Dražov – kaple sv. Víta

Kaple sv. Víta stojí v dnešní v centrální části osady Dražov (Trossau), obklopena příjezdovými komunikacemi k domům, pod hlavní silnicí z Hlinek do Stanovic. Před kaplí se nachází mohutná lípa a kaple je zapuštěna do sklonitého svahu.

Stará dražovská obec až do roku 1755 neměla kapli23 a veškerá náboženská aktivita byla směrována do nedalekých Stanovic do kostela sv. Tří králů, před rokem 1725 také k Javorné. V září 175553 zemřel v Dražově bohatý sedlák Martin Falb. Závětí daroval 1000 zlatých na postavení kaple v Dražově ke cti sv. Víta66. Dne 19. července 1763 byl farářem Krausem posvěcen základní kámen66. Dražovští poskytli ke stavbě povozy a vykonali pomocné práce53. Stavěno bylo pod vedením bečovského hospodářského ředitele Josefa Ehrlinga1. Stavba přišla na 4000 zlatých1. Zbytek museli hradit dědici zakladatele66,53 a že tím nebyli nadšeni, je přirozené.

Stavba kaple byla dokončena v r. 1766, jak to dosvědčuje vyznačený datum v nadedveří, kde je též umístěn kamenný znak hrabat Kauniců-Questenberků (někdy uváděn jako rod Kaunic-Questenberk). Slavnostní vysvědčení provedl o sv. Martinu v roce 1766 vikář Sigl, farář sedlecký, jenž také v kapli sloužil první zpívanou mši svatou66.

Farář Kraus však stavbě mnoho nepřál1. Argumentoval tím, že se zmenšují prý práva farního kostela ve Stanovicích1. Konsistoř mu odpověděla, že nemá překážet zbožnosti lidu66. O století později připsal k tomu kaplan Hájek, že dražovští jsou skutečně zbožní a že navštěvují bohoslužby ať v Dražově, či ve Stanovicích pilněji, než stanovičtí66. Až do nejnovějších dob, Dražov skutečně zůstal nejzbožnější obcí na farnosti1. Po vystavení převzala patronát nad dražovskou kaplí obec a o kostelík se starala s nevšední péčí1. Od prosince 1777 se stal ve Stanovicích kaplanem Josef Schmid, později třetí stanovický farář63. Od poloviny r. 1778 pro nemoc vikáře Krause celá tíha stanovické duchovní správy ležela na něm. Poslední ojedinělou mší sv. sloužil Kraus o dušičkách v r. 178063. Zemřel na stanovické faře začátkem února 1781 ve stáří 59 let6,45,66. Za faráře Krause bývala ve stanovickém kostele sloužena každou neděli a svátek ranní tichá mše sv. s kázáním1. V přespolí od r. 1749 byla každou neděli a svátek sloužena mše sv. v javorské kapli a od r. 1766 šestkrát v roce v dražovské kapli63. V neděli odpoledne farář i kaplan docházeli do přiřazených obcí na křesťaňská cvičení63.

Dražovský kostelík je překrásnou stavbičkou. Šťastná poloha a skvělé architektonické vyřešení stavby zevně i uvnitř svědčí o mistru stavebního umění23, jenž nám bohužel zatím není znám. Nad štítem je umístěna na hřebenu střechy zvonička s cibulovitou bání. Začátkem r. 1917 rekvírovalo vojsko dva velké zvony8. Jediný tenkrát zbylý, vážící 83 kg, byl zaslán na podzim roku 1930 protiúčtem firmě Herold v Chomutově při pořizování nových tří zvonů. Vážily 205 kg, 102 kg a 62 kg65, laděny byly do D, A a Fis a stály 10 000 Kč. Dva větší odvezla v roce 1942 německá armáda1. Ponechán byl jen nejmenší zvon o průměru 24 cm nesoucí nápis: 10. října 1930 mne ulil Richard Herold, Chomutov.  Druhá věžička na hřebenu nad kněžištěm byla postavena pro obecní hodiny v r. 19308.

