klikva bahenní — Oxycoccus palustris

Ericaceae - vřesovcovité

Znaky: stálezelený, potéhavý. zakrslý keř s daleko plazivou, až 80 cm dlouhou, tenkou, zdřevnatělou lodyhou a krátkými, jemnými, vystoupavými květními výhony. Listy velmi krátce stopkaté, střídavé, asi 10 mm dlouhé a 5 mm široké, vejčité až podlouhlé, zašpičatělé, téměř lysé, nahoře temně zeleně lesklé, na rubu modrozeleně ojíněné; okraje stočené. Květy 4četné, karmínově růžové, nící, v chudokvětých vrcholových hroznech. Květní stopky několikrát delší než květy, velmi tenké, načervenalé, chloupkaté, ve středu se 2 malými, čárkovitě podlouhlými předními listeny. Kališní laloky krátké, okrouhlé, na okraji jemně brvité. Květní korunka rozprostřená, turbanovitá, hluboce až k bázi laločnatá; korunní lalok až 6 mm dlouhý, vejčitě podlouhlý a dozadu zkroucený. Nitek 8, podstatně kratší než prašníky, načervenalé a chloupkaté; prašníky žluté, bez přívěsků, na špičce rohatě prodloužené, otvírají se póry. Semeník spodní. Plod kulatá až hruškovitá, asi 10 mm velká bobule na poléhavém stonku, vícesemenná, šťavnatá, svítivě červená a někdy bíle či hnědě skvrnitá.

Stanoviště: pouze na rašeliništích ve vlhčích místech, v nížině i horách, v Alpách se vyskytuje až ve výšce 1300 m.

Rozšíření: střední a severní Evropa, místy až střední Francie, severní Itálie a jihovýchodní Rusko. U nás roztroušeně, hojněji v horách.

Ochrana: vzácný druh, vyskytující se velmi zřídka. Dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., je zařazena do kategorie ohrožený druh.

Doba kvetení: květen až červenec, bobule dozrávají v létě a na podzim.

Obecně: ze Skandinávie jsou známé robustnější formy a považují se za křížence tohoto druhu s V. microcarpus. Plazivé a kořenící lodyhy a ptactvo požírající bobule zajišťují rozšíření této rostliny. Chutné plody se sbírají na jaře.

Léčitelství: sbírají se plody a také lístky, plody (Fructus oxycocci) v době úplné zralosti, tedy v červenci a srpnu, listy (Foliům oxycocci) v květnu, nejlépe odpoledne mezi čtrnáctou a patnáctou hodinou. Plody obsahují velké množství organických kyselin, sacharidy, vitamín C, glykosid vaccinin, pektinové látky, barviva, třísloviny a další látky. Listy obsahují fenolový glykosid arbutin a třísloviny. Čerstvá šťáva má výrazný antirevmatický účinek, snižuje horečku a má účinek protizánětlivý i protiprůjmový. Čaj z listů působí jako desinfekce močových cest a také protiprůjmově.

 

 

Zdroj: Keře, Průvodce přírodou, Bollinger, Ikar, 1985 a Herbář léčivých rostlin 5, Janča, Zentrich, Eminent, 1997

 

Tento druh můžete mapovat pomocí naší nálezové databáze

 

 

 




Sponzoři

logo MŽP

logo ČSOP

Loga Karlovarského kraje a Živého kraje