Příroda Karlovarska.cz

štědřenec odvislý — Laburnum anagyroides

Fabaceae - bobovité

Znaky: vzpřímený, až 7 m vysoký keř nebo strom s úzkou, nepravidelnou korunou. Kůra hladká, zelenohnědá. Větve zpočátku vzpřímené, později často převisající, šedozelené, přitiskle stříbřitě chloupkaté Listy střídavé, na krátkých výhonech většinou ve svazečcích stěsnané, s 2-7 cm dlouhými, hedvábně chloupkatými řapíky, čepel 3četně zpeřená; úkrojky 15-80 mm dlouhé a 15-30 mm široké, elipčité až opakvejčité, na horním konci tupé až okrouhlé, většinou krátce trnitě špičaté, na líci temně zelené, lysé, rub šedozelený, přitiskle chloupkatý. Palisty chybí. Květy světle žluté, 15-18 mm v průměru, po 10-30 ve vrcholových, zpočátku vzpřímených, 10-25 cm dlouhých, bezlistých hroznech. Květní stopky 8-12 mm dlouhé, chloupkaté. Kalich 4-6 mm dlouhý, zvonkovitý, přitiskle chloupkatý; spodní pysk většinou delší než horní. Pavéza často s bazální hnědou kresbou, 18-22 mm dlouhá a 14-16 mm široká, široce vejčitá, na horním konci hlouběji vykrojená, lysá. Lusk 3-7 cm dlouhý a 7-9 mm široký, plochý, slabě členitý, zpočátku přitiskle chloupkatý, později lysý, světle hnědý, bez křídel, s několika plochými, hnědými semeny ledvinovitého tvaru.

Stanoviště: ve světlých křovinatých lesích, na kamenitých svazích a skalách. Dává přednost kamenité, vápenaté půdě ve slunných polohách. Od nížiny až po horské pásmo.

Rozšíření: hory střední a jižní Evropy. Od východní Francie po Balkán. U nás na jižní a střední Moravě zplaňující čí snad i původní.

Rozšíření na Karlovarsku: často v parcích a zahradách.

Doba kvetení: květen až červen.

Obecně: štědřenec obecný se pěstuje pro své zlatožluté, nící květní hrozny jako okrasný keř již od 16. století. Patří k našim nejjedovatějším křovinám. Všechny části rostliny obsahují alkaloidy cytisin a laburnin. Jeho dřevo se dříve používalo ke zhotovování oblouků pro kuše.

 

Zdroj: Keře, Průvodce přírodou, Bollinger, Ikar, 1985

 

Tento druh můžete mapovat pomocí naší nálezové databáze