bradáček vejčitý — Listera ovata

Orchidaceae - vstavačovité

Popis: vytrvalá, vzpřímená, světle zelená rostlina. Výška (20-)25-60 cm. Oddenek je válcovitý, hluboce uložený, přibližně vodorovný, má četné dlouhé, středně silné kořeny. Lodyha je silná, pod úrovní listů čtyřhranná a lysá, nad úrovní listů oblá a pýřitá. Plně vyvinuté listy jsou většinou jen dva (vzácně i více), jsou v dolní třetině lodyhy, téměř vstřícné, odstálé, vejčité až široce vejčité, tupě špičaté, mastně lesklé, silné, mají délku 3-13 cm a šířku 2,3-8,0 cm. Květenství je středně husté, vzpřímené nebo mírně zprohýbané, dlouhé až 25 cm, mnohokvěté. Listeny jsou drobné, čárkovitě kopinaté, kratší než stopkovitě zúžená část semeníku. Semeník má podlouhle vejčitý tvar, směrem k lodyze se náhle stopka zužuje, má délku asi 6 mm. Květy jsou zelenožluté nenápadné. Zevní okvětní lístky jsou klinovitě vejčité, lysé, jednožilné, dlouhé asi 3-4 mm, maji zelenožlutou barvu, vnitřní okvětní lístky jsou přibližně stejně dlouhé a asi dvakrát užší, mají podlouhlý tvar, všechny (zevní i vnitřní) jsou k sobě skloněné. Pysk je svislý, hluboce dvojlaločný, žlutavý nebo nahnědlý, dlouhý 6-10 mm a široký asi 3 mm, při bázi nemá postranní laloky. Sloupek je krátký, vysoký asi 2 mm. Brylky jsou dvojité, žluté. Plodem jsou oválné zelené tobolky, které obsahují velké množství semen.

Doba květu: květen až srpen.

Počet chromozomů: 2n = 34, 32, 35-38, 42.

Celkové rozšíření: druh má rozsáhlý eurasijský areál. V Evropě je rozšířen prakticky po celém kontinentu s výjimkou severní Skandinávie a stálezelené zóny Středozemí, v Asii je rozšířen přes Ural, Kavkaz a západní Sibiř až po Altaj a Himálaj.

Ochrana: v Červeném seznamu je uveden jako druh vyžadující další pozornost (C4) a mezinárodně jechráněn úmluvou CITES.

Ekologie a rozšíření v ČR: roste od nížin do hor. Typickými stanovišti jsou křoviny, louky, lesní okraje, slatiny, vlhké háje a lužní lesy. Roste na čerstvých až vlhčích, lehčích i těžších půdách, bohatších na živiny. Má širokou ekologickou amplitudu. V ČR roste roztroušeně a místy i hojně téměř po celém území.

Ohrožení: mnoho lokalit bradáčku vejčitého zaniklo v minulosti při technických úpravách pozemků (výstavba komunikací, rekreačních objektů, odvodňování, rozorání lučních porostů apod.). Navzdory tomu se nezdá, že by byl v současnosti významněji ohrožen.

Poznámka: bradáček vejčitý patří mezi orchideje nejméně závislé na mykorhizním soužití.

 

Zdroj: Orchideje České republiky, David Průša, Computer Press, 2005

 

 

Tento druh můžete mapovat pomocí naší nálezové databáze

 

 




Sponzoři

logo MŽP

logo ČSOP

Loga Karlovarského kraje a Živého kraje