Státní hrad a zámek Bečov nad Teplou

Původní hrad byl založen nad starší slovanskou osadou (od doby kolem roku 1226 majetek pánů z Rýznburka), povýšenou roku 1339 na město. V době krátce po roce 1407 do roku 1495 převážně v majetku pánů z Plavna, poté do roku 1547 Pflugů z Rabštejna, po roce 1620 do roku 1752 pánů z Questenberka, poté do roku 1813 Kouniců a nakonec rodu Beaufort-Spontin.

Velké požáry v letech 1621 a hlavně roku 1760. Hrad pravidelného založení na svahovitém terénu obtékaném na západě řekou Teplou, s kostelem na nejvyšším bodě na jihovýchodě nad lichoběžníkovým náměstím. Na náměstí se nachází radnice, pod níž stojí na protilehlé severní straně u ostrohu nad řekou hrad a zámek.

Nejstarší části hradu jsou gotické ze 14. století, vznikly za pánů z Rýznburka. Roku 1400 byla vysvěcena hradní kaple Navštívení Panny Marie. Hrad podstatně přestavěn pozdně goticky na začátku 16. století za Pflugů z Rabštejna. Později byl hrad upravován až v 19. století a to v roce 1820 kdy byl rozšířen starý palác v úřednický dům. Hrad je postaven na skalnatém hřebeni, podélná dispozice směřující zhruba od jihovýchodu k severozápadu, kolem nádvoří, se dvěma hranolovými věžovitými budovami na nejvyšším místě, z nichž východní zachovaná v původním stavu ze 14. století obsahuje v přízemí dodatečně zřízenou hradní kapli Navštívení Panny Marie. Západní budova byla přestavěna v pozdně gotickou obytnou věž. V této době byl přestavován trakt spojující obě věžovité budovy a přestavěn palác na jihozápadně, navazující na mohutnou válcovitou věž.

Kaple hradu je obdélná, zaklenuta dvěma poli křížové žebrové klenby na kuželových konzolách, se svorníky s reliéfním znakem pánů z Rýznburka a heraldickým čtyřlistem. Na všech stěnách a na klenbě malby ze života Panny Marie, scény z Apokalypsy a ze života světců, které jsou silně poškozené, smyté až na kontury.

Obytná věž je čtyřpatrová, se zachovanými vezděnými sedátky v oknech 4. patra a sedlovým profilovým portálem. V traktu spojujícím obě věžovitá stavení malé zbytky malem renesančně bohatých kamenických detailů.

Tzv. Nový nebo Dolní zámek je původně goticko-renezanční předhradí, postavené za Pflugů z Rabštejna v době kolem roku 1540 patrně nedokončené, zajištěné v době třicetileté války bastionovou nárožní věží, přestavěné do dnešní podoby v letech 1750 až 1753 za Questenberků, vnitřek byl renovován v letech 1861 až 1875. Rozlehlá patrová budova střízlivého barokního slohu s vystupující osmibokou věží s pozdější kaplí, přístupná současně kamenným mostem na osmi hranolových pilířích, vedoucím z města. Za mostem v ústí budovy raně renesanční portál z let 1530 až 1540, s půlokruhovitým vjezdem, rámovaný bočními sloupky s ornamentálně zdobenými hlavicemi nesoucími trojboký tympanon. V přízemí a ve sklepech zachovány zbytky původní stavby. Za rozsáhlých renovačních prací v době po polovině 19. století, které měly spojit starý hrad a nový zámek v jediný celek a jichž se zúčastnil také J. Zítek, přestavěno nejvyšší patro nárožní věže J. Mockerem v zámeckou kapli, vnitřek kaple se současným zařízením.

Z hospodářských budov pod zámkem zachován jen tzv. Panský dům pod zámeckým mostem z doby kolem roku 1500. Jednopatrový, se zachovaným vstupním půlkruhovým sedátkovým portálem saského typu, zcela přestavěný v 18. století.

Díky vnukovi Alfreda, Friedrichu Georgovi a zejména jeho ženě Marii Adelheid Sylva-Tarouca byl v Bečově vybudován rozsáhlý krajinářský park, který byl ve své době nazýván druhými Průhonicemi.Beauforté za druhé světové války aktivně spolupracovali s nacistickým Německem. Na základě dekretů prezidenta republiky z 25. října 1945 o konfiskaci nepřátelského majetku Beauforté panství v Bečově nad Teplou museli opustit.