Téměř čtvercová kostelní loď je uzavřena v podélné ose na jedné straně kurem a vchodem, slepé pilíře s věncovitými římsami nesou na hlavách profily vlysu vedeného kolem23. Strop je štukován do lišt. Vybledlé fresky na něm byly ještě v roce 1957 nevkusnou prací lidového malíře, při úpravách interiéru byly později zamalovány.

Na vítězném oblouku je osmiřádkový latinský nápis: Bohu a svatému Vítu, mučedníku, tento stánek vystavěli vlastním nákladem Martin Falb, jeho manželka a dědici, poddaní jasného pána, pána Dominika sváté říše římské knížete z Kounic, Rittberka a Questenberka1. Římský letopočet je udán kryptogramem. Originální znění („Deo / et sancto Vito martyri / Martinus Falb, eius conjux et aeredes, / illustrissimi domini domini / Dominici, s(arci) i(mperii) R(omani) comtis de Kaunitz / Rittberg-Questenberg / subditi / has aedes propriis impensis struxerunt“.)

Na podzim v 1906 byl postaven v kapli dnešní pseudorenesanční oltář s trůnkem uprostřed pro sochu sv. Víta1. Jemu po stranách stojí sošky sv. Josefa a Terezie Ježíškovy1. Oltář v dobrém úmyslu darovala vdova Terezie Krausová, výměnkářka z Dražova čp. 92, která při kostele založila také mešní nadaci1. Oltář dodala za 1100 Kč firma Roberta Hanela v St.Pölnenu8. Byl slavně benedikován 18. listopadu 19068. Krásný původní barokový oltář musel ustoupit1. Měl vysoký svatostánek a postranice byly zdobeny párem klečících andělíčků1. V barokovém rámu na zdi za mensou23. Dodneška na stěně zbyli barokoví dřevění andělé a dvě sochy, které kdysi byly doplňkem tohoto obrazu1. Starý oltář byl uložen ve vlhké dražovské sakristii a později se zřejmě rozpadl. Nejpozději do roku 1957 byl v kapli značně poškozený obraz sv. Víta, později čekající na restauraci na kůru stanovického kostela, kam byl v roce 1947 převezen1.

Hezká původní baroková kazatelna se vchodem ze sakristie, vedených zdí, je zdobena na stříšce dřevěnými zdobenými skuepturami a na parapetu plochými reliéfovanými bustami evangelistů1. Datum na stříšce 1841 při monogramu J.V.St. se vztahuje na opravu, při níž kazatelna dostala bílý olejový nátěr a pozlacení23.

Příchod na původní kůr vřetenových schodištěm je položen do rohové vestavby. Když v roce 1764 stanovický kostel dostal nové varhany, byl starý positiv, stavěný kolem r. 172243, přestěhován na kůr dražovského kostelíka66. Osmistopový pedál má nejnižší oktávu lomenu. Rovněž tak čtyřoktávový manuál, umístěný při přední straně varhanní skříně, takže varhaník sedí zády k oltáři. Půltóny na manuálu jsou natřeny bíle, základní tóny černě. Anuálových rejstříků flétnového zabarvení je šest převážně čtyřstopých1. Dva rejstříky byly vestavěny dodatečně, jak je na stroji patrno a jak to dosvědčuje i inventář z r. 1764, jenž se zmiňuje jen o čtyřech mutacích66. Kolem roku 1930 byly varhánky péčí dražovského spolku katolických žen za 2500 Kč důkladně opraveny46. Stroj tehdy dostal nové měchy a skříň1.

Týž spolek v r. 1933 opatřil do kostelíka vkusný barvotisk křížové cesty46. Téhož roku bylo zavedeno elektrické světlo65. Dnešní dlažba z dvoubarevných cementových dlaždic v presbytáři a v sakrastii byla položena v roce 19068.

