Plavuň vidlačka — Lycopodium clavatum

Lycopodiaceae – plavuňovité

Popis: Lodyhy až 1 m dlouhé, plazivé, často kořenující. Postranní větve vystoupavé a přímé. Stonek plný, pseudomonopodiálně větvený. Listy čárkovitě kopinaté, až 5 mm dlouhé, jemně zoubkaté, zakončené dlouhým bezbarvým nebo bílým chlupem. Výtrusnicové klasy až 10 cm dlouhé, po 2 - 3, někdy i 5. Sporofyly (list nesoucí výtrusnici, bez asimilační funkce) vejčité, na okraji blanité a užší.

Doba květu (zralost výtrusů): červen až září, optimum pro Karlovarsko polovina července

Chamaefyt: byliny nebo nízké dřeviny s obnovovacími pupeny nad zemí

Léčivka: ano

Účinné látky: Výtrusy jsou hořlavé a plavou na vodě, obsahují až 50% oleje, polysacharidy a alkaloidy. Spory se používají na žaludeční potíže, nemoci jater, záněty a vyrážky. Často jako zásyp na otevřené rány.

Léčivé části rostliny: výtrusy

Ochrana: není ohrožena, nejběžnější druh z čeledi, podle zákona o ochraně přírody a krajiny a její prováděcí vyhlášky nepatří mezi chráněné druhy

Celkové rozšíření: na celém území ČR roztroušeně

Rozšíření na Karlovarsku: např. naturová lokalita „Bečovské rybníky", PP Homolka, v oblasti Jelení v Krušných horách, v okolí obce Přebuz a Bernov

Biotop: světlé jehličnaté lesy, vřesoviště, suché pastviny, na kyselých půdách Záměny: v ČR není záměna možná, podobná plavuň pučivá (Lycopodium annotinum) na území Karlovarska vzácná, např. na Manětínsku. Vyjma mladých listů bez chlupu, výtrusnicové klasy přisedlé, jednotlivé.

Zajímavost: Výtrusy jsou velmi hořlavé, používaly se ke světelným efektům a dále k obalování pilulek.

 

 

 

 




Sponzoři

logo MŽP

logo ČSOP

Loga Karlovarského kraje a Živého kraje