Bělozářka liliovitá – Anthericum liliago L.
Liliovité – Liliaceae
Lidový název: bělozářka, skalní lilie, bílá záře
Popis: Vytrvalá rostlina dorůstající výšky až 70 centimetrů. Lodyha přímá. Listy úzce čárkovité, dlouhé, tenké až 40 cm velké. Květenství jednostranný hrozen s 6 až 10 květy. Čnělka zakřivená. Květy v průměru okolo 4 cm.Plodem lilie je tobolka vejcovitého tvaru, zašpičatělá, dlouhá 9 - 15 mm.
Doba květu: květen až červen
Geofyt: vytrvalé rostliny se zásobními orgány, přežívající nepříznivé období v půdě ve formě oddenků, hlíz, cibulí, cibulek, mycelií, kořenových pupenů
Léčivka: ne
Ochrana: výskyt velmi řídký, pouze na vhodných stanovištích. Její ohrožení spočívá v úbytku vhodných stanovišť a sběru jako dekorativní rostliny. Díky její vzácnosti je bělozářka liliovitá chráněna zákonem v kategorii ohrožený druh (vyhláška č. 395/1992 Sb.). V červeném seznamu zařazena do kategorie C3 - ohrožený druh (Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky - stav v roce 2000, AOPK, 2001)
Celkové rozšíření: v ČR pouze na lokalitách v západních a severozápadních Čechách a ve středočeském regionu
Rozšíření na Karlovarsku: na Karlovarsku roztroušeně, v okolí Chyší na skalnatých a křovitých stráních, poměrně bohaté naleziště na Chlumské hoře mimo přírodní rezervaci
Využití pro člověka: okrasná rostlina, která díky intenzivnímu sběru a ničení přírodních stanovišť velmi ubývá.
Biotopy: na skalách, křovinných skaliskách, na slunných stráních, často ve velmi prosvětlených porostech, vyhýbá se vápnitým substrátům Záměny: v ČR se vyskytuje dále ještě příbuzná lilie větevnatá (Anthericum ramosum), která je na Karlovarsku ještě vzácnější než výše popisovaný druh, ta však roste ve větších trsech, kvete o něco déle většinou až do srpna (kvete ve druhém roce), v teplejších oblastech na vápnitých substrátech










