Karlovy Vary — Vřídlo

Ve Vřídelní kolonádě jsou umístěny čtyři pramenní vázy, do nichž je přiváděna jak vřídelní voda o původní teplotě, tak i vřídelní voda ochlazená na nižší teploty.

teplota 72,3 °C, obsah volného rozpuštěného CO2 400 mg/l, celková vydatnost asi 2 000 l/min.Vřídlo je jímáno již na výstupní cestě v žule, v hloubce několika desítek metrů pod povrchem pomocí 3 šikmých jímacích vrtů. Byly vyhloubeny na základě výsledků hydrogeologického průzkumu v r. 1982 a jejich výstroj odpovídá náročným požadavkům lázní. Umístěny jsou při podélné straně kolonády, ve Vřídelní ulici. Všechny 3 vrty zachytily termální vodu s velkou vydatností a proplyněním v 48,10 m, 54,00 m a 88,60 m šikmé hloubky. Přelivové zkoušky, provedené v létě 1982, prokázaly schopnost těchto vrtů zajistit veškerý lázeňský provoz v Karlových Varech. A tak byly dne 18. října 1982 po několika stech letech nepřetržité služby uzavřeny staré, mělké záchyty Vřídla. Šoupata z nerez materiálu, posazená na zhlaví každého jímacího vrtu, umožňují regulovat jejich vydatnost a tím zajistit potřebné tlakové poměry ve zřídelní struktuře. Ovšem za předpokladu, že nedochází k divokým vývěrům.

Hlubší jímání Vřídla však značně usnadnilo práci i v tomto směru. Pomocí tlakové injektáže jílocementovou směsí byly během několika týdnů úspěšně zlikvidovány veškeré divoké vývěry v řečišti Teplé a poté i staré jímací vrty. Nebezpečí průniku injektážní směsi do jímacích vrtů již nehrozilo a postup prací byl neobyčejně rychlý. Již v listopadu 1982 stoupl tlak natolik, že se znovu objevil i nejvýše položený pramen, Horní Zámecký, který byl po řadu let zapadlý.

Je třeba se ještě zmínit o vřídelní fontáně, o onom gejzíru horké vody, který tryská do výše v zasklené hale nové kolonády. Především je třeba říci, že fontána je jen zlomkem z celkového množství termální vody vyvěrajícího Vřídla. Dnes se její vydatnost pohybuje okolo 200 litrů termy za minutu. Nebylo tomu tak vždy. Před více než čtyřiceti lety činila jeho průměrná vydatnost okolo 60 litrů za minutu. Výstřik fontány je umožněn nikoliv pouhým přetlakem vyvěrající termy, ale zejména jejím vysokým proplyněním. Spolu s 60 l/min. termální vody tehdy vyvěralo přibližně tisíc litrů za minutu plynného kysličníku uhličitého, tedy poměr voda - plyn činil 1:20! Tehdy to bylo ještě; staré Vřídlo II, tedy jímací vrt o hloubce osm metrů, který pro tento účel sloužil od roku 1825 až do roku 1977.

S vřídelní fontánou byly vždy potíže, i když to dnes již málokdo ví. Její výstřik nedosahoval vždy žádoucí výšky, takže tehdy jako dnes kolovaly mezi pacienty různé pověsti. Dříve se samozřejmě všechno přísně tajilo, vždyť konkurence ostatních lázní byla tvrdá a představa, že by někdo mohl těchto znalostí zneužít, nebyla příjemná.

Když v roce 1959 došlo opět jednou k poruše ve vydatnosti Vřídla II, logickým a bohužel i zjevným důsledkem byl pokles výstřiku Vřídelní fontány. Postupně se ale vše vrátilo do původního stavu, a proto již další výkyvy toho druhu, které následovaly v dalších letech, nikoho tolik nepřekvapily. Tentokrát se však mnoho lidí polekalo a nechyběli skeptici, kteří v tom viděli snad už začátek konce Karlových Var.Na druhé straně je třeba přiznat i některé nikoli zcela domyšlené architektonické zásahy. Posudte sami: dříve Vřídlo (fontána) tryskalo z pramenní vázy, která měla v průměru něco přes dva metry. Byla umístěna asi jeden metr nad podlahou a do doby, než byla stržena stará dřevěná konstrukce, bylo Vřídlo zakryto v nepoměrně menším a nižším prostoru než dnes. Dnešní návštěvník kolonády se na fontánu vlastně dívá jaksi svrchu. Voda vystrikuje v mnohem větší pramenní váze, a co hlavní, dnešní hala je daleko rozměrnější. I při naprosto stejném výstřiku vřídelní fontány by vždy srovnání celkového efektu vyznělo v neprospěch současného uspořádání. To jsou prostě zákony perspektivy.

V září roku 1980 byl na šikmém vrtu před schodištěm kostela Maří Magdalény navrtán v hloubce 132 metrů silný přítok karlovarské termy. Mohutný proud proplyněné termy se rozrážel o větve okolních stromů, a to ve výši hodně přes patnáct metrů nad ústím vrtu.

K dobrému nápadu nebylo daleko; brzy byla voda z tohoto průzkumného vrtu přivedena potrubím pod silnicí do trysky vřídelní fontány. Proplyněná terma stříkala až do skleněné kopule haly. Zdálo se, že vše je vyřešeno, ale nebylo. Čím výše stříkala, tím rychleji se z padajících kapek tvořily na podlaze haly louže. A protože zde chybí odpadní kanálky, je zatím výstřik vřídelní fontány přizpůsoben této realitě.

 

 

Zdroj: Karlovarské prameny včera a dnes, Břetislav Vylita, 1984

 

 

Karlovy Vary - Vřídlo

Karlovy Vary - Vřídlo

Karlovy Vary - Vřídlo

Karlovy Vary - Vřídlo

Karlovy Vary - Vřídlo kolem roku 1910 - 1920

Karlovy Vary - Vřídlo kolem roku 1955

Karlovy Vary - Vřídlo provizorní zastřešení

Karlovy Vary - Vřídlo




Sponzoři

logo MŽP

logo ČSOP

Loga Karlovarského kraje a Živého kraje