Příroda Karlovarska.cz

kruštík širokolistý — Epipactis helleborine

Orchidaceae - vstavačovité

Popis: vytrvalá, vzpřímená, zelená rostlina. Výška 20-60(-100) cm. Oddenek většinou krátký, vodorovný až kolmo vystoupavý, silný s četnými bělavými kořeny. Lodyha je přímá, v horní části často zprohýbaná, světle zelená až hnědofialově naběhlá, oblá až slabě hranatá, v horní části řídce krátce chlupatá, při bázi s nahnědlými šupinami, výše pak až pod květenství olistěná. Listy jsou ± rovnovážně odstálé, podlouhle kopinaté až široce vejčité, dlouhé 7-17cm, široké (3-) 4-10cm, tmavozelené, s výraznou žilnatinou, na rubu drsně pýřité. Nejdelší list zdéli nebo až 7krát delší než internodium. Květenství je prodloužené, dlouhé ai 40 cm, mnohokvěté, ± jednostranné. Listeny špičaté, kopinaté, dolní listen až 5 cm dlouhý, delší než květ. Semeník je šestihranný, lysý, nebo roztroušeně pýřitý, se stopkovitě zúženou zkroucenou bází. Květy jsou rovnovážně odstálé nebo nící, zelenavé, žlutavé nebo až nachově naběhlé. Zevní okvětní lístky jsou vejčité až kopinaté, dlouhé 8-12 mm, na vnější straně lysé nebo roztroušeně pýřité, vnitřní okvětní lístky jsou o něco menší. Pysk je kratší než okvětní lístky. Hypochil uvnitř olivový až nachově hnědý. Epichil je srdčitý nebo vejčitý, ± vydutý, na bázi buď bez hrbolků nebo se dvěma zřetelně vyvinutými hrbolky. Sloupek je silný, vysoký 3,0-3,5 mm, viscidium vyvinuté a plně funkční. Brylky jsou světle žluté. Plodem jsou oválné zelené tobolky, které obsahují velké množství semen.

Doba květu: červen až září.

Počet chromozomů: 2n = 38, 40.

Celkové rozšíření: areál zaujímá téměř celou Evropu (kromě nejsevernějšího Norska a kromě Kréty), na jihu je druh rozšířen do severní Afriky a na východ zasahuje přes Malou a Střední Asii až do Japonska.

Ekologie a rozšíření v ČR: druh roste od nížin až do horského stupně. Vyskytuje se na čerstvých, živných a bázemi bohatých půdách. Typickými stanovišti jsou lesy a křoviny, ale mohou to být i poloruderální stanoviště (okraje cest, haldy, opuštěné lomy apod.).V ČR roste po celém území roztroušeně, místy i hojně.

Ohrožení: Jde o jedinou orchidej naší přírody, která není významně ohrožená. Jedná se o poměrně vitální a přizpůsobivý taxon, který se dokáže poměrně dobře šířit i na druhotná stanoviště.

Ochrana: v Červeném seznamu je uveden jako druh vyžadující další pozornost (C4) a mezinárodně jechráněn úmluvou CITES.

Poznámka: v rámci rodu Epipactis jde o nejrozšířenější taxon a zároveň o taxon vyznačující se největší variabilitou (co do habitu, tvaru, barvy i počtu květů a listů).

 

 

Zdroj: Orchideje České republiky, David Průša, Computer Press, 2005

 

 

Tento druh můžete mapovat pomocí naší nálezové databáze