Zámek sloužil jako škola, z Pluhovského paláce a hradu mělo být muzeum. V r. 1969 získal celý hradní a zámecký okrsek plzeňský památkový ústav a postupně se začalo rekonstruovat. Práce kulminovaly v r. 1996, kdy došlo k slavnostnímu zpřístupnění barokního zámku veřejnosti. Nejdříve se zde představila výstava západočeské gotiky, později byla z navrácených mobiliářů instalována zámecká expozice. Ta je nyní soustředěna do druhého patra, neboť celé první patro je věnováno unikátní prezentaci "nálezu století" - románskému relikviáři sv. Maura.

V současné době jsou veřejnosti přístupné tyto prohlídkové okruhy:I. okruh - relikviář sv. Maura Tato expozice je umístěna do prvního patra zámku, které je celé věnováno této unikátní románské památce.II. okruh - zámecké interiéry Tento prohlídkový okruh je částečně přístupný i pro imobilní návštěvníky bez doprovodu. (Vstupní místnost - historický výklad, shlédnutí modelu celého areálu, vstupní hala - prezentace části souboru imaginárních portrétů římských císařů, knihovna - jeden ze dvou nejautentičtějších prostorů zámku.) Dále pak prohlídka pokračuje do druhého patra zámku. Pokud si návštěvník, vozíčkář, zajistí nosiče, je mu umožněna prohlídka celá, respektive je mu umožněna prohlídka obou okruhů. Tyto speciální prohlídky musí být dohodnuty předem se správou památkového objektu! K hůře pohyblivým návštěvníkům jsou naši průvodci maximálně ohleduplní a prohlídku přizpůsobí možnostem zdravotně handicapovaného návštěvníka. Vpravo od vstupní branky do areálu je umístěn zvonek se symbolem vozíčkáře, který slouží k přivolání pracovníka správy zámku, protože vstup do pokladny není bezbariérový. Také upozorňujeme na skutečnost, že v areálu není k dispozici bezbariérové WC.Doba prohlídky každého okruhu je cca 45 minut.Kapacita prohlídek je max. 25 osob v jedné skupině.III. okruh - spojený I. okruh + II. okruh Tento okruh je cenově zvýhodněný. Spojuje plynule za sebou oba shora uváděné okruhy. Prohlídka tohoto okruhu trvá přibližně 105 minut, kdy po shlédnutí jednoho okruhu následuje zhruba 15 minut trvající přestávka a navazuje prohlídka druhého okruhu.

Otevírací doba:DUBENsoboty, neděle, svátky (13. 4.) 9:00 - 16:00KVĚTEN, ČERVENdenně kromě pondělí 9:00 - 16:00ČERVENEC, SRPENdenně kromě pondělí, svátky (6. 7.) 9:00 - 17:00ZÁŘÍdenně kromě pondělí, svátky (28. 9.) 9:00 - 16:00ŘÍJENsoboty, neděle, svátky (28. 10.) 9:00 - 16:00Prohlídky lze individuálně předem dohodnout i nad rámec otevíracích dob.Pokladna je otevřena od 8:45 do 16:00, v červenci a srpnu do 17:00.

Poslední dopolední prohlídka odchází do zámku ve 12:00, pokladna je od 12:00 do 12:45 uzavřena. První odpolední prohlídka začíná ve 13:00. Poslední prohlídka dne odchází do zámku v 16:00, v červenci a srpnu v 17:00.

 

Výše vstupného a aktuální informace o dění na hradě najdete na internetových stránkách hradu a zámku zde

 

Zdroj: Umělecké památky Čech, Academia, Prah 1977

Internetové stránky Státního hradu a zámku Bečov nad Teplou

 

 

Hrad a zámek Bečov nad Teplou

Hrad a zámek Bečov nad Teplou

Hrad a zámek Bečov nad Teplou

Hrad a zámek Bečov nad Teplou

Hrad a zámek Bečov nad Teplou

Hrad a zámek Bečov nad Teplou

Hrad a zámek Bečov nad Teplou

Hrad a zámek Bečov nad Teplou

Hrad a zámek Bečov nad Teplou

Hrad a zámek Bečov nad Teplou

Hrad a zámek Bečov nad Teplou

Hrad a zámek Bečov nad Teplou

Hrad a zámek Bečov nad Teplou

Hrad a zámek Bečov nad Teplou

Hrad a zámek Bečov nad Teplou

Hrad a zámek Bečov nad Teplou

Hrad a zámek Bečov nad Teplou

Hrad a zámek Bečov nad Teplou

Hrad a zámek Bečov nad Teplou

Hrad a zámek Bečov nad Teplou




Sponzoři

logo MŽP

logo ČSOP

Loga Karlovarského kraje a Živého kraje