V nově vystaveném dražovském kostelíku byla povolena mše sv. jen o posvícení o sv. Martinu. K žádosti dědiců zakladatele celé obce v r. 1767 povolila konsistoř navíc poutní mší o sv. Vítu a mše sv. o všedních dnech66. Odměna faráře za povoz a mešní potřeby byla stanovená na 1 zl1. Spoluzakladatelka, vdova Magdaléna Falbová, znovu provdaná Philipová do Stanovic, učinila v listopadu 1768 nadání při dražovské kapli ke kázání a bohoslužbám tam o sv. Vítu a k pěti mším svatým v různý čas roku, aby staří lidé, kteří již nemohou docházet do stanovického kostela, ke své útěše mohli být v obci přítomní mši svaté1.

Po vyhořené stanovického kostela v roce 1904 byly v Dražově bohoslužby konány ob neděli1. Od těch se udržely nedělní bohoslužby v Dražově častěji a svého času každonedělní1. Od prosince 1777 se stal kaplanem Josef Schmid, později třetí stanovický farář1. Od poloviny r. 1778 pro nemoc vikáře Krause celá tíha stanovické duchovní správy ležela na něm1. Poslední ojedinělou mší sv. sloužil Kraus o dušičkách v r. 17801. Zemřel na stanovické faře začátkem února 1781 ve stáří 59 let1. Za faráře Krause bývala ve stanovickém kostele sloužena každou neděli a svátek ranní tichá mše sv. s kázáním1. V přespolí od r. 1749 byla každou neděli a svátek sloužena mše sv. v javorské kapli a od r. 1766 šestkrát v roce v dražovské kapli1. V neděli odpoledne farář i kaplan docházeli do přiřazených obcí na křesťanská cvičení1.

Po skončení první světové války na počet padlým byla na zdi lodi kaple zasazena pamětní deska obětem I. světové války8, tato deska se však nedochovala.

V roce 1982 jsou v chodu věžní hodiny, kdy o ně však nemá kdo pečovat a účast na bohoslužbách byla nevalná, interiér kostela byl nově opraven2.

Kaple je chráněna jako kulturní památka od 3.5.1958. V roce 2005 proběhla oprava fasády.

 

 

 

Použitá literatura:

1, 3 – Dějiny Stanovic a stanovické farnosti, Archiv Karlovy Vary, Farní úřad Sedlec, 1957

2 - Kronika obce 1981, Místní národní výbor Stanovice

6 – Dr. Josef Nessweth: Zum Gedächtnisse der vor 200 Jahrem errolgten Wiederbesetzung der Pfarre Donawitz bei Karlsbad anno Domini 1925. Cheb, 1925.

8 – Pamětní kniha stanovické fary. Založena 1836, vedena do roku 1938.

23 – Dr. Anton Gnirs: Topographie der historischen und Kunstgescnichtlichen Denkmal in der ČSR, Augsburg, 1932.

43 – Kirchen Raittung über Gottes Haus in Dorff Donawitz Sanctorum trium Regum. Kostelní účty 1668 – 1740.

45 – Katolické farní matriky stanovické od roku 1642 – 1950.

46 – Pamětní kniha stanovické fary od roku 1938.

53 – Pamětní kniha triviální školy v Dražově, založ. 1855 učitelem Sewelinem, vedená jím do roku 1870.

63 – Continuatio habitarum Catechesium et Divinorum in Parochia Donawicensi 1768 – 1863.

65 – Kostelní účty od roku 1851 do roku 1939.

66 – Liber erectionum paroeciae donawicensis. Založeno 1736. Obsahuje spisy mešních nadací, pamětní knihu od roku 1725, opisy zakládacích listin při obnově farnosti, staré inventáře 

 

 

Dražov - kaple sv. Víta kolem roku 1900?

Dražov - kaple sv. Víta kolem roku 1957

Dražov - kaple sv. Víta, rok 2010

Dražov - kaple sv. Víta, rok 2010

Dražov - kaple sv. Víta, oprava fasády, rok 2005

Dražov - kaple sv. Víta, oprava fasády, rok 2005

Dražov - kaple sv. Víta, rok 2005




Sponzoři

logo MŽP

logo ČSOP

Loga Karlovarského kraje a Živého kraje