Příroda Karlovarska.cz

Tržní kolonáda (1883)

Tržní pramen byl objeven až jako poslední z karlovarských pramenů a to v roce 1838. V roce 1847 při příležitostném rozšíření domu U bílého orla dostal pramen vlastní krytý výklenek 10.12.1874 rozhodlo město o zbourání staré nevyhovující radnice.

6.4.1876 koupila městská rada dům bývalé radnice „U bílého orla" a o tři dny poté byla vyhlášena soutěž na postavení Tržní kolonády, které už nic nestálo v cestě.

Soutěž nebyla bohužel úspěšná a tak se městská rada rozhodla 6.9.1882 zadat stavbu provizorní kolonády ateliéru Fellner a Helmer za 10.000 zl. Stavbu provedl vídeňský tesařský mistr Oesterreicher za 12.000 zl.

V roce 1883 byla vystavěna první část provizorní dřevěné kolonády se třemi vstupy a jedním centrálním rizalitem se zvýšenou sedlovou střechou. V levé části vyvěral pramen Karla IV. Tržní pramen vyvěral v sousedním domě „Marktbrunn" čp. 499 a to v jeho přízemní hale. Tento stav trval až do srpna 1904, kdy město dům vykoupilo, zbořilo a během měsíců září říjen vystavělo pravou část kolonády.

O tom, že městská rada chápala kolonádu jako provizorium svědčí i vyhlášení soutěže 7.4.1906 na propojení Mlýnského, Tržního a Zámeckého pramene jednou kolonádou. V podmínkách soutěže byl uveden celkový náklad na stavbu 800.000 korun. Odměny za umístění v soutěži byly následující: l.cena 8.000, 2.cena 5.000, 3. a 4. cena po 3.000 korunách. Do 6.září 1906 došlo na městskou radu padesát projektů, z nichž první cenu obdržel J. S. Weiß z Posenu, 2.cenu I. Meyreder z Vídně, 3.cenu Otto Wagner z Vídně a 4.cenu Gelsenstein a Kolumbo z Vídně. K postavení nové kolonády však již nedošlo.

Popis stavby

Tržní kolonáda je objekt půdorysně výrazně podélného tvaru, který se v polovině své délky mírně zalamuje, čímž sleduje trasu přilehlé komunikace. Kolonáda je vybudována jako jeden halový prostor, který ze tří stran uzavírají stěny dřevěné konstrukce. Jedna kratší a delší stěna se přimykají ke skále, druhá kratší strana soudí s Tržními krámky. Poslední stranou se sloupovou arkádou kolonáda smě¬řuje do bývalého Tržiště. Stavba je ukončena sedlovou střechou, obohacenou množstvím krajkových motivů, vyřezávaných ve dřevě.

Závěr

Dřevo použité na konstrukci kolonády svědčí o původním záměru postavit ko-lonádu jako provizorium. V roce 1987 byla kolonáda navržena k zapsání do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek pod rejstříkovým číslem 4327. V prosinci 1989 se přistoupilo pro celkovou zchátralost objektu k provedení kopie kolonády za 9.613 tis. Kčs. Rekonstrukce kolonády podle projektu Ing. Hrušky byla dokončena v září 1993. Stavba původní kolonády trvala jeden rok a provedení její kopie trvalo skoro čtyři roky. Tím, že byla provedena kopie Tržní kolonády, se s největší pravděpodobností oddálila i možnost řešit prostor Tržiště i propojení kolonád Zámecké a Mlýnské podle záměrů z roku 1906 do doby vzdáleně budoucí, která bude snad schopná vyřešit tento složitý a exponovaný prostor jako celek.

Typově lze Tržní kolonádu zařadit mezi eklektické stavby 19. století s arkádami, napodobujícími italský románský sloh, s vnitřními prořezávanými oblouky, ozdobenými širokými trojlisty připomínající nejspíše anglickou pozdní gotiku. V části postavené až v roce 1904 se nachází druhý pramen kolonády umístěný v půlkruhové nice nahoře ukončené plastickou mušlí v konše, prvkem čerpající z vrcholného italského baroka.

 

Zdroj: Fellner a Helmer v Karlových Varech, Ing. Anna Zídková, 1996