Příroda Karlovarska.cz

Zaniklý zámek v Brložci

Zaniklý zámek ve vsi, která leží necelých 8 kilometrů jihozápadně od Žlutic. Písemné zprávy o vsi a místním zboží, které bylo jedním z manství bečovského hradu, počínají v polovině 14. století.

Z jeho druhé poloviny a počátku 15. věku známe řadu jmen majitelů, kteří drželi zmíněné léno a další části vsi. Od konce téhož století byla v majetku Račínů z Račína, kteří je vlastnili společně s blízkým Vlkošovem. Jejich držbu ukončily až pobělohorské konfiskace. Brložské zboží koupil Vilém z Vřesovic, ale již roku 1626 je prodal i s Bezvěrovem saskému knížeti Juliovi Jindřichovi. Za něho byl Brložec spojen se sousedním panstvím Toužim, k němuž poté patřil až do 20. století. Výjimku tvořil závěr 18. století, kdy byly bývalé brložské majetky vyčleněny z rámce toužimského panství pro bádenskou markraběnku Marii Alžbětu Eleonoru.

Stará brložecká tvrz vznikla zřejmě ve 14. století jako sídlo držitelů místního bečovského manství. Místo, kde stávala, dosud nebylo lokalizováno. Za Račínů vznikla (snad ještě v 15. století) nová tvrz, stojící ve svahu nad severním okrajem vsi, pod nímž se rozkládal poplužní dvůr. Nová tvrz sloužila jako sídlo majitelů až do roku 1623, poté byla využívána k hospodářským a obytným účelům. Až po roce 1788 ji nechala markraběnka bádenská přestavět na pozdně barokní zámek, který sloužil jako jedno z jejich četných sídel. Jednalo se o poměrně velkou obdélnou patrovou budovu, jejíž střední, převýšenou část zakončovala mansardová střecha. Dvě boční křídla byla kryta střechami valbovými. Zatímco západní část budovy byla prosvětlena třemi okenními osami, východní obsahovala pouze osy dvě. Dvoupatrový střední rizalit, krytý mansardovou střechou, byl pak čtyřoký a mimo osu byl umístěn hlavní vstup do objektu, opatřený kamenným portálem s nadsvětlíkem. Část starší tvrze tvořila přístavek východní části stavby, jehož patro bylo vysunuto na krakorcích. V budově zámku z ní zůstaly dochovány obvodové zdi a několik prostor v přízemí, krytých válenými a křížovými klenbami. Část stropu v patře byla rovněž klenutá, ostatní měly stropy trámové.

Zámek sloužil po roce 1945 především bytovým účelům. Nebyl řádně udržován, ovšem tečku za jeho existencí učinil koncem sedmdesátých let požár. Torzo stavby bylo před rokem 1984 odstraněno. Dnes se v jejích místech nalézá jen několik zbytků obvodového zdiva a zasypaný vstup do sklepů.

 

 

Zdroj: Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska po roce 1945, František Musil, Miroslav Plaček, Jiří Úlovec, 2005