Vřídelní kolonáda

Podle plánu architekta Esche byla roku 1826 zbudována empírová Vřídelní kolonáda. V roce 1831 se Vřídelní kolonáda dočkala okrášlení prostřednictvím záhonů mezi kolonádou a Lázněmi II. Po zboření domu u Červeného anděla byla kolonáda zvětšena. Roku 1862 se ukončili poslední úpravy.

27. dubna 1878 se městská rada rozhodla, že akceptuje návrh ateliéru Fellnera a Helmera a stavbou nové kolonády pověřila Železárny hraběte Salma. Návrh vídeňského ateliéru byl vybrán z dvanácti došlých projektů. Stavba byla zahájena v říjnu 1878 a v dubnu následujícího roku byla kolonáda otevřena. Montáž trvala necelých sedm měsíců a celkové náklady činily 228 000 zl.

4. října 1938 přijíždí do pohraničí Adolf Hitler. K sudetským Němcům promlou¬vá z balkonu divadla. 23. ledna 1939 se začalo s bouráním kolonády, za tři měsíce bylo všechno rozebráno, rozřezáno a odvezeno. 23. března 1939 z Horního nádraží odjíždí poslední vlak strategického materiálu.

Příčinnou souvislost mezi návštěvou Adolfa Hitlera a rozebráním kolonády však nelze doložit, neboť existuje i svědectví Ing. Wilfrieda Brascheho, který 1. 9. 1939 nastoupil službu architekta při plánovacím úřadu města Karlovy Vary. Od vrchní¬ho stavebního rady Haralda Schnabela se dozvěděl, že demolice na jaře roku 1939 nebyla žádným svévolným rozhodnutím. Stará kolonáda byla postavena z litino¬vých dílů, spojených ocelovými prvky, které koroze za šedesát let natolik porušila, že podle odborných posudků hrozilo nebezpečí zřícení. Proto bylo přijmuto roz¬hodnutí celý objekt demolovat. Na rekonstrukci ocelových spojů se nepomýšlelo, neboť architektonická forma staré haly nevyhovovala soudobému vkusu.

Po zboření Vřídelní kolonády od Fellnera a Helmera byla na jejím místě posta-vena nejdříve provizorní dřevěná prosklená konstrukce. Samotný vřídelní pavilon byl nahoře otevřen do tvaru osmiúhelníku. Návrh celého areálu pocházel od vrch¬ního stavebního rady Schnabela. Jednalo se o čistě tesařskou konstrukci.

Již během okupace se připravovalo vypsání architektonické soutěže na projekt nové Vřídelní kolonády. Na jaře roku 1940 došlo celkem sto patnáct návrhů, z nichž se dvacet pět dostalo do užšího výběru. Soutěžní práce byly v dubnu 1940 posuzovány a posléze vystaveny v umělecké a živnostenské hale (dnešní Galerie).

Vyhlídky na její znovupostavení se s pokračující válkou zhoršovaly. Roku 1946 nahradilo kolonádu tesařské provizorium architekta Ladislava Kozák, které sloužilo téměř čtvrt století. Potom muselo být strženo, aby uvolnilo místo novostavbě.

Soutěž na novou kolonádu byla vypsána v roce 1960. Zvítězil návrh Ing. Arch.Otruby, který měl být realizován v letech 1967-9. Stavba se však poněkud protáhla a tak byla nová Vřídelní kolonáda slavnostně otevřena 11. května 1975.

Popis stavby

Stavba kolonády architektů Fellnera a Helmera, mimo vstupního portálu byla řešena jako montovaná. Navržené prefabrikované díly byly odlity v Mariině huti v Blansku a to již během léta. Na podzim 1878 byl stavební prostor připraven ke smontování nové haly. Na výstavbu bylo spotřebováno přes tři tisíce tun litiny. Nosná konstrukce střechy byla ocelová a trojstupňové rozlehlé zastřešení, kryté měděnými pláty, mělo přes 1.450 m2 celkové plochy.

Ozdobné fragmenty, busty a sochy byly bronzové. Pod stropem promenádní haly byly zavěšeny obří kruhové lustry, zhotovené z cínu a mosazi. Toto množství černých i barevných kovů bylo osudovou příčinou její pozdější zkázy.

Na závěr stavebních prací byly zdviženy dvě kopule nad pramenem Hygie a Vřídla a ozdobeno průčelí kolonády sochařskou výzdobou. Mezi vřídelní halou a halou Hygie byl zbudován průchod, který poskytoval malebný průhled od kostela Máří Magdaleny do Tržní ulice a naopak. Oba sály nad prameny byly téměř stejné s rozměry 15xl5m a ukončeny mědí pokrytou střechou a již zmíněnými kopulemi.

Kolonádní hala měřila 50m na délku a 15,5m na šířku. V kolonádní hale se nacházel samostatný prostor pro lázeňský orchestr. Hala byla osvětlena přírodním světlem. Naproti hudební scéně byl odhalen pomník Dr. Davidu Becherovi (1725 - 1792). Bronzová busta stála již od roku 1855 ve staré kolonádě, roku 1859 byla přenesena k Vřídlu a roku 1881 opět zpátky do nové haly. Busta je dílem Antona Fernkorna z Vídně. Od téhož autora je i socha Hygie, bronzová klasická soc za 1.000 zl. Byla odhalena 5. března 1879. Na stěně haly Hygie byla v roce 1880 namalována ve velké časové tísni „tropická krajina" Ladislavem Petrowiczem. Již na přelomu století by v zahnědlé malbě nikdo nehledal krajinu cizí země. Obnovení, o kterém se ve třicátých letech uvažovalo, už nebylo možné.

V hale vřídla byl umístěn reliéf upomínající na pověst o objevení vřídla od A. Zörklera. Hon po technické stránce připomínal spíše malířství, ale přesto je scéna působivá. Tento reliéf se přestěhoval po zbourání Vřídelní kolonády do provizorní Tržní kolonády.

Zdroj: Fellner a Helmer v Karlových Varech, Ing. Anna Zídková, 1996

Další články:

Vřídelní kolonáda byla také ze dřeva

Nová Vřídelní kolonáda. Má šanci?

Obrazem: Karlovy Vary 4 - historické snímky

Obrazem: Karlovy Vary 3 - historické snímky

Obrazem: Karlovy Vary 2 - historické snímky