Příroda Karlovarska.cz

Chodov — socha sv. Šebestiána

Raně barokní socha sv. Šebestiána z konce 17. století stojí nedaleko kostela sv. Vavřince v Chodově u Karlových Varů.

Jméno Šebestián je jedním z nejznámějších jmen křesťanského světa. Je odvozeno z latinského Sebastianus, muž ze Sebasta (což je název několika měst v Orientě), ale základ slova je řecký - Sebastos, latinsky Augustus, tedy vznešený, posvátný.Augustus byl - jak víme - titul, kterým se honosili římští císaři a těšil se velké úctě. Senát ho poprvé udělil 17. ledna v roce 27 před n.l. nástupci Caesara, císaři Oktaviánovi.

Křesťanský mučedník Šebestián patří k nejuctívanějším světcům, přestože se o jeho životě dochovala jen neúplná svědectví ...

Historické doklady o existenci tohoto populárního světce chybějí, přesto se vyprávění zdají být pro svou přesvědčivost pravdivá. Možná, že se pod slupkou křesťanské legendy skrývá ještě další význam ukrytý před očima zvědavců...

Podle svatého Ambrože (biskup Ambrož Milánský V 397) se Šebestián narodil v Miláně nebo někdy ve 3.století; jiné prameny mu jako rodiště přisuzují Narbonne v Galii. Šebestián byl vojákem ve vojsku císaře Carina. Po jeho smrti se stal důstojníkem pretoriánské gardy (osobní stráže) císaře Maximiána a pak Diokleciána (Gaius Valerius Diocles - 245 až 311), který se do dějin zapsal zběsilým pronásledováním křesťanů.

Uvádí se, že císař si Šebestiána oblíbil nejen jako statečného velitele nejvěrnějších vojáků, ale i jako urostlého a pohledného muže. Bylo veřejným tajemstvím, že Dioklecián vyznává učení řeckého filosofa Platona a způsob starověkých Řeků je mu velmi blízký. Vyústěním problematického vztahu císaře a krásného velitele bylo obvinění ze zrady a veřejná poprava, s následným vhozením Šebestiánova znetvořeného těla do největší římské stoky (Cloaca Maxima). Tolik jedna z neoficiálních verzí o životě a smrti Šebestiána.

Podle křesťanských vypravěčů si Šebestián - který tajně vyznával křesťanství - podepsal rozsudek smrti, když se veřejně zastal svých druhů ve zbrani, Marcuse a Marcellinuse - křesťanů, odsouzených císařem pro jejich víru k smrti. Ten až v této chvíli zjistil, že jeho oblíbenec je také křesťanem! Dioklecián musel být k Šebestiánovi vázán silným citovým poutem, protože jeho reakce byla podivuhodná. Místo aby tradičně nechal milce ukřižovat nebo ho dal k pobavení lidu předhodit v cirku lvům, poručil pretoriánům, aby si z něj udělali cvičný terč pro lukostřelbu. Kupodivu dobře cvičení pretoriáni svými šípy nezasáhli žádný životně důležitý orgán.

Ztýraného a bezvládného Šebestiána se ujala mladá vdova Irena a chtěla ho pohřbít; ale všimla si, že ještě dýchá. Stal se skoro zázrak, neboť zanedlouho jej zcela vyléčila. Uzdravený Šebestián však nevyužil šance uprchnout z Říma a ukrýt se před císařovým hněvem v provinciích nebo v náručí dobrotivé ženy. Naopak. Vypravil se k Diokleciánovi a udiveného panovníka veřejně obvinil ze zločinu pronásledování křesťanů.

Diokleciánovi nezbylo nic jiného než ho odsoudit k smrti a tentokrát neponechal nic náhodě, neboť chtěl mít jistotu, že Šebestián je opravdu mrtev. Bývalí spolubojovníci odvedli Šebestiána do cirku a tam ho 20. ledna 288 umrskali k smrti; některé pověsti hovoří o ukamenování. Tělo pak vhodili do stoky (Cloaca Maxima), kde je zanedlouho našla křesťanka Lucina, která Šebestiánovy ostatky pohřbila na Via Appia. Později zde dal papež Damasus II. v roce 367 vystavět baziliku Svatých Apoštolů (Basilica Apostolorum). Avšak z původní baziliky byly ostatky v roce 826 přeneseny do provizorního hrobu v chrámu sv. Petra (ve Vatikánu), aby tak byly chráněny před očekávaným útokem Saracénů. A skutečně, po útoku byla Basilica Apostolorum zničena. Byla však postavena budova nová, o což se přičinil papež Nicholas I. (858 až 867) a oltář s ostatky mučedníka svatého Šebestiána nechal na žádost Cisterciánů obnovit Honorius III.

Na popud kardinála Scipione Borghese byla v letech 1607 až 1614 bazilika přestavěna a dnes nese jméno San Sebastiano fuori le mura (nebo také San Sebastiano ad catacumbas).

 

Zdroj: Umělecké památky Čech, Academia, Praha 1977a http://druidova.mysteria.cz/