křen selský — Armoracia rusticana L.
Brassicaceae - brukvovité
Popis: kořen mohutný, až několik centimetrů silný, jedno nebo vícehlavý, v hloubce větvený, s vodorovnými kořenovými výběžky, na povrchu žlutobílý, uvnitř bílý, dužnatý nebo dřevnatějící. Po odkrojení charakteristického ostrého pachu a štiplavé chuti. Lodyha jemně nepravidelně rýhovaná, dutá. Přízemní listy s čepelí eliptickou, na bázi náhle uťatou, nepravidelně hrubě až drobně zubatou. Dolní lodyžní listy se objevují na jaře, později odumírají. Květenství složené s četných hroznů na konci větví, zpočátku stažených a později se prodlužujících.
Doba květu: květen až červen.
Celkové rozšíření: v ČR hojný.
Ochrana: není ohrožen ani chráněn.
Rozšíření na Karlovarsku: hojný.
Biotop: zaplavované břehy vodních toků, příkopy, vlhčí rumiště na hlinitých až jílovitých půdách. Velmi často zplaňuje.
Využití: pěstuje se pro zdužnatělý kořen, který je užíván jako kořenová zelenina do omáček, k masu. Křen selský obsahuje glukosinoláty, především sinigrin, z něhož se působením myrosinasy uvolňuje hořčičná silice, která je původcem štiplavé chuti a pachu kořene. V malém množství působí příznivě na trávení, vylučování moči nebo na prokrvení pokožky. V lidovém léčitelství se používá na obklady.
Tento druh můžete mapovat pomocí nálezové databáze
Použitá literatura:
Květena České republiky 3, Slavomil Hejný, Bohumil Slavík, ACADEMIA, Praha 2003
Další druhy z čeledi:
osívka jarní - Erophila verna L.
barborka obecná - Barbarea vulgaris L.
huseníček rolní - Arabidopsis thaliana
kyčelnice cibulkonosná - Dentaria bulbifera
Česnáček lékařský - Alliaria petiolata L.
RSS kanál