍ MILOSTI SVATÉ ŘÍŠE ŘÍMSKÉ PURKRABÍ V PLAVNĚ ŘÍMSKÉHO KRÁLOVSKÉHO VELIČENSTVA ČÍŠNÍK… za sebe, za naše dědice a následovníky doznáváme a na vědomost dáváme, zde tímto otevřeným dopisem naším… že se před nás dostavili naši milí věrní purkmistr a rada a celá obec města Toužim a nám vícekráte stížnosti jejich ohledně piva vaření oznámili… tedy jsme prosby jejich uznali, též i příčiny uvážili, aby oni o nás zásobování lépe městsky vedli a vésti mohli a jim ze zvláštní milosti, jak následuje, platností tohoto dopisu výsady udělili, jmenovitě:

- že napříště, MY, naši dědici a následníci žádní pivo více na prodej nechceme a dávat nebudeme v Toužimi, neboť v jeho nyní náležících místech vařiti nenecháme, jen sami kolik ho MY k udržování našeho dvora potřebovat budeme, to si v pivovarech jejich bez poplatku právo míti budeme vařiti…

- pokud pak se Útviny a okolo ležících krčem týče, které nám nyní náležejí, takové samé v krajině, ty nemají od nynějška žádné cizí pivo šenkovat ani na prodej vařiti, také žádné jiné řemeslo městské vykonávat, ať to bývalo bylo za stara nebo tím výsada dána a v jeho listině výsadní obsaženo, nýbrž jejich krčmy mají pivo odebírat od těchto v Toužimi, nebo v Bochově.

- a oněm z Útviny nadále vaření piva nemá dovoleno býti, neb kdo tamtéž šenkovat chce, ten má pivo z Toužimi odebírat…. Kdyby ale někdo na panství našem nebo území jeho, cizí pivo vyjma Toužimské nebo Bochovské přinesl a šenkoval, smí mu ho tam Toužimští po právu vzíti a naložit s ním a učinit podle jejich libosti… k tomu MY, naši dědicové a následovníci je chrániti máme a budeme o něm pivo jak řečeno, šenkovat nedovolíme, neb to by bylo věc, jako kdyby pivo neměli…. Další můžeme MY podle naší libosti povoliti….

- oni z Andělské Hory a Krásného Údolí nemají také v krajině pivo prodávati, ale podle potřeby jejich jim udělených privilegié smí právo takové míti, u nich tolik piva vařiti kolik ho vyšenkovat mohou… a a šestinedělky v oněch vsích panství našeho, kde nejsou krčmy žádné, mohou až do konce šesti týdnů šenkovat a od těch v Toužimi nebo Bochově, protože to jedno panství je, pivo též odebírati, ale ve vesnicích, kde krčmy svobodně zřízeny jsou, některá šestinedělka právo nemá v nich ne více jak v šesti týdnech, tři čtvrtky piva vyšenkovat…

--- jestliže jsme také vodu do vodní nádrže na vlastní naše útraty zavésti dali, také ty dva pivovary naším vlastnictvím byly, z čehož oni nám z každé várky piva deset grošů povinni jsou dáti, jsme jim též milosti dali, že vodu a ony dva pivovary jim do vlastnictví dáváme, vše to pro jejich nejlepší užitek a bezúhonu, aby oni a jejich následovníci to užívali a používati mohli a výše uvedených 10 grošů poplatek je osvobozen… přece ale mají tutéž vodu, pivovary a pivovarské náčiní a nádobí na jejich útraty udržovati, za což nám a našim dědicům a následovníkům nic dlužni nejsou… kdyby dřevo na roury potřebovali, chceme a máme jim takové v nouzi dáti……

-- vedle toho nakládání a též skládání obilí, soli a jiných potřeb obchodních, které neoznačeny, že takové v těch vesnicích činěno nebo provozováno býti má, proto chceme uvedeným v Toužimi výsadu dáti, že na našem panství v oněch vesnicích jak uvedeno výše, jednu míli cesty nemá být dovoleno… kde by se to ale na místech uvedených jednomu nebo vícero přihodilo, mají oni z Toužimi a jejich dědicové takovou moc míti, takové vzíti, tamtéž k veřejnému užitku použíti a za to nikomu nic dlužni činěni býti nemají…..

-- dále pak má býti v našem mlýně nebo ve mlýně Šinkově dovolen přístup na semletí sladu pokud vody dostatek je a za jeden slad nemají být dlužni, dáti více než tři malé groše. Proti tomu před touto výsadu mají nám, na věčné časy z každé takové várky pokud je na deset štrychů vařen ječmen, jeden zlatý dáti, to je čtyřiadvacet bílých grošů, za každý bílý groš 7 bílých feniků nebo 14 malých feniků počítáno, a dvě putny sladu, jak jsou nyní a obecně používány… kdo vaří do 15 štrychů, jeden a půl zlatých a tři putny sladu, a když někdo na 20 štrychů vaří, dva zlaté a čtyři putny sladu má dáti a zaplatiti.. o tom pak oni vše úředně se povolí….

