Vojenský prostor Hradiště z pohledu ochrany přírody

Velmi často jsem se setkal s názory typu Copak může ve vojenském prostoru růst a žít něco vzácného? vždyť tam je nejvzácnější maximálně sovětský tank a spřátelený americký voják. Opak je však pravdou.

Vládním usnesením ze dne 5. února 1952 byla oblast Doupovska navržena za vojenský výcvikový prostor, právně se tak k 1.1. 1953 rozsáhlá oblast od Valče, Andělské Hory až po Kadaň stala územím armády bez přístupu civilistů. Poslední obyvatelé byli z území vysídleni ke konci roku 1954 a právě tyto okolnosti dnes stojí za tím, že uvedená oblast patří ke skvostům přírody v Západních Čechách.

Doupovské hory, stejně tak jako České středohoří, řadíme mezi třetihorní pohoří sopečného původu. Podle většinového názoru tak toto pohoří vzniklo vulkanickou činností tzv. starovulkánu tzn. mohutné sopky. Sopečná hornina Doupovských hor tvoří jednotný celek, vklíněný mezi Krušnými horami, Karlovarskou vrchovinou, Mosteckou pánví a Plzeňskou hornatinou. Z hornin jsou zde zastoupeny hlavně čediče, leucility, tufy a vulkanické brekcie. Z těchto bohatých hornin tak vznikají převážně minerálně silně bohaté půdy. Krajinnému rázu dnes dominuje například hnědouhelná elektrárna Prunéřov na druhém konci elektrárna Vřesová.

Z hlediska ekologické funkce je území Doupovských hor výjimečně zachované a to hlavně reliéfem terénu a druhovým bohatstvím za výrazného přispění maximální eliminace negativního vlivu lidské činnosti. Typickým povrchovým tvarem jsou rozsáhlé plošiny na lávových příkrovech postupně zarůstající porostem keřů a listnatých dřevin. Členitostí území a pestrosti jednotlivých biotopů odpovídá i pestrost výskytu rostlinných a živočišných druhů. Z významných druhů rostlin lze v prostoru Doupovských hor nalézt koniklec otevřený (Pulsatilla patens), koniklec luční (Pulsatilla pratensis), hvozdík pyšný (Dianthus superbus), hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe), zárazovka nachová (Phelipanche purpurea), vemeníček zelený (Coeloglossum viride), pětiprstka žežulník (Gymnadea conopsea) a další.Fauna Doupovských hor je poměrně bohatší než fauna v Krušných horách a Slavkovském lese. Z významných druhů lze jmenovat např. hnědáska chrastavcového (Euphydryas aurinia), kuňku ohnivou (Bombina bombina), losos atlantský (Salmo salar), modrásek bahenní (Maculinea nausithous), úžovka stromová (Elaphe longissima).

Doupovské hory jsou hnízdištěm 148 ptačích druhů. Převládají zde druhy lesních a lučních společenstev. V celém území hnízdí 19 druhů ptáků zařazené do přílohy I., např. tetřívek obecný (Tetrao tetrix), skřivan lesní (Lullula arborea), sokol stěhovavý (Falco peregrinus), bukač velký (Botaurus stellaris), chřástal polní (Crex crex), čáp černý (Ciconia nigra), výr velký (Bubo bubo), lelek lesní (Camprimulgus europaeus) a další.

 

 

Hvozdík pyšný - Dianthus superbus

koniklec luční - Pulsatilla pratensis

koniklec otevřený - Pulsatilla patens

plicník úzkolistý - Pulmonaria angustifolia

Vojenský výcvikový prostor

Vojenský výcvikový prostor

Vojenský výcvikový prostor

Vojenský výcvikový prostor

Vojenský výcvikový prostor

Vojenský výcvikový prostor

Vojenský výcvikový prostor

Vojenský výcvikový prostor

Vojenský výcvikový prostor

Vojenský výcvikový prostor, v pozadí elektrárna Prunéřov

Vojenský výcvikový prostor - značení

Vojenský výcvikový prostor




Sponzoři

logo MŽP

logo ČSOP

Loga Karlovarského kraje a Živého kraje