Přírodní památka Šemnická skála

Na severovýchodním okraji Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les na dohled od středověkého hradu Andělská hora u obce Šemnice je již z dálky patrná strmá kamenná skála vykukující z lesního porostu. Šemnická skála byla chráněna již výnosem Ministerstva školství a národní osvěty č.j.: 34850/33-V/1 ze dne 15.9.1933.

Chráněné území bylo vyhlášeno na velkostatku Olšová Vrata z důvodu výskytu hnízdiště výra velkého (Bubo bubo). Původní název Šemnické skály byl Hermanstein. Přírodní památkou podle současného zákona se stala nařízením Správy Chráněné krajinné oblasti Slavkovského lesa č. 2/06 od 7. července 2006.

Předmětem ochrany dle vyhlašovací dokumentace je znělcová kupa s neobvykle utvářenými skalisky a dalšími geomorfologickými jevy, na níž se vytvořila na skalních útvarech cenná bylinná společenstva štěrbin a drolin. Na vrchol vede několik turistických tras a to žlutá z Andělské hory, je součástí trasy naučné stezky Andělská Hora – Kyselka, nebo jí protíná červená turistická stezka z Karlových Varů vedoucí na Kyselku. Nejvyšší bod dosahuje nadmořské výšky 645 m. Z hlavního kamenného ochozu  lze spatřit celé Krušné a Doupovské hory nebo zříceninu hradu Andělská Hora.

Na skalních výchozech se vyvinula unikátní společenstva štěrbinové vegetace silikátových skal a drolin, křoviny skla a drolin s rybízem alpským, pohyblivé sutě a suťové lesy. Výrazný skalní výchoz je tvořený výlevy trachyandezitového a andezitového charakteru, v jižní části památky vychází na povrch i paleozoické granity a grandiority krušnohorského plutonu. Přírodní památku jako takovou tvoří převážně viditelný kamenný suk, který byl dlouhodobě tvořen gravitačními svahovými procesy.

Významná je přítomnost vegetace vázané na skalní výchozy a stěny, na skalní terásky a sutě. V minulosti se na skále vyskytovala vzácná kapradinka skalní (Woodsonia ilvensis), která je od roku 1938 na Šemnické skále nezvěstná. Na přelomu dubna a května se skalní výchozy rozzáří žlutou záplavou květů tařice skalní (Aurinia saxatilis). V lesních porostech bučin a na lesních světlinách rostou stovky rostlin lilie zlatohlavé (Lilium mahagon). Z dalších druhů se v přírodní památce vyskytují: zimolez černý (Lonicera nigra), kakost smrdutý (Geranium robertianum), rybíz alpínský (Ribes alpinum), smolnička obecná (Lychnis viscaria), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), lipnice hajní (Poa nemoralis), buk lesní (Fagus sylvatica), kostřava sivá (Festuca pallens), jaterník podléška (Hepatica nobilis), osladič obecný (Polypodium vulgare), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), rozchodník velký (Hylotelephium maximum), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria), sleziník severní (Asplenium septentrionale), konvalinka vonná (Convallaria majalis), kokořík vonný (Polygonatum odoratum), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), věsenka nachová (Prenanthes purpurea) nebo česnek planý (Allium oleraceum).

Z živočichů je potvrzen výskyt hnízdícího páru výra velkého (Bubo bubo), sýce rousného (Aegolius funereus) dále byl zjištěn výskyt např. těchto druhů: sýkora koňadra (Parus major), martináč bukový (Aglia tau), batolec duhový (Apatura iris), babočka síťkovaná (Araschnia levana), lišaj vrbkový (Deilephila elpenor), jestřáb lesní (Accipiter gentilis) nebo mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus).

Jak je možné vidět z dobových pohlednic ve fotogalerii, na přelomu 20. století, byla Šemnická skála holá, prakticky bez lesního porostu. V dnešní době se na Šemnické skále vyskytují lesní typy zakrslých doubrav, klenových bučin, svahových jedlových bučin a kyselých jedlových bučin.

 

Při přístupové cestě stávala vyhledávaná výletní restaurace (hájenka).

 

 

 

Použitá literatura:

 

Plán péče o Přírodní památku Šemnická skála na období 2013 - 2021

 

 

Přírodní památka Šemnická skála

Přírodní památka Šemnická skála

Přírodní památka Šemnická skála

Přírodní památka Šemnická skála

Přírodní památka Šemnická skála




Sponzoři

logo MŽP

logo ČSOP

Loga Karlovarského kraje a Živého kraje