tolije bahenní – Parnassia palustris

Parnassiaceae – tolijovité

Popis: vytrvalé, lysé, občas nasivělé byliny s krátkým, silným, válcovitým a kolmým oddenkem. Lodyhy přímé, jednoduché, hranaté s jedním koncovým květem. Přízemní listy v řídké růžici, četné, dlouze řapíkaté, jejich čepel vejčitá až kosodélníkovitě okrouhlá, celokrajná, na vrchu tupě špičatá, na bázi hluboce srdčitá. Lodyžní list obvykle jediný, vejčitě okrouhlý, přibližně v dolní třetině lodyhy srdčitou bází objímavý. Listy lysé, obvykle jemně tečkované (třísloviny). Květy jednotlivé, koncové s medovou vůní. Kališní lístky vejčité až podlouhle vejčité, nestejně velké, tupé, v poupatech střechovité, za plodu vytrvávající. Korunní lístky široce vejčité až téměř okrouhlé nebo eliptické, záhy opadavé, bílé, vzácně slabě narůžovělé, se zřetelnými, poloprůsvitnými, vodově bezbarvými žilkami. Nitky tlusté, prášníky žluté. Nektarové šupiny v obrysu kopisťovité, zelenavé, v horní polovině rozeklané v 7 - 15 prstovitě rozestálých noťovitých třásní ukončených kulovitými nebo široce kuželovitými, žlutavě zelenými, lesklými paličkami bez sekretu. Nektar je bohatě vylučován jen ve střední části šupin.Semena četná, v obrysu podlouhlá, světle hnědá, na povrchu jemně brázditá.

Doba květu: červenec až září.

Ochrana: podle zákona o ochraně přírody a krajiny a jeho prováděcí vyhlášky patří do kategorie ohrožených. V červeném seznamu zařazena do kategorie C2 - silně ohrožený (Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky - stav v roce 2000, AOPK, 2001).

Celkové rozšíření: nejčastěji ve středních a vyšších polohách mezofytika. Rostroušeně a značně mezerovitě.

Rozšíření na Karlovarsku: vzácnější.

Biotop: vlhké, ostřicovomechové rašelinné a slatinné louky, rašeliniště, zamokřené až bahnité břehy rybníků, přechází též do zamokřených, hospodářsky nevyužívaných luk.

 

Použitá literatura: Květena České republiky 3, Slavomil Hejný, Bohumil Slavík, Academia 2003

 

 




Sponzoři

logo MŽP

logo ČSOP

Loga Karlovarského kraje a Živého kraje