Nová Vřídelní kolonáda. Má šanci?
Představu nové kolonády na místě dnešní Vřídelní má náměstek primátorky Tomáš Hybner. Je přesvědčen, že by město vystačilo s vlastními prostředky. Odborníci na prameny jsou k této představě obezřetní.
Nová kolonáda na místě dnešní Vřídelní kolonády, která by demonstrovala věhlas Karlových Varů. Taková je představa náměstka primátorky Tomáše Hybnera.
„Nejsem architekt, ale dovedl bych si tady představit úplně jinou stavbu, která se ke kostelu sv. Maří Magdalény a na druhé straně k Zámecké věži bude hodit. Vím, že řadě lidí, včetně odborníků, se nelíbí ani současná kolonáda, ani to, jak je začleněná do této části města," říká Hybner.
„Mám představu veřejné soutěže věhlasných architektů, třeba i evropských rozměrů, jejímž cílem by bylo přizpůsobit kolonádu tak, aby město mělo nějakou dominantu, podobně jako je tomu u Lázní I nebo jiných objektů," uvažuje dále náměstek.
Nová kolonáda - ano nebo ne? Jak náměstek uvádí, chtěl svým názorem vyprovokovat odbornou, nebo alespoň laickou diskusi o tom, jestli stávající kolonádu zbourat nebo ne. Vřídelní, dříve Gagarinova kolonáda zde stojí od roku 1975.
„Současná kolonáda je v každém případě nezdařená záležitost, která se do tohoto prostoru, kde stojí barokní kostel gotického původu, vůbec nehodí. Určitě bych uvítal skvělejší stavbu. Současná kolonáda spolu s Thermalem jsou dvě velmi nezdařené stavby. Kdyby došlo k nové stavbě Vřídelní kolonády, určitě bych se nezlobil," uvádí karlovarský historik Stanislav Burachovič. „Současná kolonáda není rozhodně architektonický skvost. Je to svým způsobem typická architektura své doby, stejně jako Thermal, která negativně poznamenala Karlovy Vary. Líbilo by se mi tam něco nového, rozhodně se tomu nebráním," zamýšlí se předseda Klubu Za krásné Karlovarsko, archeolog Jiří Klsák.
Upozorňuje však, že ve městě je více důležitých budov, kam by město mělo napřít svůj zájem. Případná nová Vřídelní kolonáda není podle něj věc, kterou by město mělo akutně řešit.
„Kolonáda má svůj čas, kdy dožije a přirozenou cestou ji nahradí stavba jiná," dodává Klsák.
Problém s prameny Stavba současného těžkého monstrózního objektu byla tehdy provázena opakovanými problémy s průvalem vod. Například Vřídlo vytrysklo ve sklepení jednoho z domů na Tržišti. Nutnost řešit tyto problémy v konečném důsledku přispěly k dnešnímu způsobu jímání Vřídla.
„Stavbu nové kolonády považuji za velmi složitou. Nemám nic proti architektonické soutěži, která by přinesla nové nápady. Osobně jsem ale pro to, nechat stávající stavbu odžít několik desítek let. Vlastního podzemí, které je zabezpečené, by se to nemuselo dotknout, ale jakýkoliv pohyb těžkých mechanismů v okolí Vřídla je nežádoucí. V případě bourání kolonády a výstavby nové bychom se tomu nevyhnuli. Monitorujeme všechno, co se ze stavebního hlediska děje v řádu stovek metrů od Vřídla. Zkušenosti nás vedou k maximální opatrnosti," říká Milan Trnka, ředitel Správy přírodních léčivých zdrojů a kolonád.
Kde na to vzít Podobný nápad se objevil na začátku devadesátých let. Tehdy však narazil na to, že by bourání kolonády bylo příliš nákladné.
„Kolem padesáti milionů by mohla stát výstavba, otázka je, kolik by stála demolice. V období do roku 2013, kdy je možné žádat na projekty peníze z evropských fondů, bychom na to asi už těžko sehnali. Jsem ale přesvědčen, že rekonstrukci by město bylo schopné v nějakém časovém horizontu zaplatit. Rozhodně bych nechtěl, aby do toho vstupovaly cizí subjekty, které by to zkomercionalizovaly," uvádí Hybner.
Hybner by rád začal co nejdříve s přípravou studie, která by zhodnotila možnosti. „Nebránil bych se vypsání veřejné soutěže na architekty, kteří by připravili návrhy. To zase tolik peněz nestojí. Ale je otázka, jestli k takovému kroku bude politická vůle, nebo ne," dodává náměstek.
***
„Vím, že řadě lidí se nelíbí ani současná kolonáda, ani to, jak je začleněná do této části města." Tomáš Hybner, náměstek primátorky
Zdroj: Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj
RSS kanál