Národní přírodní památka Upolínová louka pod Křížky

Národní přírodní památka Upolínová louka pod Křížky se nachází mezi obcí Prameny a Novou Vsí v těsné blízkosti Národní přírodní památky Křížky. Na severní a částečně východní straně je lokalita oddělena rozvolněným lesním porostem, na jižní straně intenzivně zemědělsky využívaným pozemkem a na straně západní silnicí Prameny – Nová Ves.

Zájmové území je zčásti odvodňováno Dlouhou stokou. Dlouhá stoka je umělý vodní kanál o délce 24,2 km sloužící jako přívod vody k důlním dílům v okolí Krásna a Horního Slavkova (Wieser et al., 2006). Dokončena byla v roce 1536 a rekonstruována v 80. a 90. letech 20. století.

Národní přírodní památka je chráněna jako komplex typických lučních mokřadních společenstev Slavkovského lesa s výskytem některých vzácných a ohrožených druhů rostlin, např. vrby borůvkovité (Salix myrtilloides) a upolínu nejvyššího (Trollius altissimus) (Tájek, 2012). Z dalších vzácných druhů lze jmenovat např.: prstnatec plamatý (Dactylorhiza maculata ssp. maculata), žluťásek borůvkový (Colias palaeno), hnědásek rozrazilový (Melitaea diamina), kosatec sibiřský (Iris sibirica), sleziník nepravý (Asplenium adulterinum), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii var. fuchsii), chřástal polní (Crex crex), bekasina otavní (Gallinago gallinago), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis ssp. majalis), čolek obecný (Triturus vulgaris), čolek horský (Triturus alpestris), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), prha arnika (Arnica montana), tolije bahenní (Parnassia palustris), vratička měsíční (Botrychium lunaria) a všivec lesní (Pedicularis sylvatica).

 

Základní údaje:

Síťové mapování – základní pole: 5942

Plocha: 17,77 ha

Zóna CHKO Slavkovský les: 1. zóna

Evropsky významná lokalita: Upolínová louka – Křížky

Geomorfologické členění: Krušnohorská soustava-Hornoslavkovská vrchovina-Slavkovský les-Krásenská vrchovina (Balatka, 2006).

Biogeografické členění - biochora: Erodované plošiny na kyselých plutonitech 5. v.s. (Culek, 2005).

Biotopy – kvalifikace dle (Chytrý et al., 2001): R2.2 – Nevápnitá mechová slatiniště, T2.3B – Podhorské a horské smilkové trávníky bez jalovce, T1.5 – Vlhké pcháčové louky, T1.9 – Střídavě vlhké bezkolencové louky, K1 – Mokřadní vrbiny, R2.3 – Přechodová rašeliniště.

 

Území je tvořeno velmi mělkým údolím drobné bezejmenné vodoteče (s řadou téměř nepatrných odvodňovacích kanálků), která ústí do Dlouhé stoky. Kanálky nejsou již po desetiletí udržovány, zarostly a ztratily většinu své funkčnosti. V minulosti byly na území Upolínové louky vytvořeny i malé vodní nádržky, dnes z větší části zazemněné a z velké části zarostlé porosty rdestu vzplývavého. Tyto plochy jsou cenným biotopem pro obojživelníky, zjištěn zde byl čolek horský, čolek obecný a skokan krátkonohý.

Lokalita je tvořena převážně mokřadními nelesními stanovišti od rašelinných luk (místy i s vyšší vrstvou rašeliny) přes vlhké pcháčové louky a střídavě vlhké louky po sušší porosty smilkových trávníků. Lokalita je součástí komplexu podobných navazujících rašelinných a mokřadních luk v centrální části Slavkovského lesa. Jedinečné postavení mezi podobnými mokřadními lokalitami Slavkovského lesa dává Upolínové louce výskyt kriticky ohrožené vrby borůvkovité, snadná dostupnost a bohatá populace nápadných upolínů (v období květu upolínů jde o významnou přírodovědnou atrakci v regionu). Nejjižnější výběžek lokality je sušší s malým hadcovým výchozem a mikropopulací kriticky ohroženého sleziníku nepravého.

Ze zoologického pohledu je plocha NPP rovněž relativně cennou plochou s pravidelným výskytem vzácných druhů mokřadních ptáků v hnízdním období (bekasina otavní, chřástal polní), běžnějších, i když chráněných druhů obojživelníků (čolek obecný, čolek horský, skokan krátkonohý) i cennějších druhů bezobratlých (především žluťásek borůvkový).

Díky dlouhodobé ochranářské péči (především redukci stromových náletů a kosení) má území malebný krajinný ráz. Nutnost ochrany navazujících mokřadních stanovišť zohledňuje např. vymezení evropsky významné lokality soustavy Natura 2000: Upolínová louka-Křížky (687 ha) a mokřadů mezinárodního významu soustavy Ramsar: Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa. Zdůrazňován je rovněž s ohledem na ochranu vzácných druhů denních motýlů.

 

 

 

Použitá literatura:

BALATKA, Břetislav. Zeměpisný lexikon ČR. Vyd. II. Editor Jaromír Demek, Peter Mackovčin. Brno: AOPK ČR, 2006, 580 s. ISBN 80-860-6499-9.

CULEK, Martin. Biogeografické členění České republiky. 1.vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2005, 589 s. ISBN 80-860-6482-4.

DEMEK, Jaromír. Zeměpisný lexikon ČSR: Hory a nížiny. Praha: Academia, 1987.

CHYTRÝ, Milan, Tomáš KUČERA a Martin KOČÍ. Katalog biotopů České republiky: interpretační příručka k evropským programům Natura 2000 a Smaragd. Vyd. 1. Editor Milan Chytrý, Tomáš Kučera, Martin Kočí. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s katedrou botaniky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a Botanickým ústavem Akademie věd České republiky, 2001, 304 s. ISBN 80-860-6455-7.

SPRÁVA CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI SLAVKOVSKÝ LES. Návrh plánu péče o přírodní rezervaci Mokřady pod Vlčkem: na období 2013-2022. Mariánské Lázně: Správa chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, 2012.

TÁJEK, Přemysl. Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa zařazeny mezi světově významné mokřady. Arnika: Přírodou a historií Karlovarského kraje. 2012, roč. 2012, č. 2, s. 8-9. ISSN 1804-1914.

WIESER, Stanislav, Stanislav BURACHOVIČ a Libuše WIESEROVÁ. Slavkovský les. 1.vyd. Praha: Olympia, 2006, 158 s., [24] s. barev. obr. příl. Průvodce po České republice (Olympia). ISBN 80-703-3920-9.

 

 

Národní přírodní památka Upolínová louka pod Křížky

Národní přírodní památka Upolínová louka pod Křížky

Národní přírodní památka Upolínová louka pod Křížky




Sponzoři

logo MŽP

logo ČSOP

Loga Karlovarského kraje a Živého kraje