ropucha obecná – Bufo bufo

Bufonidae - ropuchovití

Popis: svrchní strana těla hustě bradavičnatá, spodní strana zrnitá. Za očima dosti velké příušní jedové žlázy. Ušní bubínek je u některých jedinců dobře viditelný, u jiných nezřetelný. Na přední noze bývá druhý prst stejně dlouhý nebo kratší než prst první.

Zbarvení: svrchu v různých odstínech hnědé, spodní strana bělavá nebo šedá, často s tmavšími skvrnami.

Velikost: u samců dosahuje délka těla do 8 cm, u samic do 12 cm

Pohlavní rozdíly: samci mají tmavé zrohovatělé mozoly na prvních třech prstech přední končetiny a na prostředním dlaňovém hrbolku. Rezonanční měchýřek u tohoto druhu chybí.

Celkové rozšíření: na celém území ČR hojná

Rozšíření na Karlovarsku: hojně

Stanoviště: od nížin až do hor. Ropucha je ekologicky přizpůsobivý druh a obývá biotopy značně rozdílné od malých tůní, po rybníky, slepá ramena řek, pískovny apod.

Způsob života: jarní tah začíná již v polovině března, kdy za teplých nocí probíhá intenzivní tah až ze vzdálenosti 3 km od vodní plochy. Na podmínky pro rozmnožování není náročná. Samice klade vajíčka ve šňůrách 5 - 10 m dlouhých. Pulci snášejí i organicky silně znečištěnou vodu, metamorfují po 2 až 3 měsících. Mladé žabky opouštějí vodu hromadně a než se rozptýlí po okolí, táhnou masově v zástupech. Pohlavní dospělosti dosahují ve třetím až čtvrtém roce života.

Potrava: živí se hmyzem a jeho larvami, vodními korýši, plži a červy.

Ohrožení: v ČR je zákonem chráněna v kategorii ohrožený druh. Její úbytek je způsoben převážně mizením její přirozeným biotopů, nevhodnými rekultivacemi vodních ploch, velkoplošným použitím biocidů a velmi častou smrtí na silnicích při tahu.

 

 

 

Použitá literatura:

Klíč našich ryb, obojživelníků a plazů, Prof. RNDr. Sergej Hrabě, DrSc, SPN Praha, 1973 Ochrana obojživelníků, Blanka Mikátová, Mojmír Vlašín, Metodika ČSOP č. 1, Brno 2002

 

 




Sponzoři

logo MŽP

logo ČSOP

Loga Karlovarského kraje a Živého kraje