Bez červený — Sambucus racemosa L.

Zimolezovité – Caprifoliaceae, Bezovité – Sambucaceae

Lidový název: bezinky, červená bezinka, bez lesní

Popis: Méně známý bez, vytrvalý větvený keř dosahující výšky kolem 2 m. Vystoupavě užší keř nežli bez černý s nepravidelným obrysem.. Listová čepel většinou nazelenalá, u zahradnických kultivarů i jinak zbarvená. U mladých prýtů je charakteristická světlá až skořicově hnědá pěnovitá dřeň. Kmínky i větve jsou poměrně tlusté, s výraznými lenticelami. V době květenství je tento keř velmi nenápadný a takřka přehlédnutelný. Vejcovitá až látovitá květenství s malými drobným kvítky 5četné. Barva květenství žlutavá nejčastěji jemně zelená. Plody jsou drobné červené bobule (lidově bezinka). Takto rudě červené zralé plody jsou oblíbenou potravou lesního ptactva.

Doba květu: duben až květen

Léčivka: nevýrazná léčivka, k lidovému léčitelství se používá pouze bez černý

Léčivé části rostliny: plod

Účinné látky: květ: glykosidy ( např. rutin neboli vitamín P), silice, třísloviny. V plodu hojně organické kyseliny, karoteny, Vitamín C a B. S listy a kůrou je potřeba zacházet velmi opatrně, obsahují totiž toxický glykosid sambucinigrin, jehož nežádoucím účinkem je například zvracení, nadměrné močení, dávení a celkové nechutenství.

Účinky: v plodech se nachází poměrně veliké pecičky s výrazným obsahem oleje, v některých oblastech se plody používají do zavařenin

Ochrana: hojný, není ohrožen

Celkové rozšíření: na celém území ČR velmi hojný

Rozšíření na Karlovarsku: na celém území velmi hojný, na málo obdělávaných půdách, minimálně náročná dřevina, roste stejně na stanovištích s velkým množstvím světla tak i na stanovištích takřka bez slunečních paprsků.

Biotop: Poměrně často společně se svým příbuzným bezem černým v lesích, lesních pasekách a průsecích, na křovinatých mezích, stráních, skládkách a zahradách. Dobře se mu daří na půdách bohatých dusíkem a na půdách zmokřelých.

Klasifikace biotopu: L4 - Suťové lesy X8 - Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy

Zajímavosti: Stejně tak jako u bezu černého je jeho vůně při promnutí listů velmi výrazná. Odpuzující vůně bezů je způsobená zvláštní skupinou bílkovin tzv. lektiny. K čemu vlastně rostlina lektiny potřebuje? Lektiny jsou obranné látky rostlin. Ve většině případů se jedná o látky toxické, a to jak u člověka, tak u hmyzu. Po průchodu do trávicího traktu se vážou na střevní stěny a zásadně mění trávicí metabolizmus.  

Záměny:

Bez chebdí (Sambucus ebulus) prášníky má fialové (bez černý žluté). Nevětvený (bez černý větvený). S 2 až 5 páry lístků, u bezu černého lístky nejčastěji dva. Koruna bílá až růžová (u b. černého bílá až slabě nažloutlá).

Bez černý (Sambucus racemosa) často doprovází Sambucus rasemosa na společných stanovištích. Květenství má okoličnaté, velké oproti výše uváděnému druhu, který má květenství vejcovité. Plody černé.

 

 




Sponzoři

logo MŽP

logo ČSOP

Loga Karlovarského kraje a Živého kraje