--- také mají ty osoby, které jsme MY k vybírání uvedených poplatků určili, toto neustále po celý rok jsou dlužni vykonávat a mohou vodu dohromady do nádrží podle jejich nejlepších užitků a zbožnosti vésti a tuto všude mají opět do ulic a kašny jako dosud před tím bylo, vésti a následovati dáti, také oni z Toužimi takové pivo vařiti, aby si lidé přes něj nestěžovali a při tom, také zůstali, ale když by někdo z krčmářů a mužů z obce k vůli pivu levnou stížnost byl učinil, pak můžeme MY, naši dědici a následovníci učiniti ohled a změnu vedle rady a podobných z obce, co bude levnější……

TO MÁ BÝTI NÁMI, našimi dědici a následovníky oněm z Toužimi neporušitelně dodržováno, všecko věrně a bez ohrožení. Tomu má důkaz jsme MY výše vzpomenutý purkrabí JINDŘICH naši pečeť na tento list vědomě přitisknouti dali, který je dán po narození našeho spasitele Krista, tisíc pět set a v šestatřicátém roce na den sv. Matouše z dvanácti svatých apoštolů … JINDŘICH Z PLAVNA

V zámeckém pivovaru se pivo přestalo vařit brzy po první světové válce, ale stáčírna piva v něm existovala až do sklonku druhé světové války, kdy vyhořel4.OSP v roce 1985 oplotil bývalý pivovar v zámeckém areálu, aby se zamezilo přístupu občanů do prostoru ohroženého padajícím zdivem6. Poté pivovar dlouhá léta chátral. K záchranným pracím Město Toužim, jako vlastník objektu, přistoupil postupně po roce 2005.

V roce 2007 začala oprava pivovaru se zaměřením na propadlé klenby v pravé části a byla provedena likvidace náletů pod ohradní zdí, která se taktéž opravila7. V roce 2009 dále pokračovaly práce na levé straně pivovaru – sepnutí objektu, statika, demontáž záklopů stropu a další práce s tím související7. V roce 2011 se pokračovalo v revitalizaci pivovaru z dotace z Programu na záchranu architektonického dědictví. Z tohoto programu město získalo na rok 2011 dotaci ve výši 2 mil. Kč8. V průběhu podzimu 2011 byly vybudovány nové dřevěné podlahy a stropy ve hvozdu (pivovarská věž s komínem, sloužící jako sušárna sladu)9. Celkově do roku 2011 bylo na opravy pivovaru investováno přibližně 2 500 000,- Kč9, z toho 2 000 000,- pochází z dotací a zbylých 500 000,- přidalo město ze svého rozpočtu9. V roce 2012 byla provedena obnova fasády, včetně instalace nových oken s celkovou částkou přesahující 900 tisíc korun, z toho zaplatilo město 400 tisíc a zbytek částky pokryly dotace11.

Přehled oprav pivovaru a zdroj financování12:

Spolufinancování Program na záchranu architektonického dědictví

r. 2006 - zastřešení bývalého pivovaru v areálu zámku

r. 2007 - oprava kleneb bývalého pivovaru v areálu zámku

r. 2008 - výměna poškozených dřevěných konstrukcí krovu bývalého pivovaru v areálu zámku

r. 2009 - oprava kleneb a dřevěných konstrukcí v levém křídle bývalého pivovaru v areálu zámku

r. 2010 - oprava stropů, podlah, gotických kleneb a sklepa a vstupu do 1. p.p. v levém křídle budovy bývalého pivovaru

r. 2011 - rekonstrukce podlah a stropu hvozdu, doplnění schodiště, osazení části výplní otvorů, opravy kleneb bývalého pivovaru

r. 2012 - výroba a osazení části oken, fasáda části objektu bývalého pivovaru

 

Použitá literatura:

1)        SCHIERL, Jiří. Areál zámku v Toužimi: nové informace o stavebně historickém vývoji. Dějiny staveb. 2001, 2001(1), 141-144.

2)        BĚLOHLÁVEK, Miloslav. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku [online]. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1985, 521 s., obr. příl. [cit. 2016-02-11].

3)        KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2008, 991 s. ISBN 978-80-7277-041-0.

4)        525 let města Toužimi. 1. Toužim: Městský úřad Toužim, 1994. 

5)        Kronika města Toužim: 1958 - 1960. 1. Toužim: Městský národní výbor Toužim, 1960. Dostupné také z: http://www.portafontium.eu/chronicle/soap-kv/00318-mesto-touzim-1958-1960

6)        Kronika města Toužim: 1960 - 1987. 1. Toužim: Městský národní výbor Toužim, 1987. Dostupné také z: http://www.portafontium.eu/chronicle/soap-kv/00318-mesto-touzim-1960-1987

7)        Zamyšlení nad uplynulými čtyřmi roky volebního období. Zpravodaj městského úřadu v Toužimi. Toužim: Městský úřad Toužim, 2010, XX.(5), 5.

8)        Investiční akce připravované v roce 2010 k realizaci v dalším období. Zpravodaj městského úřadu v Toužimi. Toužim: Městský úřad Toužim, 2011, XXI.(4), 2.

9)        Co se děje v Toužimi. Zpravodaj městského úřadu v Toužimi. Toužim: Městský úřad Toužim, 2011, XXI.(7), 1.

10)     Co se děje v Toužimi. Zpravodaj městského úřadu v Toužimi. Toužim: Městský úřad Toužim, 2012, XXII.(1), 1.

11)     Investice město namířilo na komunikace, dětské hřiště i pivovar. Zpravodaj městského úřadu v Toužimi. Toužim: Městský úřad Toužim, 2012, XXI.(11), 11.

12)     Získané dotace a spolufinancování města Toužim od roku 2006 do roku 2012. Zpravodaj Městského úřadu v Toužimi. Toužim: Městský úřad Toužim, 2013,XXII. (4),14. 

 

 




Sponzoři

logo MŽP

logo ČSOP

Loga Karlovarského kraje a Živého kraje